František Kavalír

František Kavalír
Narození6. října 1878
Osek
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí8. září 1932 (ve věku 53 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníarchitekt
ZaměstnavateléBratří V. a F. Kavalírové
PříbuzníVáclav Kavalír (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Kavalír, též Kavalíř[1] (6. října 1878 Osek[2] – 8. září 1932 Praha[3]) byl český architekt a publicista přelomu 19. a 20. století.[4][5]

Život

František Kavalír se narodil v rodině zedníka Václava Kavalíra a jeho manželky Terezie, rozené Holubové.[2] Vystudoval plzeňskou strojní průmyslovku a poté navštěvoval v letech 1904–1906 přednášky Jana Kotěry na pražské uměleckoprůmyslové škole. Jeho spolužákem zde byl např. Josef Gočár.[6]

Byl spoluzakladatelem Společnosti architektů, spolku Za starou Prahu a byl také spoluzakladatelem a předsedou sdružení Artěl – instituce pro vybudování českého uměleckého průmyslu.[5][6]

S o devět let starším bratrem Václavem Kavalírem založil Praze na Smíchově firmu Bratří V. a F. Kavalírové.[5] Václav Kavalír zemřel v roce 1911, ale firma pod původním názvem fungovala i nadále.[6]

V letech 1931–1932 se František Kavalír podílel na stavbě výstavní kolonie v Praze na Babě. Údajně se zde pohádal s polírem a zemřel na následný srdeční záchvat.[6] Tisková zpráva však uvádí, že zemřel náhle večer, na společenské akci.[7]

Rodinný život

František Kavalír byl ženat,[8] s manželkou Marií, rozenou Vlčkovou (1889–??)[9] měl dceru Evu.[10]

Dílo

Grand hotel Imperial, České Budějovice, dobový inzerát 1927
  • Okresní záložna (s bratrem V. Kavalírem), Praha – Zbraslav (1906 – 08)[4]
  • dům A. Škody (s bratrem V. Kavalírem), Lysá nad Labem (1907)[4]
  • nájemní dům s tělocvičnou (s bratrem V. Kavalírem), Vrázova ul. čp. 1163/XVI., Praha – Smíchov (1908 – 09)[4]
  • hotel Grand, České Budějovice (1908 - 09)[6][11]
  • dvojdům, Bubenečská čp. 282, 283/XIX., Praha – Dejvice (1909 – 10)[4]
  • rodinný dům továrníka K. Stárka, Praha – Záběhlice (1910)[4]
  • Flečkova vila (s bratrem V. Kavalírem), Riegrova čp. 950, Hořice (1910)[12]
  • nájemní dům, Bílkova čp. 132, Praha – Josefov (1910 - 13)[4]
  • řadový rodinný dům, Na baště sv. Ludmily čp. 252/IV., Praha – Hradčany (1911)[4]
  • vila Na Hřebenkách čp. 1243/XVI., Praha – Smíchov (1911)[4]
  • dvojvila Na Hřebenkách čp. 1196, 1197/XVI., Praha – Smíchov (1911)[4]
  • vila Klavírka, Na Václavce čp. 175/XVI., Praha – Smíchov (1912)[6]
  • vila Na Hřebenkách čp. 1304/XVI., Praha – Smíchov (1912 – 14)[4]
  • radnice v Humpolci (1912 - 14)[6]
  • nájemní dům, U Průhonu čp. 1201/VII., Praha – Holešovice (1914)[4]
  • rodinný dvojdomek Nad Santoškou čp. 1397/XVI., Praha – Smíchov (1922)[4]
  • rodinný dům malíře Tavíka Františka Šimona, V Tišině čp. 483/10, Praha 6 (1922 - 23)[6], slouží jako Velvyslanectví Alžírské demokratické a lidové republiky[13]
  • Veřejná obchodní škola (Obchodní akademie), Blanická čp. 1971/XII., Praha – Vinohrady (1924 – 25)[4]
  • přestavba usedlosti Hřebenka, Švédská čp. 107, Praha – Smíchov (1926 – 28)[5][6]
  • Sokolská bouda, Janské Lázně (1928 – 29)[14]
  • nájemní domy, Farní ul. čp. 727 – 729, Praha – Střešovice (1928 – 31)[4]
  • vila Gabčíkova 1385/3 (s Aloisem Houbou), Praha 8 (1930 - 31)[15]
  • vila Letošník, Na Ostrohu 1795/47, Praha 6[16]
  • vila Uhlíř, Na Babě 1776/13, Praha 6[17]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Osobnost: František Kavalír | Příjmení.cz. www.prijmeni.cz [online]. [cit. 2020-01-05]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Matrika narozených Osek 21, 1874-1888, snímek 106, Záznam o narození a křtu [online]. Porta Fontium [cit. 2020-01-07]. Dostupné online. 
  3. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých fary Smíchov, sign. SM Z25, s. 43
  4. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o KAVALÍR František. www.arch-pavouk.cz [online]. [cit. 2020-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-09-22. 
  5. ↑ a b c d Významné osobnosti - Oficiální stránky obce Osek. www.obecosek.cz [online]. [cit. 2020-01-05]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d e f g h i S vášní pro architekturu až do hrobu. Opomenutý mistr secese i představitel meziválečného funkcionalismu | Design. Lidovky.cz [online]. 2019-12-06 [cit. 2020-01-05]. Dostupné online. 
  7. ↑ Architekt Fr. Kavalír zemřel při vítání mezinárodních hostí. Národní listy. 9. 9. 1932, s. 1. Dostupné online. 
  8. ↑ Matriční záznam o sňatku Františka Kavalíra s Marií Vlčkovou farnosti při kostele P. Marie Vítězné na Malé Straně v Praze
  9. ↑ Soupis pražských obyvatel: Kavalír František [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2020-01-07]. Dostupné online. 
  10. ↑ Úmrtní oznámení Františka Kavalíra. Národní politika. 10. 9. 1932, s. 12. Dostupné online. 
  11. ↑ České Budějovice – Hotel Grand | Mladošovice. www.obecmladosovice.cz [online]. [cit. 2020-01-05]. Dostupné online. 
  12. ↑ Flečkova vila, Královéhradecký - SlavneVily.cz. www.slavnevily.cz [online]. [cit. 2020-01-05]. Dostupné online. 
  13. ↑ Vila Tavíka Františka Šimona | Databáze domů s historií. prazdnedomy.cz [online]. [cit. 2020-01-05]. Dostupné online. 
  14. ↑ Sokolská bouda | Databáze domů s historií. prazdnedomy.cz [online]. [cit. 2020-01-05]. Dostupné online. 
  15. ↑ Vila Gabčíkova 1385/3 | Databáze domů s historií. prazdnedomy.cz [online]. [cit. 2020-01-05]. Dostupné online. 
  16. ↑ Vila Letošník | Databáze domů s historií. prazdnedomy.cz [online]. [cit. 2020-01-05]. Dostupné online. 
  17. ↑ Vila Uhlíř | Databáze domů s historií. prazdnedomy.cz [online]. [cit. 2020-01-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Grand hotel Imperial 1927.jpg
Grand hotel Imperial, České Budějovice (CZ), advertisement 1927
František Kavalír architek.jpg
František Kavalír (1878-1932), Czech architect