František Ladislav Chleborád
František Ladislav Chleborád | |
---|---|
![]() František Ladislav Chleborád před r.1899 | |
Narození | 14. listopadu 1839 Habry ![]() |
Úmrtí | 20. července 1911 (ve věku 71 let) Petrohrad ![]() |
Povolání | ekonom, vydavatel, ekonom, právník, advokát, básník a novinář |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Ladislav Chleborád (24. listopadu 1839, Habry[1] – 20. července 1911, Petrohrad) byl český národohospodář a průkopník družstevnictví.
Život a činnost
Tento průkopník myšlenky družstevnictví se narodil 24. 11. 1839 v Habrech u Havlíčkova Brodu. Po absolvování Staroměstského gymnázia se věnoval studiu práv a národního hospodářství. Na studium si vydělával jako vychovatel v rodině hraběte Desfours-Walderode a celá je pak završil cestou po evropských zemích. Již na studiích se u něj vytvořilo silné sociální cítění. Byl nadšeným průkopníkem šíření ekonomických znalostí a myšlenky povznesení dělnictva.
Své odborné práce psal v mnoha jazycích, například v bulharštině, ruštině, němčině, srbštině a francouzštině. Byl čestným konzulem republiky Venezuela, zakladatelem a prvním ředitelem banky Slávie, předsedou brněnského Sokola, zakladatelem Moravské záložny v Ostravě a působil v řadě dalších spolků a institucí v rámci Rakouska-Uherska i v zahraničí. Do české historie se zapsal roku 1868 jako zakladatel a předseda dělnických konzumních družstev Oulů a na ně navazujících družstevních sdružení. Nabádal dělníky ke sjednocení, podnikavosti a ke vzdělání. Ucházel se o habilitaci v oboru národního hospodářství na pražské univerzitě, ale ta byla zásluhou německých profesorů zamítnuta. V letech 1872–1878 vlastnil statek Mradice na Žatecku.[2]
Řadu svých myšlenek publikoval a jeho hlavním dílem se stala Soustava národního hospodářství politického, ve kterém shrnul vývoj hospodářství od starověku po současnost, vysvětlil v ní jednotlivé pojmy a vztahy a srovnával jednotlivé ekonomické školy. Vydal ji vlastním nákladem roku 1869.
Praktické uplatnění jeho myšlenek se střetlo s burzovním krachem roku 1873. V cizině pochopili, že Chleborádův úpadek nebyl způsoben selháním myšlenky, ale nevhodností prostředí a doby. Jako východisko ze svízelné osobní situace použil pozvání carské vlády a roku 1888 odcestoval do Petrohradu, kde se stal poradcem vlády ve věcech slovanských a finančních.
Zemřel 20. července 1911 a pohřben byl na polském hřbitově v Petrohradě. Jeho syn Štěpán před službou v rakouské armádě po vzoru otce odešel do Ruska, kde založil jedenáct pivovarů. Jeho dcera byla klavírní virtuoskou.
Díla
- Boj o majetek (1884)
- Hospodářství vlastenecké (1868)
- Pomoc chudým dělníkům (1868)
- Soustava národního hospodářství politického (1869)
- Věštcové slávy. K oslavení tisícileté památky prvosvětitelů Slovanů sv. Cyrilla a Methoděje (1888)
Související články
- Ústřední rada družstev
- Evropská družstevní společnost
- Jednotné zemědělské družstvo
- Spořitelní a úvěrní družstva
Reference
- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených 1828-1841 v Habrech, sign.578, ukn.1998, str.190. Dostupné online
- ↑ TUTTE, Karl (ed). Der politische Bezirk Saaz. Eine Heimatkunde. Saaz: Bezirks-Lehrer-Verein, 1904. 913 s. S. 838.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Ladislav Chleborád na Wikimedia Commons
Autor František Ladislav Chleborád ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Ladislav Chleborád
Média použitá na této stránce




House colours of the House of Habsburg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Portrét – František Ladislav Chleborád (1839 - 1911), Český národohospodář.