František Kneidl

František Kneidl
prof. František Kneidl
prof. František Kneidl
Narození3. října 1855
Tymákov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí24. května 1928 (ve věku 72 let)
Praha-Karlín
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povoláníučitel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Kneidl, křtěný František Serafinský (3. října 1855 Tymákov[1] – 24. května 1928 Praha-Karlín[2]), byl český pedagog, publicista, numismatik a spisovatel.

Život

František Kneidl se narodil v Tymákově do rodiny učitele Františka Kneidla a jeho ženy Barbory roz. Klírové.[1] Základní vzdělání absolvoval ve svém rodišti, kde působil i jeho otec a poté pokračoval v Plzni na nižším gymnáziu. Následně vystudoval učitelský ústav v Praze a svůj další profesní život zasvětil učitelování. Jeho prvním působištěm byla škola v Radnicích poté na Kladně a od roku 1878 v Karlíně[3]. V roce 1881 se zde také oženil[4] s Karolínou Kosovou[5].

Postupem času se jeho činnost rozvíjela a krom výuky na základních školách vyučoval rovněž v Ženském výrobním spolku a na "Kupecké škole", kde byl i jejím ředitelem. Jeho činnost jako pedagoga se již neomezovala pouze na školu v níž působil, ale rozvíjela se též ve školství průmyslovém. Přispíval do různých pedagogických časopisů, vydal učebnice pro měšťanské školy jako např. početnice a učebnici zeměpisu či obrazový atlas mincí atd.

Koncem května roku 1928 byl raněn mrtvicí, bezprostředně poté zemřel a následně byl pohřben na Olšanech.[2]

František Kneidl působil v různých spolcích, jako např. v Občanské záložně, Cyrilské jednotě jíž byl předsedou a v Ústřední matici školské[6], kde se nejvíce angažoval a kde působil od jejího počátku. Od roku 1898 byl zástupcem učitelstva okresu karlínského v tamější okresní školní radě.

Dílo

Učenice

  • Kneidlova početnice pro první třídu měšťanských škol [7]
  • Kneidlova početnice pro třetí třídu měšťanských škol[8]
  • Početnice pro druhou třídu měšťanských škol[9]
  • Početnice pro měšťanské školy dívčí rok z roku 1894[10]
  • Početnice pro měšťanské školy dívčí.rok z roku 1888[11]
  • Početnice pro měšťanské školy chlapecké[12]
  • Početnice pro měšťanské školy chlapecké[13]
  • Početnice pro první třídu měšťanských škol[14]
  • Učebnice zeměpisná pro školy měšťanské[15]
  • Učebnice zeměpisu pro školy měšťanské. Prvý stupeň[16]

Odkazy

Literatura

Reference

  1. ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu Františka Kneidla farnost Starý Plzenec
  2. ↑ a b Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Františka Kneidla farnosti při kostele sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně
  3. ↑ Národní knihovna České republiky, Dějiny Karlínského školství za první půlstoletí jeho trvání od roku 1841 do roku 1891, Autor: Kneidl, František 1891
  4. ↑ Matriční záznam o sňatku Františka Kneidla s Karolínou Kosovou farnosti při kostele sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně
  5. ↑ Matriční záznam o narození a křtu Karolíny Kosové farnosti při kostele sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně
  6. ↑ Světozor - světová kronika současná slovem i obrazem : časopis pro zábavu i poučení, František Kneidl předseda Ústředí Matice školské, Ročník 6, Číslo 10, Datum vydání 15.12.1905, str. 221.
  7. ↑ Podle nových učebných osnov zcela přepracoval Josef Martinec . V Praze : Nákladem Československé grafické Unie, 1934134 str.
  8. ↑ Podle nových učebných osnov zcela přepracoval Josef Martinec . V Praze : Nákladem Československé grafické Unie, 1936, 143 str.
  9. ↑ Sepsal František Kneidl. V Praze : Československá grafická Unie, 1925, 111 str.
  10. ↑ Sestavili Frant. Kneidl, Michael Marhan . V Praze : Nákladem F. Tempského, 1894 . 76 str .
  11. ↑ Sestavili Frant. Kneidl, Michael Marhan . V Praze : Nákladem F. Tempského, 1888 . 100 str.
  12. ↑ Sestavili Frant. Kneidl, Michael Marhan. Sešit druhý . V Praze : F. Tempský, 1888, 103 str.
  13. ↑ Sestavili Frant. Kneidl, Michael Marhan. Sešit prvý . V Praze : F. Tempský, 1888, 118 str.
  14. ↑ Sepsal František Kneidl V Praze : Česká grafická Unie, 1925, 155 str.
  15. ↑ Ant. Tille ; opatřil Frant. Kneidl. Třetí stupeň . V Praze : Fr.A. Urbánek, 1902, 80 str.
  16. ↑ Ant. Tille ; přepracoval Frant. Kneidl . V Praze : Fr.A. Urbánek, 1910, 90 str.
  17. ↑ Národní knihovna České republiky, Ottův slovník naučný - illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí, 28. Doplňky, Nakladatelské údaje: V Praze: J. Otto, 1909, strana777

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
František Kneidl.jpg
František Kneidl (1855-1928), pedagog, publicista a spisovatel