František Koláček (kartograf)

František Koláček
Narození	9. prosince 1881 Brno Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	7. května 1942 (ve věku 60 let) Mauthausen Německá říše Německá říše
Místo pohřbení	Ústřední hřbitov v Brně
Bydliště	Brno
Alma mater	Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolání	geograf, učitel a kartograf
Zaměstnavatel	Masarykova univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Koláček (9. prosince 1881 Brno^[1] – 7. května 1942 Mauthausen) byl český pedagog, kartograf a geograf. Pro odbojovou činnost byl za nacistické okupace popraven.

Život

Osobní život

Narodil se v Brně, v rodině profesora brněnského gymnázia Františka Koláčka staršího a jeho manželky Aloisie, rozené Vodičkové.^[1] Sestra Hermína se narodila roku 1883 také v Brně. Od roku 1891 byla rodina policejně hlášena v Praze.^{[2][3][p 1]} V letech 1892–1900 vystudoval gymnázium v Praze - Královských Vinohradech. V roce 1939 se oženil s brněnskou lékařkou MUDr. Miroslavou Mazalovou, roz. Kühnovou (*1892).^[4]

Profesní kariéra

V letech 1901–1905 studoval dějepis a zeměpis na pražské Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Studia ukončil v roce 1906 doktorátem.^[5] Poté působil jako středoškolský profesor, nejprve v Praze, poté v Pardubicích.^[6] V roce 1921 se stal soukromým docentem regionálního zeměpisu na Masarykově univerzitě v Brně.^[7] Na této univerzitě se stal v roce 1923 mimořádným^[8] a 1929 řádným profesorem geografie. Pro školní rok 1931–1932 byl zvolen děkanem Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.^[9]

Okupace a smrt

Za okupace se zapojil do odboje, spolu s dalšími brněnskými vysokoškolskými pedagogy. V roce 1941 byl zatčen brněnským gestapem. Při zatýkání nalezlo gestapo i vojenskou mapu území Moravy a Slezska, na které byly vyznačeny plochy vhodné z geografického a klimatologického hlediska pro případné vzdušné výsadky. Profesor Koláček byl při vyslýchání zatčených označen jako autor těchto analýz a následně 5. prosince 1941 zatčen.^[10] Byl odsouzen k smrti brněnským stanným soudem 13. ledna 1942. Popraven byl spolu s dalšími 72 odbojáři v koncentračním táboře Mauthausen.^[11] Symbolický hrob má na brněnském Ústředním hřbitově.^[12]

Dílo

František Koláček vydal zhruba 100 děl, mezi nimi např.

Studie o zemětřeseních

• Studie o českých zemětřeseních (1910)
• Karpatské zemětřesení na půdě republiky československé (Přírodověd. fakulta Masarykovy univerzity, 1921)
• Seznam otřesů pozorovaných na půdě republiky československé (Přírodověd. fakulta Masarykovy univerzity, 1921)

Zeměpisné publikace a učebnice

• Úvod do kartografie čili do nauky o mapách (Zemský ústřední spolek Jednot učitelských v král. Českém, 1913)
• Fysikální zeměpis karpatské části Československé republiky / (Česká grafická Unie, 1921)
• Jak se změnila mapa světa po válce (Jos. R. Vilímek, Praha, 1922)
• Zeměpis Československa (Melantrich a vlastním nákladem, Praha, 1934)
• Učebnice zeměpisu pro vyšší třídy středních škol (spolu s Klementem Urbanem a Františkem Zpěvákem, Československá grafická Unie, 1936; Česká grafická unie, 1947 a 1948)

Kartografické práce - mapy

• Podrobná nástěnná mapa republiky československé : Západní část: Čechy, Morava, Slezsko (Měř. 1:200 000, spolu s PhDr. Bohuslavem Horákem, (Brno, Ústřední nakladatelství učitelské čsl., 1923)
• Oblastní odtoková mapa Moravy (Carte géographique du débit d’eau relatif de la Moravie) (Brno, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, 1925)
• Mapa okresu Tišnovského (Měř. 1:25 000, spolu s F. Syrovátkou, 1933)

Ostatní

Některé práce Františka Koláčka byly zaměřeny na historickou kartografii, např. Nejstarší mapa Moravy, Dva plány Prahy z let 1741 a 1742 ze sbírek map v rajhradském klášteře a Některé poznámky o Müllerových mapách.^[6] Též popularizoval vědu veřejnými přednáškami o klimatologii a kartografii v brněnském rozhlase a na univerzitě.^[13][14]

Ocenění

Za života:

• Řád sv. Sávy III. třídy (1931, "za kulturní práci pro Jugoslavii")^[15]

Posmrtně:

• Československý válečný kříž 1939 in memoriam
• Čestný člen Muzejního spolku in memoriam,
• Jméno Františka Koláčka je uvedeno na pamětní desce vědců a učitelů vysokých škol v Brně, umučených v koncentračním táboře Mauthausen v letech 1942–1945 a na pamětní desce Sokola Brno I v Kounicově ulici^[16]
• Česká geografická společnost mu udělila čestné členství in memoriam (1946)
• V roce 2014 byl před domem Pionýrská 7/01 umístěn Kámen zmizelých (Stolperstein) se jménem Františka Koláčka.^[17]

Odkazy

Poznámky

Reference

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Koláček (kartograf)
• František Koláček v Encyklopedii dějin města Brna
• NOVOTNÁ, Eva. Volná díla českých kartografů zemřelých v období 1933–1943. Geodetický a kartografický obzor. 2014, roč. 60/102, čís. 3, s. 51–59. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.  Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
• MU Brno, soubor fotografií ze života Františka Koláčka