František Kobliha

František Kobliha
František Kobliha
Narození	17. listopadu 1877 Praha-Bubny Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	12. prosince 1962 (ve věku 85 let) Praha Československo Československo
Alma mater	Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (1901–1905)
Povolání	malíř, ilustrátor, grafik, typograf, kurátor, kritik umění, publicista a dřevorytec
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Kobliha (17. listopadu 1877 Praha-Bubny^[1] — 12. prosince 1962 Praha^[2]) byl český malíř, grafik a uměnovědec, představitel druhé generace českého symbolismu.

Vystudoval UMPRUM a AVU 1901–1905 u Františka Ženíška, ale jako grafik je označován za autodidakta. Od roku 1901 se jeho práce objevovaly v časopise Zlatá Praha, do povědomí vstoupil brněnskou výstavou (1910) se skupinou Sursum stal se jeho prvním předsedou. Od roku 1923 byl i členem skupiny Sdružení českých umělců grafiků Hollar, které od roku 1934 i předsedal.^[3] Vytvářel knižní a užitou grafiku.

Okouzlení nocí, inspirace dílem Karla Hlaváčka, Odilona Redona, anglických prerafaelitů jej podnítilo k práci s nejjemnějším dřevorytem. Měl nejraději poetické a literární náměty a svým dílem pozdního symbolismu došel až na práh artificialismu a surrealismu. Sám o svém přístupu ke grafice napsal: „Celá moje práce jest tendenční s úmyslem popisovat. Je v ní mnoho literatury, životních zážitků, intimit, traktátů, hněvu i lásky. Bůh suď, co je to za slepenec; stavět by z něho nešlo!”

A oproti svým kolegům ze skupiny SURSUM se vymezil takto: „Nechtěl jsem evokovati pohádkovitost, selanku, rajské féérie a romantický optimismus slunečné chvíle dávnověku. Zůstal jsem u života syrového, útočného, nebezpečného, ale plného a odměňujícího.”^[4]

Kritický zájem o umění (eseje, referáty, kritiky) uplatnil po roce 1911 ve spolupráci s Moderní revue.

Dne 31. srpna 1904 se František Kobliha oženil se svou sestřenicí Rosalií Plzákovou, která byla starší o devět let.^[5] Klidné a harmonické manželství trvalo přes 40 let, do smrti manželky Rosalie.^[6] Dcera Jana se narodila roku 1904.^[7]

• grafické listy Fantazie měsíčných nocí
• 1909 – cyklus Tristan
• 1910 – cyklus ilustrací ke knihám Karla Hlaváčka Mstivá kantiléna a Pozdě k ránu
• 1911 – cyklus Žena
• 1911 – volný cyklus deseti dřevorytů k Máji Karla Hynka Máchy
• Panna a jednorožec
• Loď v bouři
• 1916 – cyklus dřevorytů Balady
• 1917 – cyklus Pohádky a legendy
• Havran
• Strom poznání – mezzotinta
• 1925 – Pokušení svatého Antonína – propojení eroticky dráždivé ženské figury s motivy rostlin.
• Apokalypsa
• Endymion – ilustrace ke sbírce básní Jiřího Karáska ze Lvovic
• Cortigiana – ilustroval novely od Miloše Martena.

Vytvořil i mnoho exlibris, celkem ve šesti souborech (litografických, dřevorytových a leptaných).

• Kubismus, Moderní revue 27, 1921, s. 373-374
• Jan Preisler, Moderní revue 28, 1922, s. 49-52
• Antonín Hudeček, Moderní revue 28, 1922, s. 123-125
• O grafice a graficích, Moderní revue 28, 1922, s. 229-236
• Max Švabinský, Moderní revue 30, 1924, s. 63-67
• Max Pirner, Moderní revue 31, 1924-25, s. 3-6
• Vojtěch Hynais, Moderní revue 31, 1924-25, s. 116
• Odilon Redon, Hollar 4, 1927-28, s. 80-90
• Henri de Toulouse-Lautrec, Hollar 4, 1927-28, s. 123-135
• Grafické dílo Jamese Ensora, Hollar 5, 1928, s. 27-35
• Jaromír Stretti-Zamponi, Hollar 5, 1928, s. 59-68
• Giambattista Piranesi, Hollar 9, 1933, s. 123-133
• Giambattista Tiepolo, Hollar 11, 1935, s. 73-85
• Karel Hlaváček, Hollar 15, 1939, s. 25-29
• Konůpkův svět myšlenek a snů, Hollar 19, 1943, č. 3, příloha

• Sedm statí o výtvarném umění, Praha 1929

• Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Sv. 1, s. 642, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
• Otto M. Urban, V barvách chorobných. Idea dekadence a umění v českých zemích 1880–1914, Arbor vitae, Obecní dům Praha 2006, ISBN 80-86339-35-1
• Mahulena Nešlehová, Soupis teoretických a výtvarně kritických statí Františka Koblihy, strojopis, Bibliografie UDU AV ČR
• JIRÁT, Vojtěch: Květiny a balady Františka Koblihy: Od 11. listopadu do 30. listopadu 1943. XIX. výstava Pošovy Galerie Praha.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu František Kobliha na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Kobliha
• Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850–1914, František Kobliha (1877)
• Ukázky obrazů a stručný životopis
• Alice Hekrdlová - Raná tvorba Františka Koblihy
• František Kobliha v informačním systému abART