František Kolář (architekt)

František Kolář
Narození22. května 1890
Podolí
Rakousko-Uhersko
Úmrtí28. března 1969 (ve věku 78 let)
Ostrava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníarchitekt
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Kolář (22. května 1890, Podolí[1][2][3] – 28. března 1969, Ostrava[4]) byl český architekt a stavitel v Moravské Ostravě.

Životopis

Pocházel z rodiny zedníka[1] z okolí Bouzova. V letech 1904 až 1909 pracoval ve Vídni. V období 1909–1913 studoval na průmyslové škole v Brně, kde se seznámil s pozdějším kolegou a spolupracovníkem Janem Rubým. Společně se podíleli na různých soutěžních projektech veřejných budov už před první světovou válkou. V roce 1919 se zúčastnili soutěže na stavbu české školy v Olomouci, kterou vyhráli.[5] Od roku 1921 společně působili v Moravské Ostravě. V roce 1923 založili projekční a stavební kancelář Kolář & Ruby. V roce 1945 byla firma znárodněna a František Kolář pracoval jako projektant v Průmyslových stavbách Ostrava.[6]

Realizace

  • Budova Sokolovny ve Starém Zlíně (1921)[7]
  • V roce 1923 se zúčastnili soutěže na návrh výstavby nové radnice v Moravské Ostravě. Porota vybrala mezi nejlepší návrh Vladimíra Fischera (1870–1947) a společnou práci Koláře a Rubého. Dále porota navrhla, aby konečný projekt vypracovali společně. V listopadu 1924 byly zahájeny stavební práce a po jednotlivých etapách projekt byl dostavěn v roce 1930.[8]
  • V roce 1923 získali zakázku na odborářský dům. Stavba Hornického domu probíhala od září 1924 do roku 1926. Původní projekt přepracoval pražský architekt Alois Kubíček (1887–1970). V Hornickém domě se mimo jiné nacházel kinosál a známá kavárna Elektra.
  • Dalším společným projektem a stavbou byla Revírní bratrská pokladna (Českobratrská 1742/18, Moravská Ostrava). Areál třípatrové administrativní budovy s dvěma obytnými domy byl postaven v letech 1924–1928. Nyní je zde hotel.[9] Přístavby z let 1930, 1934 a 1938 jsou od Karla Kotase (1894–1974).
  • Státní průmyslová škola ve Vítkovicích otevřená 1928.
  • Kino Kosmos – nyní Vesmír, Zahradní ulice, Moravská Ostrava.
  • Kino Rekord (Mír) ve Vítkovicích.
  • Turistická chata Tanečnica na Pustevnách v Moravskoslezských Beskydech [10]
  • Výstavba kolonie pro uprchlíky po 1. říjnu 1938, kdy Moravská Ostrava musela řešit příliv uprchlíků z polského a německého záboru. Výstavba kolonie mezi Vítkovicemi a Mariánskými Horami byla zahájena v březnu 1939 a již první domy (14 domů) stavební firma Kolář & Rubý předala ke kolaudaci 4. srpna 1939. Do roku 1942, kdy výstavba byla zastavena německými úřady, bylo postaveno celkem 26 jednopatrových zděných domů s 208 bytovými jednotkami. Výstavbu organizoval Červený kříž s finanční podporou Ústavu pro péči o uprchlíky při ministerstvu sociální a zdravotní správy.[11]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu farnost Bouzov
  2. ↑ Městská knihovna Havířov: Kolář František. [cit. 2015-05-05]. Dostupné online Archivováno 6. 5. 2018 na Wayback Machine..
  3. ↑ některé dokumenty udávají nesprávně jako rodiště Prahu
  4. ↑ Encyklopedie města Ostravy, František Kolář
  5. ↑ KOLEKTIV. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. S. 318. 
  6. ↑ STRAKOŠ, Martin. Průvodce architekturou Ostravy. Ostrava: NPÚ, ÚOP vOstravě, 2009. ISBN 978-80-85034-54-7. S. 396. 
  7. ↑ Budova Sokolovny [online]. Zlín: Zlínská architektura [cit. 2015-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-23. 
  8. ↑ VYBÍRAL, Jindřich. Zrození velkoměsta. Architektura v obraze Moravské Ostravy 1890 – 1938. [s.l.]: [s.n.], 2003. ISBN 80-86517-94-2. S. 106–109. 
  9. ↑ Srakoš c.d., s 171
  10. ↑ Strakoš c.d., s. 396
  11. ↑ Sborník Ostrava, Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska, svazek 21, rok 2003.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Ensign of Austro-Hungarian civil fleet (1869-1918).svg
Civil/merchant marine ensign of Austria-Hungary from 1869 to 1918
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“