František Kubr

František Kubr
František Kubr (1935)
František Kubr (1935)
Narození3. prosince 1905
Slaný
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí23. května 1958 (ve věku 52 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánírežisér a herec
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Kubr (3. prosince 1905 ve Slaném23. května 1958 v Praze), byl český divadelník a organizátor dělnického ochotnického divadla ve 20. a 30. letech 20. století [1].

Mládí

František Kubr pocházel z chudé rodiny (otec zemřel ve 33 letech, matka zůstala sama s 3 dětmi). Vyučil se cukrářem ale protože toto povolání neměl rád a práci v oboru stejně nedostal, pracoval porůznu jako pomocný dělník. Slánsko a Kladensko, průmyslové oblasti s čilým proletářským životem jej přivedly k politické činnosti, ale hlavně k ochotnickému divadlu. Divadlo začal hrát v roce 1925. Vzdělával se v divadelní teorií. Později – už jako delegát DDOČ se účastnil několika mezinárodních akcí (např. 1931 sjezdu dělnických divadelníků v Berlíně, 1933 Mezinárodní divadelní olympiády v Moskvě [2]).

Svaz DDOČ

V roli Nila z Gorkého Měšťáků (kolem roku 1937)

V letech 19281938 pracoval ve Svazu DDOČ (Svaz dělnických divadelních ochotníků Československa) [3]. Pro své organizační nadání se brzy stal členem představenstva svazu, pak tajemníkem a od roku 1935 placeným sekretářem svazu [4]. V rámci DDOČ se také podílel na vzniku hudební a taneční sekce, která začala spolupracovat i s autory písní pro trampské hnutí [5]. Jako herec působil v Dělnickém ochotnickém spolku Jiří Wolker v Praze na Žižkově [6] a v Dělnickém divadle Svítání v Nuslích. Hrál Karla IV v Noci na Karlštejně, Záleského v Tylově Bankrotáři aj. Pro představení Gorkého hry Měšťáci v roce 1936 dal svaz DDOČ dohromady soubor z nejlepších jednotlivců pražských souborů. Hru nastudoval režisér František Spitzer s Antonínem Kuršem v roli Tětěreva a s Františkem Kubrem v roli Nila. Svaz získal patronát 54 pražských závodů a továren. Hra měla v letech 19361938 54 repríz, vč. zájezdů po celé republice a vzbudila velký ohlas [7],[8].

Organizoval kurzy pro ochotníky, podílel se na vydávání repertoárové knižnice ochotnického divadla a pomáhal organizovat návštěvy dělnického obecenstva v pražských divadlech. V letech 19291938 přispíval do časopisu Dělnické divadlo, který vydával svaz DDOČ [9]. Ve své divadelní činnosti propagoval spolupráci s profesionály, mezinárodní solidaritu a úzce spolupracoval s Klubem českých a německých divadelních pracovníků. Ke spolupráci získal mj. levicově orientované režiséry Antonína Kurše a Jindřicha Honzla, choreografky a tanečnice Jarmilu Kröschlovou a Miru Holzbachovou, herce Jaroslava Průchu, Františka Vnoučka a další [9].

Lidové divadlo

Se svojí budoucí manželkou Marií (v době působení v Lidovém divadle, kolem roku 1940)

František Kubr byl jedním z iniciátorů vzniku Lidového divadla – návštěvnické sekce Klubu českých a německých divadelních pracovníků (spolu s Jaromírem Dohnalem, Jiřím Kupkou a Františkem Spitzerem [10]), V tomto Klubu dále působili např. herec a režisér Václav Vydra, Hanuš Thein, František Salzer, Edmond Konrád, Otakar Jeremiáš, za německé divadelníky pak mj. Walter Taub a Bedřich Valk [11],[12].

Za války, po rozpuštění Svazu DDOČ [13], pracoval v kanceláři návštěvnické obce Lidového divadla spolu s bývalými pracovníky svazu Marií Spitzerovou a Ladislavem Nejedlým. Lidové divadlo se podílelo nejen na zajišťování návštěvnosti divadel, pořádání kulturních večerů a dalších akcí ale i na ilegální činnosti [14],[15]. I za války vedl Dělnický ochotnický spolek Jiří Wolker v Praze na Žižkově.

Další činnost

V období 19451952 pracoval v Ústřední radě odborů [16] (nejdříve v referátu závodních klubů, pak byl odsunut do rekreačního oddělení) a od roku 1953 v divadelním oddělení Ústředního domu lidové tvořivosti [17]. V letech 19511958 přispíval mimo jiné do ochotnických časopisů Lidová tvořivost a Ochotnické divadlo. V nových podmínkách se snažil navázat na práci před válkou, ale doba se vyvíjela značně jinak, než o tom kdysi snil.

