František Kristián ze Šternberka

František Kristián ze Šternberka
Rodový erb
4. majitel šternberského majorátu Častolovice-Zásmuky
Ve funkci: 9. ledna 1786 – 14. května 1811
Předchůdce	František Filip ze Šternberka
Nástupce	František Josef ze Šternberka a Manderscheidu
Narození	5. března 1732 Vídeň Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	14. května 1811 (ve věku 79 let) Vídeň Rakouské císařství Rakouské císařství
Choť	Augusta z Manderscheidu (od 1762)
Rodiče	František Filip ze Šternberka a Marie Leopoldina ze Starhembergu
Děti	František Josef ze Šternberka-Maderscheidu Jan Vilém ze Šternberka-Manderscheidu Maxmilián ze Šternberka Leopold ze Šternberka Augusta ze Šternberka Marie Valpurga ze Šternberka-Manderscheidu Filip ze Šternberka Kristýna ze Šternberka Jiří ze Šternberka Josef ze Šternberka
Příbuzní	Leopoldina ze Šternberka-Maderscheidu[1], Marie Augusta ze Šternberka-Manderscheidu[1], Kristýna ze Šternberka-Manderscheidu[1], Ervína ze Šternberka-Maderscheidu[1] a Františka ze Šternberka-Maderscheidu[1] (vnoučata)
Profese	aristokrat
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan František Kristián Filip hrabě ze Šternberka (německy Johann Franz Christian Philipp Graf von Sternberg; 5. března 1732 Vídeň – 14. května 1811 tamtéž) byl český šlechtic z hraběcího rodu Šternberků a tajný rada. V roce 1780 získal hrabství Manderscheid-Blankenheim v německém Eifelu.

Narodil se jako nejstarší syn ze 6 dětí hraběte Františka Filipa ze Šternberka (1708–1786) a jeho manželky hraběnky Marie Eleonory Leopoldiny ze Starhembergu (1712–1800), nejstarší dcery hraběte Konráda Zikmunda ze Starhembergu (1689–1727) a jeho manželky Marie Leopoldiny z Löwenstein-Wertheim-Rochefortu (1689–1763).

Jeho otec František Filip byl diplomat a politik, český vyslanec u varšavského a drážďanského dvora, ministr Marie Terezie a od roku 1773 rytíř Řádu zlatého rouna. Jeho bratr Gundakar Tomáš (1737–1802) byl císařským rádcem ve Vídni, vyslancem v Petrohradě, nejvyšší štolba. Jeho sestra Marie Leopoldina (1733–1809) se dne 6. července 1750 ve Valticích provdala za Františka Josefa, 8. knížete z Lichtenštejna (1726–1781).

Kristián ze Šternberka v roce 1780 získal hrabství Manderscheid- Blankenheim v Eifelu a jeho dědicové užívali jméno Sternberg-Manderscheid. V roce 1790 se stal rytířem rakouského Řádu zlatého rouna.

Kristián Filip ze Šternberka se 7. listopadu 1762 v Blankenheimu oženil s hraběnkou Augustou Doroteou z Manderscheid-Blankenheimu (28. ledna 1744, Kolín nad Rýnem – 19. listopadu 1811, Vídeň), dcerou hraběte Jana Viléma z Manderscheid-Blankenheimu (170728 1) a jeho manželky Luisy Františky ze Salm-Salmu (1725–1764). Začalo se jim říkat „hrabata ze Šternberka-Manderscheidu“. Měli 11 dětí, z nichž pouze tři dosáhly dospělosti:^[2][3]

• 1. Marie Leopoldina (1757–1768)
• 2. František Josef ze Šternberka-Manderscheidu (4. září 1763, Praha – 8. dubna 1830 tamtéž), 23. září 1787 se ve oženil Vídni s hraběnkou Marií Františkou ze Schönborn-Heusenstammu (28. července 1763, Vídeň – 25. října 1887 Praha), dcera hraběte Evžena Františka ze Schönborn-Heusenstammu (1727–1801); měli 5 dcer
• 3. Jan Vilém ze Šternberka-Manderscheidu (25. ledna 1765 – 27. října 1847, St. Germain-en-Laye), kanovník v Řezně a Pasově
• 4. Maxmilián (16. června 1766 – 23. června 1779)
• 5. Leopold (2. srpna 1767 – 27. září 1768)
• 6. Marie Augusta (19. listopadu 1768), řádová sestra
• 7. Marie Valpurga (11. května 1770, Praha – 16. června 1806, Düsseldorf), provdaná 4. února 1788 ve Vinoři za Konstantina III. ze Salm-Salmu (22. listopadu 1762 – 25. února 1828)
• 8. Kristiana (7. února 1773 – 21. března 1773)
• 9. Philip Nevius (7. února 1773 – 5. září 1778)
• 10. Jiří (23. října 1775 – 20. srpna 1787)
• 11. Josef (25. října 1776 – 7. prosince 1776)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Кристиан фон Щернберг na bulharské Wikipedii.

• Constantin von Wurzbach: Sternberg, die Grafen von, Genealogie. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 38. Theil. Kaiserlich-königliche Hof-und Staatsdruckerei, Vídeň 1879, S. 266 – 269
• Constantin von Wurzbach: Sternberg, die Grafen von, Wappen. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 38. Theil. Kaiserlich-königliche Hof-und Staatsdruckerei, Vídeň 1879, S. 286
• Ernst Friedrich Mooyer: Beiträge zur Genealogie und Geschichte der erloschenen Grafen von Sternberg. In: Zeitschrift für vaterländische Geschichte und Altertumskunde (Westfalen) Bd. 9 (1846) S. 45 – 138
• The Royal House of Stuart, London, 1969, 1971, 1976, Addington, A. C. 193.
• Genealogisches Handbuch des Adels, Gräfliche Häuser, 1965 432 nr. 36

• Grafen ze Šternberka, geneall.net
• Sternberg (Ort) Sternberg im Rhönlexikon Archivováno 15. 3. 2016 na Wayback Machine.
• Rodokmen Šternberků na genealogie.euweb.cz (Miroslav Marek)