František Kralert

František Kralert
František Kralert (M. Navrátil: Almanach českých lékařů)
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci: 1861 – 1879[1]
Poslanec Říšské rady
Ve funkci: 1873 – 1879[2]
Stranická příslušnost
Členství	Národní strana (staročeši)
Narození	27. listopadu 1812 Pelhřimov Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	4. července 1879 (ve věku 66 let) Pelhřimov Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Kralert (27. listopadu 1812 Pelhřimov^[3] – 4. července 1879 Pelhřimov^[4][5]) byl český lékař a politik, v 2. polovině 19. století starosta Pehřimova, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.

Biografie

Profesí byl lékařem a působil jako první primář a ředitel pelhřimovské nemocnice.^[5] Vydal spis o léčivých vodách v Čechách.^[6] V letech 1848–1874 zastával funkci starosty Pelhřimova. Roku 1938 byla po něm v tomto městě pojmenována ulice Dr. Kralerta na základě návrhu místního muzejního spolku.^[7]

Po obnovení ústavního života v Rakouském císařství počátkem 60. let 19. století se zapojil i do zemské a celostátní politiky. V zemských volbách v Čechách v roce 1861 byl zvolen v kurii venkovských obcí (volební obvod Pelhřimov – Pacov – Kamenice – Počátky) do Českého zemského sněmu. Zvolen byl jako oficiální kandidát českého volebního výboru Národní strana.^[8] Opětovně byl zvolen do sněmu za týž obvod v zemských volbách v lednu 1867^[9] i v krátce poté konaných zemských volbách v březnu 1867.^[10]

V srpnu 1868 patřil mezi 81 signatářů státoprávní deklarace českých poslanců, v níž česká politická reprezentace odmítla centralistické směřování státu a hájila české státní právo.^[11] Mandát na sněmu obhájil také v zemských volbách v roce 1870^[12] a zemských volbách v roce 1872.^[13] Čeští poslanci tehdy na protest praktikovali politiku pasivní rezistence, při níž bojkotovali práci zemského sněmu. Kvůli absenci tak byli zbavování mandátů a v nově vypsaných doplňovacích volbách byli vesměs manifestačně voleni znovu. Kralert byl takto do sněmu opětovně zvolen v doplňovacích volbách v říjnu 1873,^[14] v červenci 1874,^[15] na jaře 1875,^[16] v únoru 1876,^[17] a dubnu 1877.^[18] Po celé toto funkční období sněmu od roku 1872 se ale fakticky na jeho práci nepodílel. Znovu byl zvolen v řádných zemských volbách v roce 1878. Setrval zde do své smrti následujícího roku.^[19] Trvale náležel k Národní (staročeské) straně.^[20]

V téže době také zasedal v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor) ve Vídni, kam byl zvolen ve volbách do Říšské rady roku 1873 za kurii venkovských obcí, obvod Tábor, Pelhřimov atd. I zde ale postupoval ve shodě s českou politickou reprezentací a bojkotoval práci parlamentu. Z politických důvodů se nedostavil do sněmovny, čímž byl jeho mandát i přes opakované zvolení prohlášen za zaniklý.^[21]

Zemřel roku 1879 na „ochrnutí plic.“^[22]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Kralert