František Krutílek
| Pater František Krutílek SDB | |
|---|---|
 František Krutílek „za mlada“ (40. léta 20. století) | |
| Církev | římskokatolická |
| Znak |  (c) I, SajoR, CC BY-SA 2.5 |
| Zasvěcený život | |
| Institut | Salesiáni Dona Bosca |
| Noviciát | 1932 |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 5. července 1942 Turín |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 26. července 1911 |
| Místo narození | Janovice, okres Nový Jičín,  Rakousko-Uhersko |
| Datum úmrtí | 22. ledna 1996 (ve věku 84 let) |
| Místo úmrtí |  Česko |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
P. František Krutílek SDB (26. července 1911 Janovice, okres Nový Jičín – 22. ledna 1996) byl římskokatolickým knězem, členem řádu salesiánů a osobou vězněnou komunistickým režimem.
Život
V roce 1932 vstoupil do noviciátu ve Sv. Beňadiku. Po studiu filosofie odchází do Prahy a stává se sekretářem P. Štěpána Trochty, který budoval saleziánské zázemí v Kobylisích. V roce 1938 odchází studovat teologii do Itálie. Kněžské svěcení přijímá v Turíně 5. července 1942. Během války zůstává v Turíně.
Po válce se vrací do Prahy, kde opět zastává funkci sekretáře ředitele ústavu P. Štěpána Trochty. Když se stal Štěpán Trochta v roce 1947 litoměřickým biskupem, odešel s ním P. František jako sekretář do Litoměřic. V roce 1952 - v čase obnovení přísné internace biskupa - je mu zakázána služba zpovědníka Štěpána Trochty, kterou vykonával jako administrátor v Hoštce u Litoměřic, kam byl přeložen již v roce 1950 - během první etapy internace biskupa Trochty. Zde je v roce 1952 zatčen a obviněn z velezrady a špionáže. Mezi obviněními bylo, že v létě 1949 četl pastýřské listy, věděl o zasílání „špionážních“ zpráv od biskupa Trochty přes jeho dřívějšího sekretáře P. Šmídla. Odsouzen byl dne 20. března 1953 k odnětí svobody na dobu 13 roků Státním soudem v Praze. Spolu s ním odsouzen v procesu Krutílek a spol:[1] P. Šemík František (* 24.9.1917) z Benešova nad Ploučnicí na 5 let, Kovalová Marie (* 4.8.1911) z Litoměřic na 14 let, Horníková Marie (* 3.1.1913) z Ploskovic u Litoměřic na 10 let, Zbrojová Marie (* 7.9.1910) z Mělníku na 10 let. P. Krutílek byl vězněn 11 let v řadě věznic – Pankrác, Mírov, Valdice, Tmavák u Rtyně, Ruzyně, Leopoldov. Na svobodu propuštěn až v roce 1964. Od roku 1966 až do své smrti působí v duchovní správě v Novém Jičíně.
Odkazy
Reference
- ↑ VLČEK, Vojtěch. Seznamy vězněných řeholníků podle jednotlivých řádů a kongregací [online]. [cit. 2014-04-12]. Dostupné online.
Literatura
- Spisovna Ks v Praze. Rozsudek Ks Praha 25 T 11/53
- Vojtěch Vlček, Perzekuce mužských řádů a kongregací komunistickým režimem 1948–1964, str 336
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Krutílek na Wikimedia Commons - Vyšetřovací spis František Krutílek a spol
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Luksatka, Licence: CC BY-SA 4.0
Upomínka z kněžského svěcení Františka Krutílka z 5. července 1942