František Langr
| František Langr | |
|---|---|
| Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1920 – 1939 | |
| Poslanec Prozatímního NS | |
| Ve funkci: 1945 – 1946 | |
| Poslanec Ústavodárného NS | |
| Ve funkci: 1946 – 1948 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | nár. soc. SNJ nár. soc. |
| Narození | 31. května 1881 Černovice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 6. ledna 1948 (ve věku 66 let) Brno  Československo |
| Profese | spisovatel, novinář a politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
František Langr (31. května 1881 Černovice[1][2][3] – 6. ledna 1948 Brno) byl český a československý politik a meziválečný i poválečný poslanec Národního shromáždění za Československou stranu národně socialistickou.
Biografie
Vyučil se obuvníkem. Od roku 1898 se angažoval v národně sociálním mládežnickém hnutí v Brně, přičemž spoluzakládal jeho brněnskou organizaci. Byl tajemníkem nemocenské pojišťovny a redaktorem listu Moravský lid (po vzniku Československa pod názvem Socialistická budoucnost). Za druhé světové války byl hned 1. září 1939 zatčen v rámci Akce Albrecht der Erste a vězněn na Špilberku, v koncentračním táboře Dachau a koncentračním táboře Buchenwald. Po roce 1945 se vrátil do politiky a byl předsedou zemského výkonného výboru národních socialistů a členem předsednictva strany i jejího poslaneckého klubu.[4]
V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1925, parlamentních volbách v roce 1929 i parlamentních volbách v roce 1935. Od roku 1935 byl i místopředsedou sněmovny. Poslanecký post si oficiálně podržel do zrušení parlamentu roku 1939, přičemž krátce předtím ještě v prosinci 1938 přestoupil do nově ustavené Strany národní jednoty. Po osvobození byl v letech 1945-1946 poslancem Prozatímního Národního shromáždění a v letech 1946-1948 Ústavodárného Národního shromáždění za národní socialisty, kde působil rovněž jako místopředseda parlamentu. Zde setrval do své smrti v lednu 1948. Pak ho jako náhradník na postu poslance vystřídal Adolf Bouchal.[5][6][7]
Profesí byl soukromý úředník. Podle údajů z roku 1935 bydlel v Brně-Židenicích.[8]
Odkazy
Reference
- ↑ Matrika 17083, sn. 334 [online]. MZA [cit. 2022-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1303.
- ↑ NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... [s.l.]: Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online.
- ↑ František Langr [online]. encyklopedie.brna.cz [cit. 2011-12-29]. Dostupné online.
- ↑ František Langr [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-12]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-29]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-14.
- ↑ seznam zvolených poslanců [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-12]. Dostupné online.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“