František Knap

plk. František Knap
Narození11. prosince 1911
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí3. července 1999
Praha
ČeskoČesko Česko
Národnostčeská
Povolánípalubní střelec
ZaměstnavatelRoyal Air Force
Znám jakoos. č. RAF 787396
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Knap (11. prosince 1911 Praha3. července 1999 Praha) byl český palubní střelec 311. československé bombardovací perutě.

Život

Před druhou světovou válkou

František Knap se narodil 11. prosince 1911 v Praze v rodině úředníka. Vyučil se jako sekáč usně ve Zlíně, kde poté vystudoval i tzv. Baťovu obchodně-průmyslovou školu práce. Mezi lety 1933 a 1935 absolvoval prezenční vojenskou službu na dělostřeleckém učilišti v Olomouci. Po jejím skončení působil jako reprezentant firmy Baťa v Libanonu.

Druhá světová válka

Začátek druhé světové války zastihl Františka Knapa při jeho působení v Bejrútu. Odcestoval do Francie, kde byl krátce příslušníkem cizinecké legie, následně byl přeřazen do vznikající Československé armády v zahraničí a to do její letecké sekce. Po pádu Francie v červnu 1940 se evakuoval do Spojeného království. Zde byl přijat do Royal Air Force a po výcviku v Dumfries zařazen na jaře 1941 k 311. československé bombardovací peruti jako palubní střelec. Absolvoval 22 operačních letů. V noci ze 16. na 17. července 1941 se účastnil náletu na Hamburk ve stroji Vickers Wellington B Mk.IC R1718 KX-N, ve kterém došlo nad území obsazeném nepřítelem k výbuchu a tedy fatálnímu poškození. Výbušné zařízení bylo na palubu letounu nastraženo v rámci sabotážní akce. Posádka stihla neovladatelný stroj opustit na padácích. František Knap padl do zajetí a do konce druhé světové války byl držen v zajateckých táborech. Během jednoho z pobytů se stal spoluorganizátorem pokusu o útěk, kdy pořádal tzv. cvičení se švédskou bednou, která ve skutečnosti zakrývala vstup do budovaného tunelu.

Po druhé světové válce

Po skončení druhé světové války a návratu do Československa pokračoval František Knap v armádní letecké službě do roku 1950, přičemž dosáhl hodnosti podporučíka. K 1. květnu 1950 byl komunistickou mocí přeřazen od letectva k dělostřelectvu a o tři měsíce později byl nucen odejít do zálohy zcela. Pracoval v podniku na výrobu ocelových lan, v roce 1971 odešel do důchodu. V roce 1964 byl během částečných rehabilitací povýšen do hodnosti podplukovníka ve výslužbě a v roce 1991 do hodnosti plukovníka ve výslužbě. Zemřel 3. července 1999 v Praze.

Ocenění

Vyznamenání

Další ocenění

  • František Knap byl jmenován čestným občanem Letňan
  • V pražských Letňanech byla po Františku Knapovi pojmenována jedna z ulic

Odkazy

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“