František Kožnar

František Kožnar
Narození5. června 1897
Brozánky
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí3. listopadu 1942
Berlín-Charlottenburg, věznice Plötzensee
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopraven gilotinou
Národnostčeská
Politická stranaČeskoslovenská sociální demokracie
ChoťAnna Kožnarová
DětiZbyněk, Vlastimil a Julie
člen Sokola
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Kožnar (5. června 1897 Brozánky3. listopadu 1942 Berlín-Charlottenburg, věznice Plötzensee) byl český železniční úředník a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty.

Život

František Kožnar se narodil 5. června 1897 v Brozánkách na mělnicku. Vyučil se strojním zámečníkem a následně vystudoval mezi lety 1915 a 1919 průmyslovou školu na pražském Betlémském náměstí. Od roku 1920 pracoval u Československých státních drah v České Lípě. Byl členem Československé sociální demokracie, Sokola a místního ochotnického divadelního spolku Jirásek. V době mnichovských událostí byl mobilizován, po odstoupení pohraničí nacistickému Německu byl nucen i s rodinou opustit Českou Lípu a přesídlit do Prahy. Po německé okupaci zbytku země v březnu 1939 vstoupil do protinacistického odboje v rámci odbojové skupiny železničářů. Spolupracoval při odchodech odbojářů do zrahraničí. Za svou činnost byl 29. ledna 1941 zatčen gestapem a vyslýchán v Petschkově paláci, dále byl vězněn v Mnichově a Berlíně. Během léta 1942 byl spolu s dalšími souzen lidovým soudem za předsednictví Otto Georga Thieracka, kdy ze šestnácti obžalovaných obdrželo čtrnáct osob trest smrti, mezi nimi i František Kožnar. Popraven gilotinou byl v berlínské věznici Plötzensee 3. listopadu 1942.

Rodina

František Kožnar se oženil. S manželkou Annou měl syny Zbyňka, Vlastimila a dceru Julii. Po konci druhé světové války se do České Lípy již nikdo z rodiny nevrátil. PhDr., CSc. Zbyněk Kožnar (1925–1986) se stal novinářem, překladatelem a spisovatelem.[1] Vlastimil Kožnar (1929–1997) se stal autorem vojenské literatury faktu a překladatelem z ruštiny.[2]

Posmrtná ocenění

Pamětní deska Františka Kožnara na českolipské radnici
  • V roce 1945 byla po Františku Kožnarovi pojmenována ulice v českolipské čtvrti Kopeček[3]
  • V roce 1985 byla po Františku Kožnarovi pojmenována hala kolejových brzd v českolipských Železničních opravnách a strojírnách. Pamětní deska byla v roce 2010 přesunuta na dvůr městského úřadu v České Lípě.

Odkazy

Literatura

  • Naši mrtví-František Kožnar - nekrolog v časopisu Bezděz, přehled kulturních a přírodních poměrů severních Čech a Lužice, ročník X., 1948, číslo 6

Reference

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of German Reich (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Germany (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Radnice Česká Lípa 2019 (15).jpg
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Radnice na východní straně náměstí T. G. Masaryka v České Lípě, Liberecký kraj. Zeď ve dvoře s pamětními deskami - pamětní deska Františka Kožnara