František Kolář (architekt)

František Kolář
Narození22. května 1890
Podolí
Rakousko-Uhersko
Úmrtí28. března 1969 (ve věku 78 let)
Ostrava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníarchitekt
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Kolář (22. května 1890, Podolí[1][2][3] – 28. března 1969, Ostrava[4]) byl český architekt a stavitel v Moravské Ostravě.

Životopis

Pocházel z rodiny zedníka[1] z okolí Bouzova. V letech 1904 až 1909 pracoval ve Vídni. V období 1909–1913 studoval na průmyslové škole v Brně, kde se seznámil s pozdějším kolegou a spolupracovníkem Janem Rubým. Společně se podíleli na různých soutěžních projektech veřejných budov už před první světovou válkou. V roce 1919 se zúčastnili soutěže na stavbu české školy v Olomouci, kterou vyhráli.[5] Od roku 1921 společně působili v Moravské Ostravě. V roce 1923 založili projekční a stavební kancelář Kolář & Ruby. V roce 1945 byla firma znárodněna a František Kolář pracoval jako projektant v Průmyslových stavbách Ostrava.[6]

Realizace

  • Budova Sokolovny ve Starém Zlíně (1921)[7]
  • V roce 1923 se zúčastnili soutěže na návrh výstavby nové radnice v Moravské Ostravě. Porota vybrala mezi nejlepší návrh Vladimíra Fischera (1870–1947) a společnou práci Koláře a Rubého. Dále porota navrhla, aby konečný projekt vypracovali společně. V listopadu 1924 byly zahájeny stavební práce a po jednotlivých etapách projekt byl dostavěn v roce 1930.[8]
  • V roce 1923 získali zakázku na odborářský dům. Stavba Hornického domu probíhala od září 1924 do roku 1926. Původní projekt přepracoval pražský architekt Alois Kubíček (1887–1970). V Hornickém domě se mimo jiné nacházel kinosál a známá kavárna Elektra.
  • Dalším společným projektem a stavbou byla Revírní bratrská pokladna (Českobratrská 1742/18, Moravská Ostrava). Areál třípatrové administrativní budovy s dvěma obytnými domy byl postaven v letech 1924–1928. Nyní je zde hotel.[9] Přístavby z let 1930, 1934 a 1938 jsou od Karla Kotase (1894–1974).
  • Státní průmyslová škola ve Vítkovicích otevřená 1928.
  • Kino Kosmos – nyní Vesmír, Zahradní ulice, Moravská Ostrava.
  • Kino Rekord (Mír) ve Vítkovicích.
  • Turistická chata Tanečnica na Pustevnách v Moravskoslezských Beskydech [10]
  • Výstavba kolonie pro uprchlíky po 1. říjnu 1938, kdy Moravská Ostrava musela řešit příliv uprchlíků z polského a německého záboru. Výstavba kolonie mezi Vítkovicemi a Mariánskými Horami byla zahájena v březnu 1939 a již první domy (14 domů) stavební firma Kolář & Rubý předala ke kolaudaci 4. srpna 1939. Do roku 1942, kdy výstavba byla zastavena německými úřady, bylo postaveno celkem 26 jednopatrových zděných domů s 208 bytovými jednotkami. Výstavbu organizoval Červený kříž s finanční podporou Ústavu pro péči o uprchlíky při ministerstvu sociální a zdravotní správy.[11]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu farnost Bouzov
  2. ↑ Městská knihovna Havířov: Kolář František. [cit. 2015-05-05]. Dostupné online Archivováno 6. 5. 2018 na Wayback Machine..
  3. ↑ některé dokumenty udávají nesprávně jako rodiště Prahu
  4. ↑ Encyklopedie města Ostravy, František Kolář
  5. ↑ KOLEKTIV. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. S. 318. 
  6. ↑ STRAKOŠ, Martin. Průvodce architekturou Ostravy. Ostrava: NPÚ, ÚOP vOstravě, 2009. ISBN 978-80-85034-54-7. S. 396. 
  7. ↑ Budova Sokolovny [online]. Zlín: Zlínská architektura [cit. 2015-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-23. 
  8. ↑ VYBÍRAL, Jindřich. Zrození velkoměsta. Architektura v obraze Moravské Ostravy 1890 – 1938. [s.l.]: [s.n.], 2003. ISBN 80-86517-94-2. S. 106–109. 
  9. ↑ Srakoš c.d., s 171
  10. ↑ Strakoš c.d., s. 396
  11. ↑ Sborník Ostrava, Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska, svazek 21, rok 2003.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Ensign of Austro-Hungarian civil fleet (1869-1918).svg
Civil/merchant marine ensign of Austria-Hungary from 1869 to 1918