Rodina

Obě jeho dcery se věnují dlouhodobě amatérskému divadlu a aktivně pracují v Divadle Esence – Marie jako režisérka, Božena jako herečka. Také dcera Boženy – Elmíra (* 1977, provdaná Švábová) a její manžel Karel Šváb jsou členy souboru divadla Esence [18].

Citát

Jeho znalosti z historie, z dějin dělnického hnutí vůbec, zvláště z dějin divadla, byly obdivuhodné, uvážíme-li, že je získával po úmorné každodenní dřině, v neustálém shonu a putování za prací.
— Antonín Kurš[19]

Divadelní role a režie, výběr

  • 1936 Maxim Gorkij: Měšťáci, role: Nil, Ústřední soubor DDOČ, Varieté Karlín, režie František Spitzer (v roli Tětěreva vystoupil Antonín Kurš)
  • 1936 Clifford Odets: Kde je Leffty?, Ústřední soubor DDOČ, Hajnovka, režie Antonín Kurš (česká premiéra)
  • 1941 Pásmo z her Hanse Sachse, L. Stroupežnického, M. J. Lermontova: Sedláci, rytíři a bohatýři, Děl. ochot. spolek Jiří Wolker
  • 1943 Guimer: V nížině, Děl. ochot. spolek Jiří Wolker
  • 1944 J. K. Tyl: Bankrotáři, Záleský, Děl.ochot.spolek Jiří Wolker
  • A. N. Ostrovskij: Nebylo groše a najednou dukát, Baklušin, Lidové divadlo
  • Jaroslav Vrchlický: Noc na Karlštejně, Karel IV., Lidové divadlo

Tvorba

Literární

  • O divadlo života (kniha vzpomínek, vydáno posmrtně, uspořádala jeho manželka Marie Kubrová, Orbis, Praha 1959)

Písňová

  • Píseň o New Yorku (pro hru Clifforda Odetse Kde je Leffty?), hudba Vít Nejedlý
  • Pochod jednotné dělnické fronty, hudba Vít Nejedlý
  • Partyzánská
  • Píseň mládeže

Odkazy

Reference

  1. Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 106
  2. František Kubr: O divadlo života, Orbis, 1959, Praha, str. 12
  3. František Kubr: O divadlo života, Orbis, 1959, Praha, str. 114
  4. Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 228
  5. František Kubr: O divadlo života, Orbis, 1959, Praha, str. 10
  6. Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 541
  7. František Kubr: O divadlo života, Orbis, 1959, Praha, str. 13
  8. Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 328
  9. a b Ochotnické divadlo, číslo 7, ročník IV, vyd. Ministerstvo školství a kultury, Praha, 1958, str. 147
  10. František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 123
  11. http://multimedia.ctk.cz/cs/foto/document/2081021/edvard-benes-klub-ceskych-a-nemeckych-divadelnich-pracovniku
  12. Olga Vlčková: Divadlo a divadelní scény, Edice Zmizelá Praha, Paseka/Národní muzeum, Praha, 2014, str. 42 (foto), 43, ISBN 978-80-7432-564-9 (Paseka), ISBN 978-80-7036-435-2 (Národní muzeum)
  13. František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 124
  14. František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 148, 192
  15. Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 553
  16. Kolektiv autorů: Divadlo nové doby (1945–1948), Panorama, Praha, 1990, str. 183, ISBN 80-7038-140-X
  17. Databáze českého amatérského divadla:http://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=osobnost&id=1882
  18. Divadlo Esence: http://esence.mbox.cz/
  19. František Kubr: O divadlo života, Orbis, 1959, Praha, str. 6

Literatura

  • František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 123, 124, 148, 192
  • Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 106, 228, 541, 553, 590, 608, 615, 616, 620, 633, 635
  • František Kubr: O divadlo života, Orbis, 1959, Praha
  • Kolektiv autorů: Divadlo nové doby (1945–1948), Panorama, Praha, 1990, str. 183, 260, ISBN 80-7038-140-X
  • Milan Obst, Adolf Scherl: K dějinám české divadelní avantgardy, ČSAV, Praha, 1962, str. 14, 32, 36, 42, 196, 200
  • Redakce časopisu: Ochotnické divadlo, číslo 7, ročník IV, vyd. Ministerstvo školství a kultury, Praha, 1958, str. 145–8
  • Redakce časopisu: Amatérská scéna, číslo 5, ročník XVIII, vyd. Ministerstvo kultury ČSR, Praha, 1981, str. 1–2

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
František Kubr 1935.JPG
František Kubr, český divadelník a organizátor dělnického ochotnického divadla ve 20. a 30. letech 20.století
František Kubr 1940.JPG
František Kubr, český divadelník a organizátor dělnického ochotnického divadla ve 20. a 30. letech 20.století, se svojí budoucí manželkou Marií (v době působení v Lidovém divadle, kolem roku 1940)
František Kubr 1937.JPG
František Kubr v roli Nila z Gorkého Měšťáků (kolem roku 1937)