František Kaláb (malíř)

František Kaláb
Narození	14. listopadu 1908 Brno-Zábrdovice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	4. prosince 1950 (ve věku 42 let) Brno-Veveří Československo Československo
Alma mater	Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Povolání	ilustrátor, malíř, scénograf, učitel, sochař, grafik, výtvarník, typograf a publicista
Podpis
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

František Kaláb, křtěný František Serafínský (14. listopadu 1908, Brno-Zábrdovice^[1] – 4. prosince 1950, Brno-Veveří^[2][1]) byl český malíř, výtvarník, grafik, typograf, scénograf, sochař a pedagog.^[3]

František Kaláb se narodil v Brně Zábrdovicích v rodině stavebního příručího Františka Kalába a jeho ženy Marii rodem Hefné ze Švábenic.^[1]

V roce 1927 se přihlásil na pražskou Akademii výtvarných umění, kde byl přijat do krajinářského ateliéru uznávaného malíře Otakara Nejedlého. Po dvouletém studiu se vypravil do Paříže, kde dokončil své malířské studie v roce 1931 u profesora Marchanda. Později pokračoval ve studiu v Marseille, Arles a Sanary sur Mer na Académie Moderne. V Paříži se setkal a spřátelil s Františkem Kupkou a byl častým hostem jeho ateliéru.

Po návratu do Brna začal pracovat jako návrhář v textilní továrně firmy AKA, kde pracoval na návrzích dekoračních tkanin, potahových látek a ručně vázaných koberců. Postupně se stal významným organizátorem brněnského kulturního života a krátce také učil na Škole uměleckých řemesel v Brně.

V Brně také realizoval převážnou část svých návrhů, mezi jinými i nástěnné malby ve spolupráci s architektem Bohuslavem Fuchsema a sochařskou výzdobu v Muzejním sklepě, která byla během náletů na Brno zcela zničena.^[4] Realizoval také nástěnné malby v budově termálního koupaliště v Trenčianských Teplicích.^[5]

Ve Francii navázal kontakt s českými umělci žijícími v Paříži, jako byli Josef Šíma a František Kupka. Z tohoto období pochází počátek Kalábovy obliby v malířském ztvárnění ženských aktů. V roce 1932 vstoupil do Skupiny výtvarných umělců Brno, kde setrval až do jejího umělého ukončení z politických důvodů roku 1938.

Během druhé světové války byl aktivním členem ilegálního protifašistického hnutí a v roce 1941 byl zatčen a odsouzen nacistickým soudem. Pobýval v otřesných podmínkách věznic a koncentračních táborů. Po svém propuštění v roce 1943 se vrátil k malířské činnosti, ale jeho tvorba byla ovlivněna válečnými zážitky a osobními útrapami.

Po osvobození vlasti v roce 1945 se zaměřil na ilustrace dětských knih a stal se prvním poválečným předsedou Bloku výtvarných umělců země moravskoslezské v Brně. V letech 1946 až 1948 byl redaktorem časopisu Blok. Měl úzké kontakty na francouzské a španělské malíře a pomáhal organizovat výstavu španělských malířů v Brně.

Za typografickou úpravu knihy Dílo Emila Filly získal jednu z cen na světové výstavě v Paříži. Vedle malířské činnosti se také zabýval odbornou publicistikou a byl členem redakční rady časopisu Index. Jeho portrétní malby byly vystavovány na posmrtné výstavě v Domě umění Brno v roce 1956.

František Kaláb patřil k významným postavám české výtvarné scény první poloviny 20. století. Jeho díla se nacházejí v depozitářích Moravské galerie v Brně, Národní galerie v Praze, Alšovy jihočeské galerie a Muzea umění v Olomouci. Veřejnosti jsou přístupná v rámci stálé expozice Muzea města Brna „Od renesance po modernu“. Většina jeho děl je však v soukromých sbírkách.

V roce 1967-68 byla u příležitosti nedožitých šedesátých narozenin Františka Kalába v Moravské galerii v Brně uspořádána souborná výstava jeho malířského díla. Jeho rodné město se k jeho tvorbě vrátilo i při malířových nedožitých osmdesátinách na výstavě „František Kaláb: Obrazy“ v Domě pánů z Kunštátu.^[6]

• 1955 Dodatky ke slovníku československých výtvarných umělců, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, n.p. (SNKLHU), Praha
• 1975 Encyklopedie českého výtvarného umění, Academia, nakladatelství Československé akademie věd, Praha
• 1977 Žili a pracovali v Brně, Rapid a.s. - československá reklamní agentura, Praha
• 1993 Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A - K), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
• 1995 Nová encyklopedie českého výtvarného umění (A-M), Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha
• 1999 Český biografický slovník XX. století (II. díl K-P), Nakladatelství Paseka s.r.o., Praha
• 2000 Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2001 (V. Ka – Kom), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
• 2016 Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008) (1. svazek A-M), Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha

• Obrázky, zvuky či videa k tématu František Kaláb na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Kaláb (malíř)
• František Kaláb v informačním systému abART
• Databáze Národní knihovny ČR, Kaláb, František, 1908-1950