František Kop (právník)

prof. JUDr. František Kop
Narození18. srpna 1906
Rakousko-Uhersko Praha, Čechy, Rakousko-Uhersko
Úmrtí22. listopadu 1979 (ve věku 73 let)
Československo Rožnov pod Radhoštěm, Československo
Národnostčeská
Alma materUniverzita Karlova
Povoláníprofesor církevního práva
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Kop (18. srpna 1906 Praha22. listopadu 1979 Rožnov pod Radhoštěm) byl profesor církevního práva na Právnické fakultě Masarykovy univerzity.

Život a dílo

Narodil se v Praze, kde také absolvoval Akademické gymnázium. Pak se zapsal na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, církevní právo studoval u profesora Hennera a po studijních cestách do Dijonu a Paříže[1] publikoval článek O vývoji a závaznosti dekretu Tametsi (Ukázka ze studia vývoje práva manželského).[2] V roce 1930 získal titul doktora práv, i poté ale pokračoval ve studiu, navštěvoval přednášky historie na filozofické fakultě, a zároveň začal pracovat na svém celoživotním vědeckém díle Vývoj metropolitní pravomoci v církvi západní, které si rozvrhl do pěti svazků. V té době také vypracoval podklady pro podrobnou diecézní mapu Slovenska a publikoval práci o soudobém vztahu církve a státu, nazvané Modus vivendi, které věnoval prezidentu Edvardu Benešovi. V krizi konce 30. let pak publikoval několik vlastenecky orientovaných prací, zejména Založení Univerzity Karlovy v Praze, v níž se snažil dokázat, že pražská univerzita byla založena především pro obyvatele Království českého. V publikační činnosti nepřestal ale ani za protektorátu, kdy pracoval jako úředník Československé akciové tiskárny, zveřejnil např. velmi dobře přijaté první dva díly svého díla o vývoji metropolitní pravomoci (Obyčejový a zákonný podklad ústavy metropolitní, začátky její závislosti na moci papežské a Provedení metropolitní ústavy v mimoitalských zemích říše západořímské).[3] Podílel se také na vydání práce Praha šest set let církevní metropolí (spolu s Antonínem Novotným a Václavem Bartůňkem).

Po válce se přesunul do Brna, kde se v roce 1945 na Právnické fakultě Masarykovy univerzity habilitoval a kde byl hned o rok později jmenován řádným profesorem církevního práva. Stále hojně publikoval, vydal např. články Trvá dosud právo metropolitní kapituly olomoucké voliti arcibiskupa? a O jasnou formulaci poměru církví ke státu v chystané ústavě Československé republiky nebo práci Odvěký doklad naší státnosti. K počátkům českého práva korunního, v níž hájil svrchovanost českého státu v rámci Svaté říše římské. Únor 1948 však (nejen) pro něj znamenal konec pedagogické i vědecké práce. Kromě krátkého období roku 1968, kdy přednesl několik přednášek na brněnské filozofické fakultě, žil až do své smrti v roce 1979 v ústraní.[1][3] Od roku 1955 to byl Rožnov pod Radhoštěm, kde díky jednomu bývalému studentovi získal místo učitele hry na klavír v lidové škole umění a zároveň hrál v místním kostele na varhany.[4]

Reference

  1. a b SCHELLE, Karel. František Kop. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 678–680.
  2. SCHELLE, Karel. Život a dílo prof. JUDr. Františka Kopa. Brno: Masarykova univerzita, 1993. ISBN 80-210-0674-9. S. 3. 
  3. a b František Kop (1906 – 1979) [online]. Brno: The European Society for History of Law [cit. 2014-07-31]. Dostupné online. 
  4. PĚCHA, František. Vzpomínka na univerzitního profesora JUDr. Františka Kopa. In: ZAJÍC, Pavel. Město v mé paměti III. Rožnov pod Radhoštěm: Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm, 2009. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-08. S. 27–28. Archivováno 8. 8. 2014 na Wayback Machine.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“