František Krejčí
František Krejčí | |
---|---|
![]() | |
Poslanec Revolučního nár. shromáždění | |
Ve funkci: 1918 – 1920 | |
Senátor Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1920 – 1925 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | realistická str. nár. soc. |
Narození | 21. srpna 1858 Hostinné ![]() |
Úmrtí | 24. května 1934 (ve věku 75 let) Praha ![]() |
Místo pohřbení | Vinohradský hřbitov |
Děti |
|
Příbuzní |
|
Alma mater | Univerzita Karlova |
Profese | pedagog, politik, psycholog a filozof |
Commons | František Krejčí (1858–1934) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |

František Krejčí (21. srpna 1858 Hostinné[1] – 24. května 1934 Praha-Střešovice[2]) byl český psycholog, filozof a politik; meziválečný poslanec Revolučního národního shromáždění za Československou stranu socialistickou, později senátor Národního shromáždění ČSR.
Biografie
Vystudoval klasickou filologii, estetiku, filozofii a psychologii na Univerzitě Karlově. Pak učil na středních školách (v Mladé Boleslavi, Novém Bydžově a Praze[1]), od roku 1905 byl mimořádným a od roku 1912 řádným profesorem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (roku 1898 se zde habilitoval[1]). Podílel se na založení časopisu Česká mysl a v letech 1900–1931 jej redigoval. Počátkem 20. století měl blízko k hnutí realistů. Je jedním z mála českých pozitivistických filozofů. Je považován za zakladatele moderní české psychologie. Angažoval se v hnutí Volná myšlenka. Během první světové války spolupracoval s domácím protirakouským odbojem (Maffie). V roce 1918 se podílel na vzniku České (později Československé) strany socialistické.[3][4]
Před první světovou válkou byl členem realistické strany (Česká strana lidová).[1] V letech 1918-1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění[5] za Československou stranu socialistickou.[6] V parlamentních volbách v roce 1920 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. Post zastával do roku 1925.[7]
Podílel se na formulování programu národních socialistů. V letech 1918-1920 redigoval list Budoucno, ve kterém se obecněji zamýšlel nad programovým směřováním českého socialismu.[3][8]
Rodina
S manželkou Johannou, rozenou Šťastnou (1864–1905) měl syna Františka (1904–1968) a dcery Amalii (1889–??) a Johannu (1890–1958).[9] Dcera Johanna se provdala za malíře Emila Fillu.[10] Synovcem Františka Krejčího byl historik a bohemista Karel Krejčí.
Zemřel v květnu 1934 ve své vile na Ořechovce.[1] Pohřben byl na Vinohradském hřbitově.
Dílo
- Psychologie, 1916 Dostupné online
- Filosofie posledních let před válkou, 1918 Dostupné online
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e K úmrtí prof. dr. Františka Krejčího. Národní politika. Květen 1934, roč. 52, čís. 142, s. 5. Dostupné online.
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých magistrátní úřadovny v Dejvicích, sign. MGDEJ Z8, s. 12
- ↑ a b kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 290–291.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 379, 387.
- ↑ František Krejčí [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-20]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-20]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-28]. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 765, 775.
- ↑ Soupis pražských obyvatel, Krejčí František, 1858
- ↑ Matrika oddaných, sv. Ludmila, 1912-1913, snímek 222
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Krejčí na Wikimedia Commons
Autor František Krejčí ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Krejčí
- Digitalizovaná díla Františka Krejčího v České digitální knihovně
- František Krejčí Slovník českých filosofů na stránkách Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně
- František Krejčí Archivováno 9. 6. 2020 na Wayback Machine. na stránkách KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století
Média použitá na této stránce




House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
František Krejčí (1858–1934) - filozof a psycholog
matriční zápis o narození a křtu Františka Krejčího (matrika N index N 1857-1866 Hostinné - předměstí (SOA Zámrsk))