František z Khevenhüller-Metsche

František hrabě z Khevenhüller-Metsche
C. k. polní zbrojmistr František hrabě z Khevenhüller-Metsche (1850, Josef Kriehuber, litografie)
Doživotní člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci: 1861 – 14. listopadu 1867
Panovník	František Josef I.
Velkopřevor Maltézského řádu v Českém království
Ve funkci: 1847 – 14. listopadu 1867
Předchůdce	Karel z Morzinu
Nástupce	František Xaver Krakovský z Kolovrat
Prezident Nejvyššího vojenského soudního dvora ve Vídni
Ve funkci: 1851 – 1852
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Franz Dahlen von Orlaburg
Nástupce	Jiří Antonín Thurn-Valsássina
Vojenský a civilní guvernér ve Lvově
Ve funkci: 1850 – 1851
Panovník	František Josef I.
Zemský velitel v Českém království
Ve funkci: 1848 – 1850
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Alfred Windischgrätz
Nástupce	Eduard Clam-Gallas
C. k. tajný rada
Císařský komoří
Vojenská služba
Služba	Habsburská monarchie Habsburská monarchie a Rakouské císařství Rakouské císařství
Doba služby	1800–1852
Hodnost	hejtman (1809), major (1815), podplukovník (1823), plukovník (1825), generálmajor (1833), polní podmaršál (1842), Polní zbrojmistr (1849)
Bitvy/války	bitva u Wagramu
Narození	3. října 1783 Vídeň Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	14. listopadu 1867 (ve věku 84 let) nebo 15. listopadu 1867 (ve věku 84 let) Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Titul	hrabě
Rodiče	Jan Josef z Khevenhüller-Metsche (1733–1792) a Marie Josefa ze Schrattenbachu (1750–1806)
Příbuzní	děd: František Antonín ze Schrattenbachu (1712–1783) děd: Jan Josef z Khevenhüller-Metsche (1706–1776)
Profese	voják a politik
Náboženství	římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František hrabě z Khevenhüller-Metsche (německy Franz Salesius Seraphicus Anton Graf von Khevenhüller-Metsch, 3. října 1783, Vídeň – 14. listopadu 1867, Praha) byl rakouský generál ze starého šlechtického rodu. Od roku 1800 sloužil v císařské armádě a vyznamenal se statečností během napoleonských válek. Souběžně postupoval v hierarchii Maltézského řádu, jehož členem byl od roku 1794. V rakouské armádě dosáhl hodnosti polního zbrojmistra a v letech 1848–1850 byl zemským velitelem v Čechách. V letech 1847–1867 byl velkopřevorem Maltézského řádu v Českém království, v roce 1861 se stal členem rakouské panské sněmovny.

Pocházel ze starého rakouského šlechtického rodu Khevenhüllerů, narodil se ve Vídni jako pátý a nejmladší syn polního podmaršákla Jana Josefa z Khevenhülleru (1733–1792), po matce Marii Josefě (1750–1806) byl vnukem moravského zemského hejtmana Františka Antonína ze Schrattenbachu, po otci byl vnukem císařského nejvyššího hofmistra knížete Jana Josefa z Khevenhüller-Metsche. Po studiích na vojenské škole vstoupil v roce 1800 do rakouské armády a zúčastnil se napoleonských válek. Vynikl statečností v bitvě u Wagramu, kdy byl již hejtmanem (1809), v závěru napoleonských válek byl povýšen na majora (1815). Poté sloužil u různých posádek v habsburská monarchie a postupoval v hodnostech (podplukovník 1823, plukovník 1825), vyznačoval se vždy disciplínou a oddaností vojenským záležitostem.

Od mládí byl též rytířem Maltézského řádu a postupoval v jeho hierarchii. Po roce 1832 diplomatickým zástupcem řádu v Rakousku, od roku 1837 byl komturem řádové komendy ve Vídni. Mezitím byl povýšen na generálmajora (1833) a polního podmaršála (1842). Od roku 1847 byl velkopřevorem Maltézského řádu pro České království a v letech 1848–1850 zároveň zemským velitelem v Čechách^[1] (v této funkci nahradil maršála Windischgrätze, který byl převelen do Uher k potlačení revoluce). V roce 1849 dosáhl hodnosti polního zbrojmistra^[2] a v letech 1850–1851 byl vojenským a civilním guvernérem ve Lvově. Aktivní kariéru v armádě zakončil jako prezident Nejvyššího vojenského soudního dvora ve Vídni (1851–1852). Jako maltézský velkopřevor nadále trvale pobýval v Praze, ale věnoval se i správě statků v majetku řádu (Strakonice, Dětenice, Obytce, Horní Libchava).^[3] Ve Strakonicích se zasloužil o výstavbu školy a s kapitálem 1 000 zlatých založil v roce 1854 nadaci pro chudé.^[4] Poblíž Strakonic koupil v roce 1861 do svého soukromého majetku statky Čestice a Dřešínek.^[5] Byl též c. k. tajným radou a komořím, v roce 1861 byl jmenován doživotním členem rakouské panské sněmovny. Zemřel ve Velkopřevorském paláci v Praze ve věku 84 let.

• BUBEN, Milan: České velkopřevorství řádu maltézských rytířů v dějinách; Libri, Praha, 2022; 265 s. ISBN 978-80-7277-590-3

• František z Khevenhüller-Metsche na webu rakouského parlamentu
• František Khevenhüller-Metsch in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich
• Rodokmen knížecí linie rodu Khevenhüller-Metsch na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)

Předchůdce: Karel Boromejský z Morzinu

Český velkopřevor maltézských rytířů 1847–1867

Nástupce: František Xaver II. Krakowský z Kolowrat