František Koláček
| Prof. Dr. František Koláček | |
|---|---|
.jpg) František Koláček | |
| Narození | 9. října 1851 Slavkov u Brna  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 8. prosince 1913 (ve věku 62 let) Královské Vinohrady  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Vinohradský hřbitov |
| Povolání | fyzik, pedagog, vysokoškolský učitel a matematik |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Témata | fyzika, matematika |
| Významná díla | Hydrodynamika (1899); Elektřina a magnetismus: výklady theoretické (1904); Theoretické úvahy o komplikovaných kmitech elektrických, zejména o pokusech Geitlerových (1896) |
 multimediální obsah na Commons | |
 původní texty na Wikizdrojích | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František Koláček (9. října 1851 Slavkov u Brna[1] – 8. prosinec 1913 Královské Vinohrady[2][3]) byl český matematik, fyzik, profesor na pražské univerzitě a technice v Brně.
Život
Narodil se jako jediné dítě Kláře (roz. Karlická) a radnímu města Slavkova Janu Koláčkovi (v letech 1851-1861 starosta města, který zavedl českou řeč v městském úřadě). V devíti letech Fr. Koláček vstoupil na německé gymnázium v Brně, které úspěšně dokončil maturitní zkouškou v roce 1868. Poté rok studoval na pražské univerzitě. Státní zkoušku složil v roce 1872 na univerzitě ve Vídni, na které získal aprobaci učitele matematiky a fyziky pro vyšší gymnázia v jazyce českém i německém. Doktorát z filozofie získal v roce 1877 na pražské univerzitě. Po ročním suplování na německém gymnáziu v Brně, se stal profesorem na Slovanském gymnáziu. V roce 1882 habilitoval na německé technice v Brně. Docentury se vzdal po dvou letech. Během svého působení v Brně byl několikrát navrhován na místo řádným profesorem matematické fyziky na české univerzitě v Praze. Řádným profesorem byl jmenován až po smrti prof. Augusta Seydlera v roce 1891. V roce 1900 se vrátil do Brna jako profesor experimentální fyziky na českou techniku, na které se snažil vybudovat co nejlepší vědecké prostředí.[4] Po dvou letech byl znovu jmenován do Prahy, kde nakonec zůstal. V Brně jej vystřídal Vladimír Novák.[5]
Zemřel na srdeční mrtvici.[6]
Rodinný život
S manželkou Aloisií měl dceru Hermínu a syna Františka, který se v roce 1918 stal profesorem geografie na Masarykově univerzitě v Brně.
Vědecká činnost
Zabýval se optikou, termodynamikou, akustikou, hydrodynamikou a teorií elektromagnetického vlnění. Nové poznatky uplatňoval v praxi. Své matematické schopnosti využil ve své práci pojednávající o teorii Lummerově planparalelní desce, ale i v práci o magnetostrikci a jevech s ní souvisejících, v níž se F. Koláčkovi podařilo tento jev obecně vyřešit i v souhlasu s pozorováním.[7]
Jeho žák František Záviška, shrnul jeho vědeckou práci takto:
| „ | Fr. Koláček také první upozornil na důležitý a nyní všeobecně uznávaný důsledek elektromagnetické teorie světla, že totiž starý spor mezi teorií Fresnelovou a Neumannovou o to, je-li kmitová rovina vektoru světelného k rovině polarizační kolmá nebo s ní paralelní, ze stanoviska teorie elektromagnetické nemá smysl, poněvadž ta má vektory dva, elektrickou sílu, resp. indukci, která je identická s vektorem Fresnelovým, a magnetickou sílu, jež opět odpovídá vektoru Neumannovu. Každá změna elektrické síly je doprovázena změnou magnetické síly a naopak; oba vektory vystupují tedy současně, jsou také vždy k sobě kolmé a k popisu optických dějů se hodí stejně. Tím tedy ukončil spor, jehož řešení bylo dlouho marně hledáno. Koláčkovy zásluhy v tomto směru zdůrazňuje sám G. L. Hertz. | “ |
| — František Záviška | ||
Členství
- mimořádný člen České akademie věd a umění (1894), o rok později řádný člen
- řádný člen Královské české společnosti nauk
- čestný člen Jednoty českých matematiků a fyziků[9].
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Apolináře, sign. AP Z38, s. 346
- ↑ NOVÁK, Vladimír. Prof. Dr. František Koláček na české technice v Brně. S. 432–442. Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky [online]. 1904 [cit. 2017-09-11]. Roč. 41, čís. 3–4, s. 432–442. Dostupné online.
- ↑ ŠIŠMA P. Vladimír Novák [online]. [cit. 2013-03-16]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Národní politika, 9.12.1913, s.2, Universitní profesor náhle zemřel.
- ↑ TRKAL, Viktor. Profesor Dr. František Koláček. S. 420–429. Pokroky matematiky fyziky a astronomie [online]. [cit. 16.3.2013]. Roč. 1957, čís. 4, s. 420–429. Dostupné online.
- ↑ ZÁVIŠKA, František. Profesor Dr. František Koláček. S. 281–281. Pokroky matematiky fyziky a astronomie [online]. [cit. 17.3.2013]. Roč. 1912, čís. 4, s. 281–281. Dostupné online.
- ↑ ŠIŠMA P. František Koláček [online]. [cit. 2013-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-22.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Koláček na Wikimedia Commons 
Autor František Koláček ve Wikizdrojích- Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Koláček František 1851
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary
(1867-1918)House colours of the House of Habsburg
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
František Koláček (1851 - 1913), Český matematik a fyzik.
Autor: Sustek.jar, Licence: CC BY-SA 3.0
Koláčkova pamětní deska v jeho rodném městě
Foto z Koláčkova díla o elektřině a magnetismu