František Kubr

František Kubr
František Kubr (1935)
Narození	3. prosince 1905 Slaný Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	23. května 1958 (ve věku 52 let) Praha Československo Československo
Povolání	režisér a herec
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Kubr (3. prosince 1905 ve Slaném – 23. května 1958 v Praze), byl český divadelník a organizátor dělnického ochotnického divadla ve 20. a 30. letech 20. století ^[1].

František Kubr pocházel z chudé rodiny (otec zemřel ve 33 letech, matka zůstala sama s 3 dětmi). Vyučil se cukrářem ale protože toto povolání neměl rád a práci v oboru stejně nedostal, pracoval porůznu jako pomocný dělník. Slánsko a Kladensko, průmyslové oblasti s čilým proletářským životem jej přivedly k politické činnosti, ale hlavně k ochotnickému divadlu. Divadlo začal hrát v roce 1925. Vzdělával se v divadelní teorií. Později – už jako delegát DDOČ se účastnil několika mezinárodních akcí (např. 1931 sjezdu dělnických divadelníků v Berlíně, 1933 Mezinárodní divadelní olympiády v Moskvě ^[2]).

V letech 1928–1938 pracoval ve Svazu DDOČ (Svaz dělnických divadelních ochotníků Československa) ^[3]. Pro své organizační nadání se brzy stal členem představenstva svazu, pak tajemníkem a od roku 1935 placeným sekretářem svazu ^[4]. V rámci DDOČ se také podílel na vzniku hudební a taneční sekce, která začala spolupracovat i s autory písní pro trampské hnutí ^[5]. Jako herec působil v Dělnickém ochotnickém spolku Jiří Wolker v Praze na Žižkově ^[6] a v Dělnickém divadle Svítání v Nuslích. Hrál Karla IV v Noci na Karlštejně, Záleského v Tylově Bankrotáři aj. Pro představení Gorkého hry Měšťáci v roce 1936 dal svaz DDOČ dohromady soubor z nejlepších jednotlivců pražských souborů. Hru nastudoval režisér František Spitzer s Antonínem Kuršem v roli Tětěreva a s Františkem Kubrem v roli Nila. Svaz získal patronát 54 pražských závodů a továren. Hra měla v letech 1936–1938 54 repríz, vč. zájezdů po celé republice a vzbudila velký ohlas ^[7],^[8].

Organizoval kurzy pro ochotníky, podílel se na vydávání repertoárové knižnice ochotnického divadla a pomáhal organizovat návštěvy dělnického obecenstva v pražských divadlech. V letech 1929 až 1938 přispíval do časopisu Dělnické divadlo, který vydával svaz DDOČ ^[9]. Ve své divadelní činnosti propagoval spolupráci s profesionály, mezinárodní solidaritu a úzce spolupracoval s Klubem českých a německých divadelních pracovníků. Ke spolupráci získal mj. levicově orientované režiséry Antonína Kurše a Jindřicha Honzla, choreografky a tanečnice Jarmilu Kröschlovou a Miru Holzbachovou, herce Jaroslava Průchu, Františka Vnoučka a další ^[9].

František Kubr byl jedním z iniciátorů vzniku Lidového divadla – návštěvnické sekce Klubu českých a německých divadelních pracovníků (spolu s Jaromírem Dohnalem, Jiřím Kupkou a Františkem Spitzerem ^[10]), V tomto Klubu dále působili např. herec a režisér Václav Vydra, Hanuš Thein, František Salzer, Edmond Konrád, Otakar Jeremiáš, za německé divadelníky pak mj. Walter Taub a Bedřich Valk ^[11],^[12].

Za války, po rozpuštění Svazu DDOČ ^[13], pracoval v kanceláři návštěvnické obce Lidového divadla spolu s bývalými pracovníky svazu Marií Spitzerovou a Ladislavem Nejedlým. Lidové divadlo se podílelo nejen na zajišťování návštěvnosti divadel, pořádání kulturních večerů a dalších akcí ale i na ilegální činnosti ^[14],^[15]. I za války vedl Dělnický ochotnický spolek Jiří Wolker v Praze na Žižkově.

V období 1945–1952 pracoval v Ústřední radě odborů ^[16] (nejdříve v referátu závodních klubů, pak byl odsunut do rekreačního oddělení) a od roku 1953 v divadelním oddělení Ústředního domu lidové tvořivosti ^[17]. V letech 1951 až 1958 přispíval mimo jiné do ochotnických časopisů Lidová tvořivost a Ochotnické divadlo. V nových podmínkách se snažil navázat na práci před válkou, ale doba se vyvíjela značně jinak, než o tom kdysi snil.

Obě jeho dcery se věnují dlouhodobě amatérskému divadlu a aktivně pracují v Divadle Esence – Marie jako režisérka, Božena jako herečka. Také dcera Boženy – Elmíra (* 1977, provdaná Švábová) a její manžel Karel Šváb jsou členy souboru divadla Esence ^[18].

• 1936 Maxim Gorkij: Měšťáci, role: Nil, Ústřední soubor DDOČ, Varieté Karlín, režie František Spitzer (v roli Tětěreva vystoupil Antonín Kurš)
• 1936 Clifford Odets: Kde je Leffty?, Ústřední soubor DDOČ, Hajnovka, režie Antonín Kurš (česká premiéra)
• 1941 Pásmo z her Hanse Sachse, L. Stroupežnického, M. J. Lermontova: Sedláci, rytíři a bohatýři, Děl. ochot. spolek Jiří Wolker
• 1943 Guimer: V nížině, Děl. ochot. spolek Jiří Wolker
• 1944 J. K. Tyl: Bankrotáři, Záleský, Děl.ochot.spolek Jiří Wolker
• A. N. Ostrovskij: Nebylo groše a najednou dukát, Baklušin, Lidové divadlo
• Jaroslav Vrchlický: Noc na Karlštejně, Karel IV., Lidové divadlo

• O divadlo života (kniha vzpomínek, vydáno posmrtně, uspořádala jeho manželka Marie Kubrová, Orbis, Praha 1959)

• Píseň o New Yorku (pro hru Clifforda Odetse Kde je Leffty?), hudba Vít Nejedlý
• Pochod jednotné dělnické fronty, hudba Vít Nejedlý
• Partyzánská
• Píseň mládeže

• František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 123, 124, 148, 192
• Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 106, 228, 541, 553, 590, 608, 615, 616, 620, 633, 635
• František Kubr: O divadlo života, Orbis, 1959, Praha
• Kolektiv autorů: Divadlo nové doby (1945–1948), Panorama, Praha, 1990, str. 183, 260, ISBN 80-7038-140-X
• Milan Obst, Adolf Scherl: K dějinám české divadelní avantgardy, ČSAV, Praha, 1962, str. 14, 32, 36, 42, 196, 200
• Redakce časopisu: Ochotnické divadlo, číslo 7, ročník IV, vyd. Ministerstvo školství a kultury, Praha, 1958, str. 145–8
• Redakce časopisu: Amatérská scéna, číslo 5, ročník XVIII, vyd. Ministerstvo kultury ČSR, Praha, 1981, str. 1–2

• Obrázky, zvuky či videa k tématu František Kubr na Wikimedia Commons
• Databáze českého amatérského divadla: http://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=osobnost&id=1882