František Leopold Stanke

František Leopold Stanke
Narození4. července 1800
Opava
Rakouské Slezsko
Úmrtí11. května 1873 (ve věku 72 let)
Olomouc
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolánízvonař
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Leopold Stanke (4. července 1800 Opava[1] – 11. května 1873 Olomouc) byl poslední zvonař v Olomouci.

Život

Byl synem olomouckého zvonaře Františka Mikuláše Stanka (1765–1844) a jeho manželky Josefy, rozené Adolffové.[1] Převzal zvonařskou dílnu v Olomouci. Odléval v letech 1828–1866 pro oblasti severní a východní Moravy, České Slezsko a východní Čechy. Své zvony signoval celým svým jménem popřípadě zkratkou L. F. Stanke.[2] Od roku 1827 byl olomouckým měšťanem, v roce 1866 musel prodat otcovský dům a ukončit zvonařskou činnost. Dožil v domě čp. 4 své dcery Marie, provdané Suché. Zemřel ve věku 73 let.[3][4][5]

Dílo

František Leopold Stanke samostatně začal pracovat v Olomouci od roku 1825.[3] Kromě zvonů vyráběl hasičské stříkačky. Regionální muzeum Litomyšl vlastní sbírku sádrových odlitků zvonaře Františka Leopolda Stanka[6] Zvony dodával pro:

