František Khevenhüller-Metsch

František hrabě Khevenhüller-Metsch
C. k. polní zbrojmistr František hrabě Khevenhüller-Metsch (1850, Josef Kriehuber, litografie)
Doživotní člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci: 1861 – 14. listopadu 1867
Panovník	František Josef I.
Velkopřevor Maltézského řádu v Českém království
Ve funkci: 1847 – 14. listopadu 1867
Předchůdce	Karel Morzin
Nástupce	František Xaver Krakovský z Kolovrat
Prezident Nejvyššího vojenského soudního dvora ve Vídni
Ve funkci: 1851 – 1852
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Franz Dahlen von Orlaburg
Nástupce	Jiří Antonín Thurn-Valsássina
Vojenský a civilní guvernér ve Lvově
Ve funkci: 1850 – 1851
Panovník	František Josef I.
Zemský velitel v Českém království
Ve funkci: 1848 – 1850
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Alfred Windischgrätz
Nástupce	Eduard Clam-Gallas
C. k. tajný rada
Císařský komoří
Vojenská služba
Služba	Habsburská monarchie Habsburská monarchie a Rakouské císařství Rakouské císařství
Doba služby	1800–1852
Hodnost	hejtman (1809), major (1815), podplukovník (1823), plukovník (1825), generálmajor (1833), polní podmaršál (1842), Polní zbrojmistr (1849)
Bitvy/války	bitva u Wagramu
Narození	3. října 1783 Vídeň Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	14. listopadu 1867 (ve věku 84 let) Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Titul	hrabě
Rodiče	Jan Josef Khevenhüller-Metsch (1733–1792) a Marie Josefa ze Schrattenbachu (1750–1806)
Příbuzní	děd: František Antonín Schrattenbach (1712–1783) děd: Jan Josef Khevenhüller-Metsch (1706–1776)
Profese	voják a politik
Náboženství	římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František hrabě Khevenhüller-Metsch (Franz Salesius Seraphicus Anton Graf von Khevenhüller-Metsch) (3. října 1783, Vídeň – 14. listopadu 1867, Praha) byl rakouský generál ze staré šlechtické rodiny. Od roku 1800 sloužil v císařské armádě a vyznamenal se statečností během napoleonských válek. Souběžně postupoval v hierarchii Maltézského řádu, jehož členem byl od roku 1794. V rakouské armádě dosáhl hodnosti polního zbrojmistra a v letech 1848–1850 byl zemským velitelem v Čechách. V letech 1847–1867 byl velkopřevorem Maltézského řádu v Českém království, v roce 1861 se stal členem rakouské panské sněmovny.

Životopis

Pocházel ze starého rakouského šlechtického rodu Khevenhüllerů, narodil se ve Vídni jako pátý a nejmladší syn polního podmaršákla Jana Josefa Khevenhüllera (1733–1792), po matce Marii Josefě (1750–1806) byl vnukem moravského zemského hejtmana Františka Antonína Schrattenbacha, po otci byl vnukem císařského nejvyššího hofmistra knížete Jana Josefa Khevenhüllera-Metsche. Po studiích na vojenské škole vstoupil v roce 1800 do rakouské armády a zúčastnil se napoleonských válek. Vynikl statečností v bitvě u Wagramu, kdy byl již hejtmanem (1809), v závěru napoleonských válek byl povýšen na majora (1815). Poté sloužil u různých posádek v habsburská monarchie a postupoval v hodnostech (podplukovník 1823, plukovník 1825), vyznačoval se vždy disciplínou a oddaností vojenským záležitostem.

Od mládí byl též rytířem Maltézského řádu a postupoval v jeho hierarchii. Po roce 1832 diplomatickým zástupcem řádu v Rakousku, od roku 1837 byl komturem řádové komendy ve Vídni. Mezitím byl povýšen na generálmajora (1833) a polního podmaršála (1842). Od roku 1847 byl velkopřevorem Maltézského řádu pro České království a v letech 1848–1850 zároveň zemským velitelem v Čechách^[1] (v této funkci nahradil maršála Windischgrätze, který byl převelen do Uher k potlačení revoluce). V roce 1849 dosáhl hodnosti polního zbrojmistra^[2] a v letech 1850–1851 byl vojenským a civilním guvernérem ve Lvově. Aktivní kariéru v armádě zakončil jako prezident Nejvyššího vojenského soudního dvora ve Vídni (1851–1852). Jako maltézský velkopřevor nadále trvale pobýval v Praze, ale věnoval se i správě statků v majetku řádu (Strakonice, Dětenice, Obytce, Horní Libchava).^[3] Ve Strakonicích se zasloužil o výstavbu školy a s kapitálem 1 000 zlatých založil v roce 1854 nadaci pro chudé.^[4] Poblíž Strakonic koupil v roce 1861 do svého soukromého majetku statky Čestice a Dřešínek.^[5] Byl též c. k. tajným radou a komořím, v roce 1861 byl jmenován doživotním členem rakouské panské sněmovny. Zemřel ve Velkopřevorském paláci v Praze ve věku 84 let.

Odkazy

Reference

Literatura

• BUBEN, Milan: České velkopřevorství řádu maltézských rytířů v dějinách; Libri, Praha, 2022; 265 s. ISBN 978-80-7277-590-3

Externí odkazy

• František Khevenhüller-Metsch na webu rakouského parlamentu
• František Khevenhüller-Metsch in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich
• Rodokmen knížecí linie rodu Khevenhüller-Metsch na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)

Předchůdce: Karel Boromejský z Morzinu

Český velkopřevor maltézských rytířů 1847–1867

Nástupce: František Xaver II. Krakowský z Kolowrat