František Kahuda

Prof. RNDr. PaedDr. František Kahuda, CSc.
poslanec Národního shromáždění ČSSR
Ve funkci:
1960 – 1964
ministr školství
Ve funkci:
12. prosince 1954 – 20. září 1963
PředchůdceLadislav Štoll
NástupceČestmír Císař
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ

Narození3. ledna 1911
Nový Dvůr na Šumavě
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí12. února 1987
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materUniverzita Karlova
Profesefyzik, pedagog, učitel, matematik, politik a vysokoškolský učitel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Kahuda (3. ledna 1911 Nový Dvůr na Šumavě12. února 1987 Praha) byl český a československý fyzik, pedagog a politik. V letech 19541963 působil jako ministr školství a 19671985 jako jeden z hlavních propagátorů psychotroniky, vytvořil vlastní školu, kterou nazval psychoenergetika.

Biografie

Vědecká činnost

V letech 19241934 studoval na reálném gymnáziu v Českých Budějovicích. Následovalo studium na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1937 nastoupil jako středoškolský učitel matematiky a fyziky do Brna.[1]

Jeho vědecká kariéra počala rokem 1952, kdy obhájil disertaci z fotoniky a obdržel doktorát z přírodních věd. Po krátkém působení na MFF UK Praha a ČVUT byl v období 19561969 předsedou Jednoty československých matematiků a fyziků.

Mimo matematiku a fyziku studoval možnosti pedagogiky a aspekty učení ve výchově a vzdělávání. Při této práci dochází k poznatkům, které shrnuje v díle Dynamika sociologických a pedagogických aspektů ve výchově mládeže. Na procesu výchovy a učení se podle něj významně podílí neverbální faktory, které považoval za tak důležité, že je začal vědecky zkoumat. Později dochází k přesvědčení o existenci přírodovědě neznámých mentálních faktorů spojených s tzv. mentální energií. Jeho další vědecká práce byla orientovaná tímto směrem. Své poznatky pečlivě sepisoval a publikoval v Časopise lékařů českých. Později je jeho výzkum spojen s vědeckým úkolem na ČVUT – mentální energie a její využití v praxi. Při jejím řešení zformuloval hypotézu tzv. fundamentálního záření hmoty. Toto záření bylo hlavním předmětem výzkumu psychoenergetické laboratoře.[2]

Od roku 1970 do roku 1987 působil jako ředitel Psychoenergetické laboratoře (PEL) Fakulty chemického inženýrství VŠCHT v Praze.[3] Po jeho smrti psychoenergetickou laboratoř vedl Ing. Valdemar Grešík. Laboratoř končí svoji činnost na počátku 90. let 20. století. Na práci Kahudovy laboratoře navazuje Psychoenergetická společnost, později přejmenovaná na Českou psychoenergetickou společnost (ČEPES). Mezi vědci se Kahuda proslavil svéráznými představami, které za svého života prosazoval i do škol, například svojí teorií mentionů a psychonů, částic myšlení a mimosmyslové (mentionové) komunikace.[4][5] Pro kombinaci těchto teorií a dlouhodobé politické angažovanosti v komunistickém režimu se mu říkalo hanlivě „bolševický čaroděj“. Některým vyznavačům psychotronických metod vadí jeho důraz na materialistické pojetí, tedy duchovní projevy jako fyzikálně měřitelné částice. I četní kritici jeho politického a filozofického směřování ale oceňují Františka Kahudu jako věcného a cílevědomého člověka.[1]

Politická činnost

Ve volbách roku 1960 byl zvolen za KSČ do Národního shromáždění ČSSR za Jihomoravský kraj. V parlamentu setrval až do konce volebního období parlamentu, tedy do voleb roku 1964.[6][7]

11. sjezd KSČ ho zvolil za kandidáta Ústředního výboru Komunistické strany Československa. 12. sjezd KSČ ho ve funkci potvrdil.[8] Zastával i vládní funkci. V letech 19541963 byl ministrem školství ve druhé vládě Viliama Širokého a třetí vládě Viliama Širokého (od června 1956 oficiálně ministr školství a kultury). V následujících letech pak na tomto ministerstvu působil jako náměstek.[1]

Výběrová bibliografie

  • Kahuda, F.: Dynamika sociologických a pedagogických aspektů ve výchově mládeže: Teze obhajoby společenského významu souboru vědeckých prací ve veřejné vědecké rozpravě, Praha 1967
  • Kahuda, F.: Fundamentální záření hmot. (Závěrečná výzkumná zpráva) Praha 1980
  • Kahuda, F.: Mentální energie a její využití v praxi. Praha 1980 (Soubor studií a statí, články z Časopisu lékařů českých)
  • Kahuda, F.: Ovlivňování růstu živých organismů mentální energií. Praha 1982
  • Kahuda, F.: Silové účinky mentální energie. Fyzikální projevy mentálně aktivované hmoty. Praha 1982
  • Kahuda, F.: Superinfragravitační sjednocení sil a fundamentální záření hmoty. Praha 1985

Odkazy

Reference

  1. a b c Před sto lety se narodil... František Kahuda [online]. www.kaduceus.cz [cit. 2012-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-01-05. 
  2. http://neviditelnypes.lidovky.cz/veda-20-brezen-den-ceskych-skeptiku-drq-/p_veda.aspx?c=A150322_221259_p_veda_wag
  3. www.jaroska.cz [online]. [cit. 24-09-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 20-04-2012. 
  4. BORECKÝ, Vladimír. Zrcadlo obzvláštního. Praha: Hynek s.r.o., 1999. 343 s. ISBN 80-86202-38-0. S. 106–112. 
  5. František Kahuda – ministr pro alternativní vědu : Náboženský infoservis (Dingir), 2. 1. 2021
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-08]. Dostupné online. 
  7. BOX-FOLDER-REPORT: 17-1-99 TITLE:On the Eve of Elections [online]. osaarchivum.org [cit. 2012-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-08. (anglicky) 
  8. Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-29. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“