František Krsek

František Krsek
Narození16. září 1854
Vamberk
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí10. března 1928 (ve věku 73 let)
Konárovice u Kolína
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
Alma materUniverzita Karlo-Ferdinandova v Praze
Povoláníklasický filolog, středoškolský profesor, literání kritik, překladatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Krsek (16. září 1854, Vamberk – 10. března 1928, Konárovice u Kolína) byl český klasický filolog, středoškolský profesor, literární kritik a překladatel z latiny, staré i nové řečtiny, angličtiny a ruštiny.[1].

Život a dílo

Pocházel z rodiny maloměstského živnostníka. Obecnou školu navštěvoval v rodišti, v letech 1866–1874 absolvoval gymnázium v Rychnově nad Kněžnou, v letech 1874–1877 vystudoval klasickou filologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlo-Ferdinandovy v Praze a roku 1884 dosáhl doktorátu disertační prací Démosthénes a jeho sloh řečnický.[1]

Do roku 1879 působil jako suplent na gymnáziu v Hradci Králové a pak do roku 1880 na gymnáziu v Litomyšli.[2] V letech 1880–1898 pracoval jako profesor na gymnáziu v Kolíně.[3][4] Dvakrát navštívil Rusko. Roku 1896 Charkov, kde byl jeho bratr profesorem, a ve dvacátých letech Voroněž.[1]

Od roku 1898 do roku 1900 byl úředníkem na ministerstvu kultu a vyučování ve Vídni, roku 1900 se stal ředitelem Akademického gymnázia v Praze a roku 1901 zemským školním inspektorem.[2] Roku 1920 odešel do důchodu a žil v ústraní v Konárovicích u Kolína, kde také zemřel. Pochován je v Kolíně.[1]

Těžiště jeho práce je v klasické filologii. Pro potřeby výuky na středních školách vydával texty antických autorů v originále s českými úvody a komentáři (Cicero, Platón, Sallustius). Zabýval se studiem starořeckých přísloví a pořekadel a zveřejňoval je ve Listech filologických. Publikoval i v dalších časopisech (například Athenaeum, Světozor, Květy, Zlatá Praha, Sborník filologický, Naše řeč a další. Psal také odborné kritiky českých, ruských a německých prací o antickém starověku (významná je například jeho kritika práce J. V. Práška z roku 1891 napsaná pod pseudonymem J. Novotný). Přispíval také do Ottova slovníku naučného a věnoval se i překladům moderních anglických a ruských autorů. Jeho překlady novořeckých národních zpěvů zůstaly v rukopise.[1]

Výběrová bibliografie

Překlady

Vlastní práce

  • Démosthénes a jeho sloh řečnický (1884), disertační práce.
  • Seznam jmen vlastních a vysvětlivek k četbě Ciceronovy řeči Pro Sexto Roscio Amerino (1897), příručka.
  • Kulturně ethické vztahy v zrcadle poesie antické (1924), výbor z vlastních článků.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e Lexikon české literatury 2/II K-LO. Praha: Academia 1993. S. 1003–1004.
  2. ↑ a b Krsek, František, 1854–1928. Středočeská vědecká knihovna v Kladně. Dostupné online
  3. ↑ František Krsek - abART. Dostupné online
  4. ↑ VOZÁB, Bohumil. Některé významné osobnosti kolínského gymnásia, in 100 let kolínského gymnásia (sborník ke stému výročí založení střední školy v Kolíně). Gymnázium Kolín 1972. S. 50-59.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“