František Jungwirth

František Jungwirth
Narození27. července 1920
Ruská
Úmrtí17. ledna 1997 (ve věku 76 let)
Praha
PseudonymJ. F. Pícha-Stockinger
Povolánípřekladatel a redaktor
StátČeskoČesko Česko
Období1956-1997
Žánrbeletrie, detektivka, sci-fi
Významná dílanapř. Stanisław Lem: Kyberiáda
William Faulkner: Medvěd
Rex Stout:U dveří zazněl zvonek
Arthur Conan Doyle: Návrat Sherlocka Holmese
Erle Stanley Gardner: Případ zaměněné tváře
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Jungwirth (27. července 1920 Ruská17. ledna 1997 Praha) byl český překladatel a redaktor, spolupracoval také s rozhlasem a televizí. Překládal zejména z angličtiny, byl velkým znalcem detektivního žánru, jemuž se věnoval prakticky celý život.

Život

František Jungwirth se narodil 27. července 1920 v Ruské na Slovensku. Od roku 1946 studoval na Vysoké škole politické a sociální v Praze. V roce 1949 byl ze školy donucen odejít. V letech 19501955 pracoval v ČKD Praha, 19561961 byl zaměstnán v podniku zahraničního obchodu Motokov a poté přešel do svobodného povolání.

Od roku 1963 se věnoval redakční práci: v letech 19631967 pracoval ve vydavatelství Panton, 19671977 byl redaktorem nakladatelství Orbis a 19771980 vedoucím redaktorem nakladatelství Panorama v Praze.

Tvorba

Těžištěm jeho překladatelské práce byly převody anglické a americké beletrie (William Faulkner, Mario Puzo). Postupně se začal věnovat detektivnímu žánru, kde překládal jak knihy a povídky (Rex Stout, Erle Stanley Gardner, Raymond Chandler) a sci-fi (Howard Phillips Lovecraft). Z polštiny překládal především dílo Stanislawa Lema a několik knih přeložil i z němčiny.

Od vzniku revue Světová literatura v roce 1956 zde otiskoval své překlady i odborné články. Věnoval se také časopiseckým útvarům, překládal například z Ellery Queen’s Mystery Magazine či Alfred Hitchcock’s Mystery Magazine.Tyto pak zveřejňoval v například v časopise My, nebo ve víkendových přílohách Mladé Fronty nebo Práce. Své časopiské překlady zveřejňoval pod vlastním jménem, pod pseudonymem J. F. Pícha-Stockinger nebo pod značkou -th.

Dílo

Překlady

  • Allen Andrews Blázniví motoristé (1969)
  • Nelson Algren Neónová divočina (výbor z povídek, společně s Janem Zábranou 1969)
  • Frank Arnau Člověk mimo zákon : od nejstarších dob až po naše časy (1969)
  • Hugh Atkinson Duha Dvouprstého Billyho (1987)
  • Earl Derr Biggers Čínský papoušek (1987); Případu se ujímá Charlie Chan (1990); Vražda v Honolulu (1986)
  • John Dickson Carr Tři rakve (1979)
  • Jacques Yves Cousteau Dech moře (1964)
  • Paul de Kruif Bojovníci se smrtí (1960)
  • Basil Davidson Objevení staré Afriky (1962) Africká minulost : Kroniky od dávnověku po moderní dobu (společně s Gustavem Bernauem a Ivanem Hrbkem 1972)
  • Arthur Conan Doyle Návrat Sherlocka Holmese (1973)
  • Elisabeth Ferrarsová Kdo je můj muž? (1975)
  • Jack Fishman A zdi se hroutily (1988)
  • Helmut Gaensel Štěchovický poklad. Díl 1, Pražská spojka (společně s Miroslavem Brožem 1992)
  • Erle Stanley Gardner Případ nedbalé nymfy (1968); Tajemství nevlastní dcery (1974); Případ pozlaceného zlata (1983); Případ křičící ženy (1986); Do ložnic je vidět (1993); Případ zaměněné tváře (1996);
  • Michael Gilbert Totožnost neznámá (1976)
  • Joe Gores Hammett (1990)
  • Dashiell Hammett Rudá žeň (1965)
  • Arthur Hailey Účinný lék (spolu s Evou Kuberovou 1984)
  • John Howlett Nejpravděpodobnější nehoda (1985)
  • Raymond Chandler Případ naruby (1966); Hluboký spánek (1967); Playback (1990); Nevadský plyn (1994); Poslední případ Phila Marlowa (spolu s Jaroslavem Boučkem a Vlastou Dvořáčkovou 1995); Vyděrači nestřílejí (spolu s Jaroslavem Boučkem a Vlastou Dvořáčkovou 1995)
  • William Earl Johns Biggles ve službách Scotland Yardu (1993)
  • Arthur Koestler Tma o polednách (spolu s Evou Kondrysovou 1992)
  • Howard Phillips Lovecraft povídky zařazené v knihách: Barva z kosmu a jiné horrory (1991); K branám Stříbrného klíče (1992); Šepot ve tmě a jiné hrůzostrašné příběhy (1992); Uvězněn s faraóny a jiné horrory (1992)
  • Stanisław Lem Dokonalá prázdnota (1983); Kyberiáda (1983); Pánův hlas (spolu s Pavlem Weigelem 1981); Vzpomínky Ijona Tichého (1964); Hvězdné deníky 2 (spolu s Helenou Stachovu 2000)
  • Norman Lewis Odborník ze Sicílie (1981)
  • Malcolm Lowry Pod sopkou (verše přeložil Jan Zábrana 1980)
  • Ross MacDonald Bíle pruhovaný pohřební vůz (1971)
  • Ed McBain Deset a jeden (1972)
  • Mario Puzo Temná aréna (1980); Blázni umírají (1989)
  • Ellery Queen Čtvrtá strana trojúhelníku (1983)
  • Paul Simon Simon & Garfunkel (1969)
  • Patrick Quentin Muž v osidlech (1973)
  • William O. Steele Stará cesta divočinou (1973)
  • John Steinbeck Osamělost (1956)
  • Rex Stout Právo na smrt (1967); U dveří zazněl zvonek (1969); Příliš mnoho kuchařů (1973); Zlatí pavouci (1973); Hořké pochoutky (1973); Němý řečník (1977);
  • Percy Stulz Atom v plném světle (1977)
  • Arthur Upfield Zánik jezera (1965); Vdovy z Broome (1977); Zlověstné kameny (1977); Bony kupuje ženu (1977)
  • Peter de Vries Kolibřík (1978)
  • Edgar Wallace Zloděj mramoru (1997)
  • Evelyn Waugh Drazí zesnulí (1973); Křehké nádoby (1973)
  • Robert Young Líbezné zářijové dny (1987)

Odkazy

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“