František Kravák
František Kravák | |
---|---|
František Kravák - důstojník prvorepublikové armády | |
Narození | 10. září 1889 nebo 10. října 1889 Mostkovice, Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 24. května 1943 (ve věku 53 let) věznice Plötzensee, Berlín, Německá říše |
Místo pohřbení | hřbitov Mostkovice |
Civilní činnost | účetní a obchodní zástupce firmy Baťa |
Vojenská kariéra | |
Hodnost | brigádní generál (divizní generál in memoriam) |
Doba služby | 1914–1943† |
Sloužil | Rakousko-Uhersko Československo |
Složka | Rakousko-uherská armáda (1909-1910; 1914) Československé legie (1916-1920) Československá armáda (1920-1943) Obrana národa (1939-1943) |
Jednotka | c. a k. pěší pluk č. 55 1. čs. střelecký pluk 6. čs. střelecký pluk Pěší pluk 6 Vojenská akademie v Hranicích (profesor pěchotní taktiky) Pěší pluk 27 (zástupce velitele) |
Velel | III. prapor pěšího pluku 6 Škola pro důstojníky pěchoty v záloze Olomouc Pěší pluk 3 Škola pro velitele pěších rot, učiliště Milovice Pěší pluk 6 2. pěší brigáda I./1. (pěchotní) oddělení MNO 20. pěší divize (1938) Oblastní velitelství ON pro střední a severozápadní Čechy |
Války | první světová válka druhá světová válka |
Bitvy | bitva u Bachmače |
Vyznamenání | Československý válečný kříž 1939 Řád sv. Stanislava Medaile Jana Žižky z Trocnova |
multimediální obsah na Commons |
František Kravák (10. září 1889, Mostkovice[1] – 24. května 1943, Berlín-Plötzensee) byl důstojníkem československých legií, československé armády a významnou osobností protifašistického odboje v řadách Obrany národa.
Život
Po studiu na prostějovské reálce (1901–1909) absolvoval jako jednoroční dobrovolník školu pro důstojníky v záloze a do mobilizace v roce 1914 pracoval u firmy Baťa. Na ruské frontě přeběhl 28. prosince 1914 u Tarnowa k Rusům a do 28. února 1916 pobýval v zajateckých táborech v Kazalinsku a v Taškentu. Přihlásil se do legií a v Kyjevě nastoupil 23. června 1916 činnou službu u 1. československého střeleckého pluku.[2] Později byl odbočkou Československé národní rady pověřen náborem nováčků v zajateckých táborech. Jako velitel čety v hodnosti podporučíka se zúčastnil bitvy u Bachmače a po dalších bojových zkušenostech se dostal až na sibiřskou magistrálu.
Do Československa přicestoval v roce 1920 v hodnosti majora ruských legií a působil pak jako vojenský pedagog v Olomouci a v Hranicích. Později působil ve velitelských funkcích v Olomouci a od roku 1937 na ministerstvu obrany, kde se později podílel na organizaci odchodu bývalých důstojníků do zahraničí a jejich umísťování ve státní správě s přihlédnutím k potřebám odboje.
Jako příslušník Obrany národa dostal, po odhalení odhalení stop k organizaci Gestapem a následné vlně zatýkání, od velitele ON, generála Bílého,[2] pokyn k emigraci, byl však při pokusu o přechod hranice u Strážnice zatčen a až do své smrti vězněn. 18. ledna 1943 byl odsouzen k trestu smrti a v květnu téhož roku popraven. Urna s jeho popelem byla uložena do rodinné hrobky v Mostkovicích až 13. června 2011.
Na jeho rodném domě je umístěna pamětní deska, jejímž autorem je sochař a medailér Jan Tříska.
Vyznamenání
* 1918 – | Medaile Jana Žižky z Trocnova |
* 1919 – | Řád sv. Stanislava III. stupně s meči a mašlí |
* 1920 – | Československá revoluční medaile |
* 1921 – | Československý válečný kříž 1914–1918 |
* 1921 – | Československá medaile Vítězství |
* 1946 – | Československý válečný kříž 1939 (i.m.) |
- Pamětní deska na rodném domě
- Osobní věstník MNO číslo 101 ze dne 26. října 1946 titulní strana – povýšení do hodnosti divizního generála
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Mostkovice
- ↑ a b STEHLÍK, Eduard. KRAVÁK František. In: LÁNÍK, Jaroslav, a kol. Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945. Praha: Ministerstvo obrany České republiky-Agentura vojenských informací a služeb (AVIS), 2005. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-01. ISBN 80-7278-233-9. S. 150–151. Archivováno 1. 1. 2014 na Wayback Machine.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu František Kravák na Wikimedia Commons
- František Kravák, popravený hrdina odboje, se vrátil domů. Po 68 letech
- Kravák, František na www.valka.cz
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Stužka: Československý válečný kříž 1914-1918.
Ribbon for the World War I Victory Medal awarded by the Allies:
- w:World War I Victory Medal (United States) awarded by the w:United States Department of Defense
- w:Victory Medal (United Kingdom) also called the Inter-Allied Victory Medal
- w:Médaille Interalliée 1914–1918 (France)
- w:Inter-Allied Victory Medal (Greece)
- w:Allied Victory Medal (Italy)
- etc.
Stužka: Československý válečný kříž 1939.
Autor: Jaegerndorfer, Licence: CC0
Autor: sochař a medailér Jan Tříska (1904-1976).
Stužka: Československá revoluční medaile – Československo.
Stužka: Československý velitelský řád Jana Žižky z Trocnova
František Kravák (* 10. září 1889 Mostkovice – 24. května 1943 Berlín – Plötzensee) byl důstojníkem československých legií, československé armády a významnou osobností protifašistického odboje v řadách Obrany národa.
Ribbon bar of the Order of St. Stanislav.
* Titulní strana Osobního věstníku MINISTERSTVA NÁRODNÍ OBRANY číslo 101 ze dne 26. října 1946:
- IN MEMORIAM Povýšeni byli: dekretem presidneta republiky ze dne 25. října 1946 generálové zbraní: ... na brigádní generály propůjčením služebních míst 2. platové stupnice ve služební kategorii důstojníků absolventů vojenské akademie: ... (na stránce 1204) s účinností a pořadím od 1. května 1942 ... plukovník generálního štábu Churavý Josef; ...
- Titulní strana tohoto věstníku obsahuje explicitně a jmenovitě uvedené povýšení na armádní generály pro: Eliáš Alois, Ing.; Homola Bedřich; Luža Vojtěch Ing.; Viest Rudolf;
- Titulní strana tohoto věstníku obsahuje explicitně a jmenovitě uvedené povýšení na divizní generály pro: Svátek Oleg; Šára Václav; Horáček František; Zmek Josef; Zahálka Otakar; Ždímal Václav; Volf Václav; Macháček Alois; Pavlík Antonín; Kravák František; Čihák Jaroslav; Vedral Jaroslav; Golián Ján; Bláha František; Untermüller Jaroslav; Mejstřík Karel;
- Titulní strana tohoto věstníku obsahuje explicitně a jmenovitě uvedené povýšení na brigádní generály pro: Tomský Ota, Ing. RNDr.; Procházka Oleg Václav; Morávek Josef; Kalina Václav;
- Na poslední straně věstníku zcela dole je podepsán: armádní generál Ludvík Svoboda, vlastní rukou, ministr národní obrany.