František Kubač

František Kubač
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci: 1929 – 1935
Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci: 1935 – 1936
Pověřenec sociální péče
Ve funkci: září 1944 – říjen 1944
Poslanec Prozatímního NS
Ve funkci: 1945 – 1946
Poslanec Slovenské národní rady
Ve funkci: 1946 – 1958
Předseda Slovenské národní rady
Ve funkci: 1950 – 1958
Předchůdce	Karol Šmidke
Nástupce	Ľudovít Benada
Stranická příslušnost
Členství	soc. dem. str. Uherska KSČ
Narození	2. prosince 1887 Sereď Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	15. června 1958 (ve věku 70 let) Bratislava Československo Československo
Profese	politik
Ocenění	Řád Klementa Gottwalda
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Kubač (2. prosince 1887 Sereď^[1] – 15. června 1958 Bratislava^[2][3]) byl československý meziválečný i poválečný politik Komunistické strany Československa, poslanec Národního shromáždění a poslanec a předseda Slovenské národní rady.

Biografie

Ve Vídni se vyučil obuvníkem. Pracoval jako zemědělský a stavební dělník a obuvník v Seredi.^[2] Od svých osmnácti let byl aktivní v dělnickém hnutí a v roce 1905 vstoupil do sociálně demokratické strany v Uhersku.^[4]

V parlamentních volbách v roce 1929 získal za KSČ poslanecké křeslo v Národním shromáždění.^[5] Podle údajů k roku 1930 byl profesí zemědělským tajemníkem v Seredi nad Váhem.^[6] Ve 30. letech 20. století už patřil mezi hlavní funkcionáře KSČ na Slovensku.^[7] V parlamentních volbách v roce 1935 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. V senátu setrval jen do roku 1936, kdy byl zbaven mandátu, kvůli odsouzení do žaláře, a místo něj nastoupil jako náhradník Michal Králka.^[8] Po zbavení mandátu byl vězněn.^[4]

Za druhé světové války působil v komunistickém odboji.^[4] Za slovenského národního povstání zasedal v povstaleckém Sboru pověřenců. V 1. Sboru pověřenců a 2. Sboru pověřenců byl pověřencem pro sociální péči (v 1. Sboru pověřenců společně s Fedorem Thurzem).^[9] V březnu 1945 se mu podařilo proniknout přes frontovou linii do Košic, odkud byl posléze vyslán komunistickou stranou na západ Slovenska s cílem organizovat zakládání národních výborů.^[4] Po roce 1945 zastával funkci předsedy ONV.^[2]

Do československého parlamentu se vrátil krátce po válce, kdy byl v letech 1945–1946 poslancem Prozatímního Národního shromáždění za komunisty.^[5] Na základě výsledků parlamentních voleb roku 1946 byl zvolen do Slovenské národní rady.^[10] Mandát nabyl až dodatečně, slib složil v listopadu 1946.^[11] Opětovně byl do SNR zvolen ve volbách roku 1948 a volbách roku 1954.^[12]

V období let 1950–1958 byl i předsedou Slovenské národní rady, předtím v letech 1948–1950 jejím místopředsedou.^[13][14] Éra jeho předsednictví je příznačná nízkou aktivitou SNR, malou frekvencí jejích zasedání a podružnou agendou, kterou se zabývala. Historik Jan Rychlík v tom spatřuje obavy Kubače, aby nebyl v době vrcholících politických procesů obviněn z buržoazního nacionalismu. Když se v roce 1956 začalo v souvislosti s odhalením kultu osobnosti Stalina v KSČ dočasně uvažovat o novém vymezení pravomocí slovenských orgánů, vyjadřoval se k možným změnám velmi opatrně. Nakonec došlo k mírné korekci pravomocí, kdy Sbor pověřenců nejmenovala centrální vláda, ale SNR. SNR vzala změny za předsednictví Kubače na vědomí bez rozpravy.^[15]

V roce 1957 mu byl udělen Řád Klementa Gottwalda.^[4] Zemřel po dlouhé a těžké nemoci v červnu 1958.^[3]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• František Kubač v Národním shromáždění roku 1931