František Kravák

František Kravák
František Kravák - důstojník prvorepublikové armády
František Kravák - důstojník prvorepublikové armády

Narození10. září 1889 nebo 10. října 1889
Mostkovice, Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. května 1943 (ve věku 53 let)
věznice Plötzensee, Berlín, Německá říše
Místo pohřbeníhřbitov Mostkovice
Civilní činnostúčetní a obchodní zástupce firmy Baťa
Vojenská kariéra
Hodnostbrigádní generál
(divizní generál in memoriam)
Doba služby1914–1943†
SloužilRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
SložkaRakousko-uherská armáda (1909-1910; 1914)
Československé legie (1916-1920)
Československá armáda (1920-1943)
Obrana národa (1939-1943)
Jednotkac. a k. pěší pluk č. 55
1. čs. střelecký pluk
6. čs. střelecký pluk
Pěší pluk 6
Vojenská akademie v Hranicích (profesor pěchotní taktiky)
Pěší pluk 27 (zástupce velitele)
VelelIII. prapor pěšího pluku 6
Škola pro důstojníky pěchoty v záloze Olomouc
Pěší pluk 3
Škola pro velitele pěších rot, učiliště Milovice
Pěší pluk 6
2. pěší brigáda
I./1. (pěchotní) oddělení MNO
20. pěší divize (1938)
Oblastní velitelství ON pro střední a severozápadní Čechy
Válkyprvní světová válka
druhá světová válka
Bitvybitva u Bachmače
VyznamenáníČeskoslovenský válečný kříž 1939
Řád sv. Stanislava
Medaile Jana Žižky z Trocnova
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

František Kravák (10. září 1889, Mostkovice[1]24. května 1943, Berlín-Plötzensee) byl důstojníkem československých legií, československé armády a významnou osobností protifašistického odboje v řadách Obrany národa.

Život

Po studiu na prostějovské reálce (1901–1909) absolvoval jako jednoroční dobrovolník školu pro důstojníky v záloze a do mobilizace v roce 1914 pracoval u firmy Baťa. Na ruské frontě přeběhl 28. prosince 1914 u Tarnowa k Rusům a do 28. února 1916 pobýval v zajateckých táborech v Kazalinsku a v Taškentu. Přihlásil se do legií a v Kyjevě nastoupil 23. června 1916 činnou službu u 1. československého střeleckého pluku.[2] Později byl odbočkou Československé národní rady pověřen náborem nováčků v zajateckých táborech. Jako velitel čety v hodnosti podporučíka se zúčastnil bitvy u Bachmače a po dalších bojových zkušenostech se dostal až na sibiřskou magistrálu.

Do Československa přicestoval v roce 1920 v hodnosti majora ruských legií a působil pak jako vojenský pedagog v Olomouci a v Hranicích. Později působil ve velitelských funkcích v Olomouci a od roku 1937 na ministerstvu obrany, kde se později podílel na organizaci odchodu bývalých důstojníků do zahraničí a jejich umísťování ve státní správě s přihlédnutím k potřebám odboje.

Jako příslušník Obrany národa dostal, po odhalení odhalení stop k organizaci Gestapem a následné vlně zatýkání, od velitele ON, generála Bílého,[2] pokyn k emigraci, byl však při pokusu o přechod hranice u Strážnice zatčen a až do své smrti vězněn. 18. ledna 1943 byl odsouzen k trestu smrti a v květnu téhož roku popraven. Urna s jeho popelem byla uložena do rodinné hrobky v Mostkovicích až 13. června 2011.

Na jeho rodném domě je umístěna pamětní deska, jejímž autorem je sochař a medailér Jan Tříska.

Vyznamenání

* 1918Medaile Jana Žižky z TrocnovaMedaile Jana Žižky z Trocnova
* 1919Řád sv. Stanislava III. stupně s meči a mašlí
* 1920Československá revoluční medaile
* 1921Československý válečný kříž 1914–1918
* 1921Československá medaile Vítězství
* 1946Československý válečný kříž 1939 (i.m.)

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Mostkovice
  2. a b STEHLÍK, Eduard. KRAVÁK František. In: LÁNÍK, Jaroslav, a kol. Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945. Praha: Ministerstvo obrany České republiky-Agentura vojenských informací a služeb (AVIS), 2005. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-01. ISBN 80-7278-233-9. S. 150–151. Archivováno 1. 1. 2014 na Wayback Machine.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czechoslovak War Cross 1918 Bar.png
Stužka: Československý válečný kříž 1914-1918.
Czechoslovak War Cross 1939-1945 Bar.png
Stužka: Československý válečný kříž 1939.
Pamětní deska na rodném domě generála Františka Kraváka.jpg
Autor: Jaegerndorfer, Licence: CC0
Autor: sochař a medailér Jan Tříska (1904-1976).
TCH CS revolucni medaile BAR.svg
Stužka: Československá revoluční medaile – Československo.
Stuka MJZTw.jpg
Stužka: Československý velitelský řád Jana Žižky z Trocnova
Frantisek.Kravak.(1889-1943).gif
František Kravák (* 10. září 1889 Mostkovice – 24. května 1943 Berlín – Plötzensee) byl důstojníkem československých legií, československé armády a významnou osobností protifašistického odboje v řadách Obrany národa.
RUS Order św. Stanisława (baretka).svg
Ribbon bar of the Order of St. Stanislav.
Titul.Str.Osobni.Vestnik.MNO.cislo.101.Rok.1946.gif
* Titulní strana Osobního věstníku MINISTERSTVA NÁRODNÍ OBRANY číslo 101 ze dne 26. října 1946:
  • IN MEMORIAM Povýšeni byli: dekretem presidneta republiky ze dne 25. října 1946 generálové zbraní: ... na brigádní generály propůjčením služebních míst 2. platové stupnice ve služební kategorii důstojníků absolventů vojenské akademie: ... (na stránce 1204) s účinností a pořadím od 1. května 1942 ... plukovník generálního štábu Churavý Josef; ...
  • Titulní strana tohoto věstníku obsahuje explicitně a jmenovitě uvedené povýšení na armádní generály pro: Eliáš Alois, Ing.; Homola Bedřich; Luža Vojtěch Ing.; Viest Rudolf;
  • Titulní strana tohoto věstníku obsahuje explicitně a jmenovitě uvedené povýšení na divizní generály pro: Svátek Oleg; Šára Václav; Horáček František; Zmek Josef; Zahálka Otakar; Ždímal Václav; Volf Václav; Macháček Alois; Pavlík Antonín; Kravák František; Čihák Jaroslav; Vedral Jaroslav; Golián Ján; Bláha František; Untermüller Jaroslav; Mejstřík Karel;
  • Titulní strana tohoto věstníku obsahuje explicitně a jmenovitě uvedené povýšení na brigádní generály pro: Tomský Ota, Ing. RNDr.; Procházka Oleg Václav; Morávek Josef; Kalina Václav;
  • Na poslední straně věstníku zcela dole je podepsán: armádní generál Ludvík Svoboda, vlastní rukou, ministr národní obrany.