František Josef ze Žerotína

František Josef ze Žerotína
Erb hrabat ze Žerotína, svobodných pánů z Lilgenau
Narození	6. dubna 1772 Zámek Velké Losiny nebo Brno
Úmrtí	30. května 1845 (ve věku 73 let) Brno
Povolání	aristokrat
Děti	Zdeněk ze Žerotína Matylda Johana ze Žerotína
Rodiče	Josef Karel ze Žerotína
Příbuzní	Karel Emanuel ze Žerotína a Ernestina ze Žerotína (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Josef ze Žerotína, svobodný pán z Lilgenau (německy Franz Joseph Graf von Zierotin, Freiherr von Lilgenau, 6. dubna 1772, Brno – 30. května 1845, Brno) byl šlechtic z významného moravského rodu Žerotínů, humanista, lesník a velkostatkář. Působil jako císařsko-královský komoří a rada moravského zemského gubernia.

Narodil se v Brně jako syn hraběte Josefa Karla ze Žerotína (1728–1814) a jeho manželky Johany hraběnky ze Schrattenbachu.

Sloužil v císařských státních službách, naposledy na pozici hejtmana. Brzy poté, co se ujal velkostatků po otci, brzy si uvědomil slabiny a nevýhody nedostatečného lesního hospodaření. Urychleně začal věc řešit. Povolal kompetentní žáky, z Maria-Brunnu a z některých dalších institucí. Ti měli za úkol získat celkový přehled o stavu lesů a poté provést takové úpravy, aby bylo možné mít úplný přehled a plně tak mít kdykoli aktuální informace a zajišťovat optimální stav zalesnění v každém období, a to i z dlouhodobého hlediska. Tímto způsobem hrabě postupoval a osobně kontroloval hospodaření na svých panstvích Bludov v Olomouckém kraji, Valašské Meziříčí v Přerovském kraji a na pozemcích ve Slezsku. Zajistil také vše potřebné k vybudování fungujícího lesnictví a vzdělání, jako odbornou literaturu, nástroje atd. a předal je lesnické správě.

V podobném duchu hrabě podporoval také zemědělství. Když se všechny pokusy o snížení počtu a následků požárů v zemi po úpravě stanov v roce 1826, od roku 1798 ukázaly jako bezvýsledné, vznikla na Moravě požární pojišťovna a vytvořen výbor v jehož čele po 1. červnu 1830 stanul hrabě Žerotín. V roce 1827 byl také zvolen ředitelem Moravsko-slezské společnosti pro podporu zemědělství, přírodovědy a vlastivědy v Brně (Mährisch-Schlesische Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde) a v této funkci setrval až do své smrti.

V roce 1835 jeho zásluhy ocenil pruský král a hrabě obdržel Řád červené orlice. Od rakouského císaře v témže roce získal úřad tajného rady a o rok později rytířský kříž Leopoldova císařského řádu.

Hrabě František Josef ze Žerotína zemřel v Brně 30. května 1845. V jeho nekrologu byly vyzdviženy jeho lidské i šlechtické ctnosti, humánní přístup k prostým lidem, jeho vzorná péče o poddané i služebnictvo a jeho starost o osoby v nouzi, vodvy a sirotky, kteří se utíkali pod jeho ochranu, a kterým podle jejich potřeb pomáhal.

Hrabě František Josef se 5. září 1804 oženil s Ernestinou svobodnou paní Skrbenskou z Hříště, s níž měl čtyři syny a dvě dcery:

• dvojčata Josef a Ludvík (*/† 1805)
• Gustav Arnošt (1807–1828)
• Zdeněk (23. listopadu 1812, Brno – 18. listopadu 1887, Vídeň), pokračovatel rodu, starosta Bludova (1850–1860), manželka 1838 Gabriela Almásy de Zsadány (21. dubna 1816, Gyöngyös – 17. listopadu 1896, Olomouc)
• Matylda (27. listopadu 1808 – 15. října 1887), manžel 1833 Emanuel Dubský z Třebomyslic (20. února 1806, Vídeň – 19. září 1881, Lysice)
• Ernestina (29. prosince 1813 – 1. října 1892), provdaná za hraběte Aloise Serényiho (25. září 1812, Lomnice – 26. srpna 1893, tamtéž)