František Kleiner (umělec)

Doc. František Kleiner
Narození25. srpna 1914
Rychnov nad Kněžnou
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí3. prosince 1986 (ve věku 72 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povoláníučitel, ilustrátor, malíř, výtvarník, grafik a vysokoškolský učitel
RodičeFrantišek Kleiner
PodpisFrantišek Kleiner – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Kleiner (25. srpna 1914 Rychnov nad Kněžnou3. prosince 1986 Praha) byl český malíř, grafik a docent na Karlově univerzitě.

Životopis

František Kleiner se narodil v Rychnově nad Kněžnou, ale většinu života strávil v Praze. Jeho otec prof. František Kleiner byl středoškolský pedagog, československý legionář; zemřel v koncentračním táboře.

František Kleiner si již v mládí oblíbil kreslení, které se nakonec stalo jeho životním posláním. Orientoval se na grafiku a na gymnáziu se připravoval na dráhu profesionálního malíře a grafika. Jeho otec si přál, aby i syn pokračoval jako gymnaziální profesor. I proto po maturitě v roce 1933 studoval souběžně dvě vysoké školy (v letech 1933 až 1938). Absolvoval vysokoškolské studium na přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, obor zeměpis a na Českém vysokém učení technickém obor architektury a pozemního stavitelství (grafiky). Po studiích krátce působil jako středoškolský profesor na gymnáziu v Chustu na Podkarpatské Rusi. Po zatčení otce v roce 1941 byl totálně nasazen jako stavební dělník do 4. května 1945.

Po válce, v roce 1946, se stává členem „Syndikátu výtvarníků, hospodářského svazu architektů, malířů a sochařů“, dále členem „Tvůrčí skupiny jednoty umělců výtvarných v Praze“ a dále členem „Svazu československých výtvarných umělců a výtvarníků z povolání“. Orientoval se hlavně na grafiku a malování jako profesor výtvarné výchovy na kladenském gymnáziu.

František Kleiner s malířem Cyrilem Boudou

Od roku 1945 prohluboval František Kleiner své kreslířské a malířské umění, které prezentoval na výstavách pořádaných v letech 1945–1948, 1951 a poslední v roce 1970. Již před II. světovou válkou udržoval kontakt se svým bývalým učitelem, významným grafikem, profesorem Cyrilem Boudou. V roce 1947 byla založena pedagogická fakulta UK v Praze a František Kleiner se stal asistentem Cyrila Boudy, jenž byl jmenován vedoucím katedry výtvarné výchovy. V roce 1962 se stal Kleiner docentem a po odchodu profesora Boudy vedoucím katedry. [pozn. 1]

V následujících letech si postupně plně osvojil všechny dostupné grafické i malířské formy, které úspěšně na Pedagogické fakultě UK v Praze vyučoval. Podílel se rovněž na edici „Velké učebnice výtvarné výchovy pro absolventy pedagogických fakult“, v níž zpracoval části týkající se kresby lidské figury. Po kritických letech 1968 – 69 se rozešel s nastoupeným politickým vývojem na Pedagogické fakultě, v roce 1970 složil funkci vedoucího Katedry výtvarné výchovy a dobrovolně odešel do starobního důchodu. V období od roku 1970 do roku 1986 nesměl vystavovat a grafice i malířství se věnoval pouze soukromě.

František Kleiner sledoval politický vývoj v druhé polovině 80. let a těšil se, že bude moci znovu vystavovat. Zemřel ale na infarkt myokardu dne 3. prosince 1986.

Dílo

František Kleiner vytvořil desítky olejomaleb a akvarelů na plátnech, tvrdých i měkkých kartonech, stovky maleb tuží, pastelem, suchou jehlou, velká množství leptů, linorytů i rytin.

Navrhl také poštovní známku.[ujasnit]

Za zmínku také stojí jeho kresby, zachycující první vystoupení čínské opery z Pekingu v Československu, na konci srpna 1955.

Vystavoval například v Galerii u Řečických ve Vodičkově ulici v Praze.

Sbírku celoživotního díla Františka Kleinera po jeho smrti zdědila jeho žena RNDr. Eva Kleinerová CSc.. Po jejím úmrtí v roce 2010 přešla sbírka do rukou jejího bratra Jiřího Čaply.

