František Leopold Buquoy

František Leopold Buquoy
František Leopold Buquoy (portrét na zámku Nové Hrady)
Nejvyšší zemský hofmistr Českého království
Ve funkci: 13. srpen 1757 – 10. říjen 1767
Panovník	Marie Terezie
Předchůdce	Filip Josef Gallas
Nástupce	Karel Gotthard Schaffgotsch
Nejvyšší zemský komorník Českého království
Ve funkci: 1749 – 1757
Panovník	Marie Terezie
Předchůdce	Rudolf Chotek z Chotkova a Vojnína
Nástupce	Karel Gotthard Schaffgotsch
Nejvyšší zemský maršálek Českého království
Ve funkci: 1747 – ?
Panovník	Marie Terezie
Předchůdce	František Jindřich Šlik (?)
Tajný rada
Ve funkci: 1745 – ?
Panovník	Marie Terezie
Český místodržící
Ve funkci: 1740 – ?
Panovník	Marie Terezie, Karel Albrecht
Narození	29. listopadu 1703 Vídeň Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	10. října 1767 (ve věku 63 let) Praha Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť	Gabriela Johanna Hermína z Roggendorfu
Rodiče	Karel Kajetán Buquoy Filipína Alžběta Barbora Pálffyová z Erdödu
Děti	Jan Nepomuk Josef Leopold Albert František
Příbuzní	Kateřina Alžběta z Buquoy (sourozenec)
Zaměstnání	politik
Profese	šlechtic
Náboženství	římskokatolické
Ocenění	1763 rakouský Řád zlatého rouna (č. 770)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Leopold Buquoy (29. listopadu 1703 Vídeň – 10. října 1767 Praha) byl český šlechtic z rodu Buquoyů a držitel vysokých zemský úřadů Českého království.

Narodil se jako nejstarší syn Karla Kajetána Buquoye (1676–1750) a jeho manželky Filipíny Alžběty Barbory Pálffyové z Erdödu († 1732). Měl dva bratry a dvě sestry.

V roce 1733 se stal přísedícím moravského zemského soudu. V roce 1740 se stal členem českého místodržitelského kolegia. Politickou chybu udělal hned následující rok. Urazil Marii Terezii, když na rozdíl od svého otce a bratra 19. prosince 1741 holdoval bavorskému kurfiřtovi Karlu Albrechtovi.^[1] Přesto mu panovnice dokázala odpustit a jeho kariéra se dál slibně vyvíjela. V roce 1745 se stal tajným radou. V roce 1747 byl jmenován nejvyšším zemským maršálkem Českého království, v letech 1749–1757 zastával úřad nejvyššího zemského komorníka a konečně v letech 1757–1767 nejvyššího zemského hofmistra. V roce 1763 mu byl udělen Řád zlatého rouna.^[1]

Otec buquoyský majetek zadlužil tak, že na něj byla uvalena nucená správa. Fideikomisu, jehož podstatu tvořily Nové Hrady a Rožmberk, se ujal František Leopold v roce 1740. V roce 1745 koupil Čížkrajice a statek připojil k novohradskému panství.^[2] Ve stejném roce koupil také Certlov (dnes Rybník) a dal tam vystavět zámek.^[3] V letech 1747–1754 dostavěl zámek v Libějovicích.^[4] Na Malé Straně v Praze nechal vybudovat Buquoyský palác včetně oranžerie a fíkovny, kde je od roku 1919 sídlo francouzského velvyslanectví. Na Smíchově zakoupil Dientzenhofferův letohrádek, později zvaný Bukvojka, v současnosti je znám jako Portheimka.

Několikrát byl jmenován nuceným správcem zadlužených panství. Týkalo se to např. Fürstenbergů, Kolovratů nebo Kinských.

Dne 31. července 1735 se oženil s Gabrielou Johannou Hermínou z Roggendorfu (4. březen 1717 – 27. prosinec 1790). Narodilo se jim devět dětí:^[5]

• 1. Maria Anna (* 1736, † mladá)
• 2. František de Paula (* a † 28. 8. 1737)
• 3. Marie Walpurga (17. 12. 1738 – 1762)
  • ∞ František Karel Bořita z Martinic (6. 9. 1733 – 29. 11. 1789)
• 4. Karolína (Charlotta) (17. 1. 1740 – 1802)
  • ∞ Filip (František) z Riesenfelsu
• 5. Jan Nepomuk Josef (28. 6. 1741 Praha – 12. 4. 1803 Praha)
  • ∞ (9. 4. 1765) Marie Terezie Paarová (3. 5. 1746 – 21. 5. 1818)
• 6. Marie Ernestina (6. 11. 1742 –1816)
  • ∞ František Antonín Novohradský z Kolovrat († 1802)
• 7. Leopold Albert František (11. 12. 1744 Nové Hrady – 18. 7. 1795)
  • ∞ (30. 4. 1778) Adélaide Jeanne z Preudhoumme d'Ailly de Nieuport (11. 10. 1757 – 1830)
• 8. Josef Erasmus Adalbert (22. 4. 1746 – 17. 9. 1772), kanovník v Eichstättu
• 9. Marie Gabriela (21. 9. 1750 – 1754)

• JUŘÍK, Pavel. Jihočeské dominium. Praha: Libri, 2008. 448 s. ISBN 978-80-7277-359-6. S. 384–385. 

• Rodokmen Buquoyů (Marek Miroslav)