František Kopuletý (odbojář)

František Kopuletý
Narození6. dubna 1913
Týn
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí3. srpna 1951 (ve věku 38 let)
Jihlava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníĎáblický hřbitov
Národnostčeská
Povoláníhajný a odbojář
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Kopuletý (6. dubna 1913[1] Týn – 3. srpna 1951 Jihlava) byl český lesník a protikomunistický odbojář odsouzený v politickém procesu komunistickým režimem k trestu smrti a v roce 1951 popraven.[2]

Životopis

Narodil se v roce 1913 v Týnu.[3][4] Po absolvování pěti let obecné školy chodil dva roky na měšťanskou školu a další dva roky na hospodářskou školu. Poté působil jako lesní hajný v Předíně, žil v Heralticích. Se svou ženou Boženou měl jedno dítě.[5]

Po únoru 1948 se zapojil do protikomunistického odboje. Za tuto činnost byl později zatčen, když ukrýval odbojáře Drahoslava Němce a Ladislava Malého. V červenci 1951 byl v politickém procesu v rámci případu Babice za trestné činy velezrady, loupeže, vraždy (a za několik dalších trestných činů) odsouzen k trestu smrti.[6][7] Na začátku srpna 1951 zamítl jeho odvolání Nejvyšší soud a o několik dní později byl Kopuletý popraven v jihlavské věznici.[8][9] V procesu byla odsouzena také jeho žena, která dostala dvacetiletý trest odnětí svobody. Propuštěna byla nakonec v roce 1962.[5]

Rehabilitován byl po sametové revoluci v roce 1996.[10] Na jeho památku byly instalovány dvě pamětní desky v Třebíči a Jihlavě.[11]

Odkazy

Reference

  1. ↑ František Kopuletý. Vzpomínky [online]. [cit. 2024-05-18]. Dostupné online. 
  2. ↑ František Kopuletý (1913-1951) – Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2024-05-18]. Dostupné online. 
  3. ↑ seznam popravených pro politické trestné činy: TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2024-05-18]. Dostupné online. 
  4. ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-05-18]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Likvidace údajné protistátní skupiny v Rokytnici nad Rokytnou v souvislosti s případem Babice [online]. [cit. 2024-05-18]. Dostupné online. 
  6. ↑ Oběti případu. Obec Babice u Třebíče [online]. [cit. 2024-05-18]. Dostupné online. 
  7. ↑ Brno | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-05-18]. Dostupné online. 
  8. ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-05-18]. Dostupné online. 
  9. ↑ KREUZMANN, Štěpán. Pronásledování katolické církve v 50.letech 20. století na Jihlavsku. , 2012 [cit. 2024-05-18]. Bakalářská práce. Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická. . Dostupné online.
  10. ↑ Českoslovenští komunisté: začali jako reformátoři a skončili jako poskokové Moskvy. Reflex.cz [online]. [cit. 2024-05-18]. Dostupné online. 
  11. ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2024-05-18]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“