František Kryštof Vratislav z Mitrovic

František Kryštof Vratislav z Mitrovic
Tajný rada
Ve funkci: 1687 – 11. května 1689
Panovník	Leopold I.
Prezident české komory
Ve funkci: 16. prosince 1681 – 11. května 1689
Panovník	Leopold I.
Podkomoří králové Českého království
Ve funkci: 16. květen 1674 – 1682
Panovník	Leopold I.
Předchůdce	Jan z Konens
Nástupce	Karel Bedřich Daun
Narození	1640
Úmrtí	11. května 1689 (ve věku 48–49 let)
Titul	Baron
Choť	(1671) Marie Alžběta z Waldsteinu (1645 – po 1688)
Děti	1. František Josef (1669–?) 2. Jan Václav (1670–1712) 3. Marie Josefa, provd. Schliková (1676–1737) 4. Marie Alžběta, provd. Althannová (1677–1732) 5. František Karel (1688–1716)
Příbuzní	Marie Josefa Šliková z Pasounu (vnučka)
Profese	komorník
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Kryštof František Vratislav z Mitrovic někdy též František Kryštof^[1] (německy Christoph Franz Wratislaw von Mitrowitz, 1640/1641^[2] – 11. května 1689^[2]) byl český šlechtic z protivínské větve rodu Vratislavů z Mitrovic. Zastával vysoké zemské úřady ve správě Českého království a v Praze nechal postavit Vratislavský palác.^[3]

Narodil se jako syn hraběte Václava Vratislava z Mitrovic (1606/1615–1660^[1]) a jeho manželky Ludmily Malovcové z Chýnova a Vimperku (okolo 1670 – asi 1697).

Studoval u jezuitů v Klementinu, během studií se seznámil s Františkem Oldřichem Kinským (1634–1699), s nímž navázal přátelský vztah a doprovázel jej na diplomatických cestách do německých zemí.^[4] Kinský byl také patronem počátku kariéry Kryštofa Františka. Stal se císařským komorníkem a přísedícím zemského soudu. V letech 1672–1684 byl zemským podkomořím královských věnných měst. Svou kariéru završil ve funkci prezidenta české komory (1681–1689).^[5] Z titulu tohoto úřadu byl zároveň členem sboru místodržících Českého království a nakonec byl v roce 1687 jmenován císařským tajným radou.

Po otci zdědil v roce 1660 panství Dírná a Zálší v jižních Čechách a Jince na Příbramsku. Nechal rozšířit zámek v Jincích, především se ale zasloužil o výstavbu honosné rezidence v Praze, kterou potřeboval jako vysoký zemský úředník. Roku 1671 zakoupil dva domy na pražském Tržišti na Malé Straně se zahradou a koncem 17. století je přestavěl na rodový palác. V letech 1675–1676 dal upravit terasy v zahradě, postavit schodiště, grottu a salu terrenu a v roce 1717 byl palác zapsán jako součást fideikomisního majetku rodu. Pro zásobování paláce koupil v roce 1685 statek s hospodářským dvorem v Malešicích (dnes součást Prahy). V Malešicích nechal v letech 1686–1689 postavit zámek podle projektu architekta Giacoma Antonia Canevalleho), kterého zároveň zaměstnával jako komorní prezident pro zemské zakázky. Rodový majetek v okolí Prahy pak rozšířil nákupem Dobřejovic. Na jihočeském panství Zálší financoval v roce 1670 přestavbu kostela sv. Štěpána v Horním Bukovsku.

Kryštof František Vratislav z Mitrovic zemřel 11. května 1689.

Nejpozději v roce 1669 se oženil s Marií Alžbětou, rozenou hraběnkou z Valdštejna (1645 – po 1688)^[6], dcerou Maxmiliána z Valdštejna. Tímto sňatkem získal Kryštof František vlivné a vzájemně prospěšné vazby na rodinu Valdštejnů, jeho švagry byli nejvyšší maršálek císařského dvora František Augustin z Valdštejna, diplomat Karel Ferdinand z Valdštejna nebo pražský arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna. Kryštof František také v letech 1670–1674 jako regent spravoval rozsáhlý majetek mnichovohradištské větve Valdštejnů za nezletilého synovce Arnošta Josefa.^[7] Z manželství s Marií Alžbětou měl pět dětí, z nichž čtyři se dožily dospělosti. Pro dcery zajistil díky protekci Ferdinanda z Ditrichštejna postavení dvorních dam ve Vídni, což jim umožnilo výběr manželských partnerů v nejvyšších kruzích.

• 1. František Josef (1669 - ?), zemřel v dětském věku^[8]
• 2. Jan Václav (1670–1712), dědic panství Malešice, Dobřejovice a paláce v Praze, císařský tajný rada, komoří, diplomat, nejvyšší kancléř Českého království, velkopřevor Maltézského řádu v Čechách
• 3. Marie Josefa (1676–1737), ∞ 1695 Leopold Antonín hrabě Šlik (1663–1723), císařský tajný rada, komoří, polní maršál, nejvyšší kancléř Českého království
• 4. Marie Alžběta (1677–1732), ∞ 1706 Gundaker Ludvík hrabě z Althannu (1665–1747), císařský tajný rada, komoří, polní maršál, generální ředitel dvorských staveb
• 5. František Karel (1688–1716), dědic panství Dírná a Zálší, císařský komoří^[9]

• TŘÍSKA, Karel: Rodinný archiv Vratislavů z Mitrovic; Státní oblastní archiv v Třeboni, 1961; 138 s. (Kryštof František Vratislav z Mitrovic s. 108–114)

• Rodokmen rodu Wratislavů z Mitrowicz na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
• BLKÖ:Wratislaw-Mitrowicz, Franz Christoph – Wikisource. de.wikisource.org [online]. [cit. 2022-05-17]. Dostupné online. (německy)