Ilustrace

  • Rudlová Helena – Vítr pouště a zlaté ptáče, ilustrace: František Kleiner, Komenium, edice: Knihovna Živé prameny, sv.27, 1948 (1. vydání).
  • Sula Pavel – Na větrném koni, ilustrace: František Kleiner (1943), vydal Václav Poláček, Edice: Dětem.
  • Šlajer, Pavel, Henek, Kleiner, Kotas – Čítanka pro čtvrtý postupový ročník, Státní pedagogické nakladatelství Praha (1955).
  • Kohout A.B. – A. B. Kohout oznamuje zahájení svého vydavatelství Žlutý stůl (Tuto brožuru vydal redaktor a vydavatel A. B. Kohout jako oznámení zahájení své vydavatelské činnosti na jaře 1938.) Kresbami doprovodil František Kleiner. Nákladem vydavatelství Žlutý stůl.
  • Urban A.J. – Jako pes a kočka, ilustrace František Kleiner, Českomoravský kompas 1944.
  • Nerealizovaný návrh na 100 Korun Československých od Františka Kleinera (pedagog, ilustrátor, malíř), akvarel, odkaz: https://www.aurea.cz/Katalog47/047kat3351.htm
  • Novotný, Kamil / Richter, Zdeněk – První květnová soutěž výstavní síně Práce o nejlepší díla československých výtvarníků na námět Člověk a práce, Praha – Práce 1946. Ilustrace: Švec, Otakar; Kotík, Pravoslav; Kleiner, František; Ropek, František; Vrbová-Kotrbová, Vilma; Plocek, Vilém; Kojan, Jan; Koutský, Václav; Hladík, Karel; Doležal, Rudolf; Simota, Jan.  
  • Vyšín J. – Na rozloučenou s Karlem Hrůšou, vedlejší přílohu navrhl Doc. František Kleiner, Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, Vo. 17 (1972), No.1, 1-3.
  • Podílel se i na ilustracích do Čítanky pro čtvrtý postupný ročník.

Galerie

Citáty

Zemřel a odešel tak nenápadně z našeho obzoru jako nenápadně žil... Je škoda, že nikdy v úplnosti nevystavil svoje kreslířské, malířské i grafické dílo – ilustruje to však zároveň jeho výjimečný charakter v němž chyběla umělecká samolibost a touha po veřejném úspěchu. Byl příliš filozofem, než aby hledal své potvrzení mimo svoje vlastní měřítka. Každá vzpomínka na něj je vpravdě i oslavou toho nejušlechtilejšího pedagogického postoje, k němuž vždy patří spíš dávat než přijímat a vůbec už ne být okázale oslavován.
Fotokopie znaleckého posudku znalce pro výtvarné umění – malířství akademického malíře na obrazy a grafické listy Doc. F. Kleinera.
  • Výňatek z publikace vydané v roce 1996 Katedrou výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze:
Na departmentu figurálního a věcného kreslení, jemuž formálně vládl Cyril Bouda, se zákonitě musely projevit prvky ateliérového studia renezančního typu, studie živého modelu, kresba krajiny a „zátiší“, pokusy o figurální kompozici. Pedagogicky byl ateliér víc v rukou Františka Kleinera, nadaného a vysoce vzdělaného učitele. Ten se omezoval na krátké výklady, nepouštěl se do složitých úvah, jak bylo naopak v ateliéru malby. Jeho pokyny a korigující připomínky byly zato věcné a byly vysloveny vždy v souvislosti s výtvarným procesem, jenž probíhal ve studentských „štaflích“… Kousek od velkého školního ateliéru – v nepatrné místnůstce – se klidný, až příliš zdrženlivý asistent František Kleiner rval se svými malířskými vizemi, figurálními kompozicemi, často i parafrázemi svých krajinářských studií. Z velkého kreslířského díla, v němž měla místo i dobromyslná karikatura a které obsahovalo řadu litografických listů, se zachovalo jen „málo“. František Kleiner byl k sobě krutý a to, co jednou vytvořil, doráželo na něj znaky své často jen subjektivně pociťované nedokonalosti a nedokončenosti. Nechtěl se vléci s takovou zátěží, s těmi horami papírů a pláten a ničil své dílo v jakýchsi hromadných „čistkách“.

Odkazy

Poznámky

  1. V publikaci „Katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty UK v Praze 1946–1996“ je jeho přínos pro tuto katedru hodnocen kladně.

Literatura

  • Adamec, J.: Historie katedry výtvarné výchovy z hlediska organizační struktury a jejích proměn. In: Adamec, Jaromír: Katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze 1946-1996. Praha, PedF UK 1996. S. 33-54. 80-86039-08-0. PedF UK, katedra výtvarné výchovy.
  • Kleiner František – Kresba: metodické poznámky ke studiu kresby, učební text VŠ, Vydalo: Státní pedagogické nakladatelství, Praha (1. vydání, 1956), 65 str.
  • Kleiner František – Kresba: metodické poznámky ke studiu kresby, učební text VŠ, Vydalo: Státní pedagogické nakladatelství, Praha (2. vydání, 1979), 81 str.  

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
S Boudou.jpg
Autor: Napoléon-Bonaparte IV, Licence: CC BY-SA 4.0
Kleiner a Bouda
Podpis Františka Kleinera.jpg
Autor: Napoléon-Bonaparte IV, Licence: CC BY-SA 4.0
Podpis Františka Kleinera
Dům u rybníka.jpg
Autor: Napoléon-Bonaparte IV, Licence: CC BY-SA 4.0
Obraz od Kleinera
Doc. František Kleiner.png
Autor: Napoléon-Bonaparte IV, Licence: CC BY-SA 4.0
Foto - Doc. František Kleiner
Fotokopie znaleckého posudku znalce pro výtvarné umění – malířství akademického malíře na obrazy a grafické listy Doc. F. Kleinera..png
Autor: Napoléon-Bonaparte IV, Licence: CC BY-SA 4.0
Fotokopie znaleckého posudku znalce pro výtvarné umění – malířství akademického malíře na obrazy a grafické listy Doc. F. Kleinera.