rokmístopoznámkazdroj
1826Luboměř[5]
1827kaple Navštívení Panny Marie v Děhylovězvon byl ulit v Olomouci, průměr 33 cm, výška 30 cm, nápis na věnci: PER LEOPOLD FRANC: STANKE OLOMVTII ANNO 1827.[7]
1828Kaménka[5]
Karlovice ve Slezsku
1829Choryně
1830Plumlov
1832Bernatice
Javorník
1833zvonice v Lidéřovicíchváha zvonu 52 kg, vyobrazení sv. Bartoloměje, rekvírován 14. března 1917[8]
1834Bartovice[5]
1836kostel Všech svatých, Hvozdnáprůměr zvonu 54 cm, nese nápis: Haec campana a Leopoldo Franciseo Stanke Olomucii refusa est A.(nno) D.(omini) 1836 a reliéf sv. Barbory s kalichem a mečem.[9]
kaple sv. Josefa, Žimrovicerekvírován v roce 1917[10]
Jedlí[5]
1837Boskovice
Filiální kostel sv. Urbana, Hrubčicezvon Umíráček vážil 57 liber, nesl nápis: A. Leopoldo Francisco Stanke Olomucii 1837 fusa. Byl rekvírován 29. září 1916[11][12]
1838poutní kostel Navštívení Panny Marie, Frýdekzvon sv. Hedviky vážil 950 kg, druhý vážil 407 kg a byl roku 1860 nahrazen zvonem sv. František (450 kg), který byl darem administrátora Františka Kohuta. Oba tyto zvony byly rekvírovány 27. dubna 1916[13]
1839hřbitovní zvonice Nová Dědina[14]
Kurdějov[5]
Filiální kostel sv. Urbana, Hrubčicezvon sv. Urban vážil 400 liber, nesl nápis: Lil mne Leopold František Stanke v Holomucy roku 1839 ke cti a chvále svatého Urbana. Byl rekvírován 29. září 1916.[11]
1840kostel Panny Marie – uzdravení nemocných, Karlova Studánkadva malé zvony[5][15]
Tršice[5]
1841Opava
Dřevohostice
Mohelnice
1842Mohelnice
1843Zavadilka
kostel sv. Jana Křtitele a sv. Barbory, Lukavec u Fulnekuváha zvonu 224 kg[5][16]
kaple v Růžové (okr. Bruntál)zvon ze zaniklé osady se nachází v expozici Městského muzea Rýmařov[17]
Rožnov-Hažovice[5]
Černá Hora
kostel Nanebevzetí Panny Marie, Slatina u Bílovcenesl nápis nahoře: AUXILLIUM CHRISTIANORUM ORA PRO NOBIS – Panno Maria Pomocná, modli se za nás a dole nápis: A. L. F. STANKE OLOMUCII FUSA 1843 – V Olomouci ulil roku 1843 Leopold František Stanke. Rekvizice v roce 1916.[18]
1844Ostrava-Muglinov[5]
1846Kaple
kostel Jména Panny Marie, Křtiny u Brnatři zvony. V roce 1844 požár kostela roztavil původní zvony. V roce 1846 byly přelity na nové zvony. Velký zvon průměr 140 cm, váha 1568 kg, nesl nápis: Von dem Abt Christoph 1742 aufgestellt, vom Brandem am 27.Mai 1844 verzehrt (česky: Od opata Kryštofa 1742 zavěšen, ohněm 27. května 1844 roztaven). Na dolním okraji: Gegossen zu Olmütz 1846 von Leopold Franz Stanke (česky: Ulit v Olomouci 1846 od Leopolda Františka Stanke). Mezi oběma okraji, na jedné straně: Von den Gräfinnen Maria Dietrichstein, Antonia Mittrofsky Dietrichstein, Theresia Mensdorf Dietrichstein hergestellt (česky: Od hraběnky Marie Dietrichsteinové, Antonie Mittrovské - Dietrichsteinové a Terezie Mensdorf - Dietrichsteinové pořízen). Nad tímto nápisem byly tři erby těchto hraběnek. Na druhé straně zvonu byl obraz křtinské Panny Marie a pod ním nápis: Trösterin in Leiden, Spenderin den Freuden, bitte für uns, Maria (česky: Těšitelko v utrpení, dárkyně radosti, oroduj za nás, Maria!). Rekvírován 25. dubna 1917. Prostřední zvon váha 784 kg nesl nápis: Ulit v 15. století, ohněm dne 27. máje 1844 zničen, přelit 1846 od Leopolda Františka Stanke v Olomouci. Na druhé straně obraz sv. Antonína a pod ním nápis: Sv. Antoníne, jméno tvé nás k pobožnosti zve. Rekvírován 22. srpna 1917. Malý zvon váha 300 kg nesl nápis nápis: Campanam hanc anno 1343 fusam, anno 1844 die 27. Maji vastatam, anno 1846 refusam, filiae Domus Dietrichsteinae cosecrarunt (česky: Tento zvon 1343 ulitý, 1844 ohněm zničený, roku 1846 přelitý, věnovaly dcery domu Dietrichsteinova). Na druhé straně obraz sv. Terezie s nápisem: Honori S. Theresiae Virginis a na okraji: A Leopoldo Fr. Stanke refusa 1846. (česky: Ke cti sv. Terezie, panny. Od Leopolda Fr. Stanke přelitý 1846)[19][20]
1847Křečkovice[5]
Skorošice
kostel sv. Michala, Olomouc
Dolní Újezd (okres Přerov)zvon jeden a půl centový, nesl nápis: Honori s. Ivannis Baptistae. Fusa a Leopoldo Francisco Stanke Olomucii 1847 (česky: Ke cti sv. Jana Křtitele. Ulil L.F. Stanke Olomouc 1847)[21]
1848kaple sv. Josefa v Podlesí pod Pradědem, Světlá Hora (okr. Bruntál)[5][22]
1849zvonička ve Velkém Lipovémváha zvonu cca 60 kg, výška 45 cm (s hlavicí 55,5 cm), prasklý na 35% výšky zvonu[23]
kostel sv. Šimona a Judy, Těchanovzvon o průměru 50 cm, nezachován[2][5]
1849–1850farní kostel sv. Jana Křtitele, FrýdekZ roztavených zvonů při požáru v roce 1948 byly přelity tři nové zvony. Velký zvon vážil 2730 kg, na vrchním okraji byl nápis: Post incendium die XI. Aprilis 1848 sub parocho et archipresbytero loanne Koziar anno 1849 refusa per Leop. Fr. Stanke Olomucii (česky: Po ohni dne 11. dubna 1848 byl přelit za faráře a arcikněze Jana Koziara v roce 1849 u Leop. Fr. Stankeho v Olomouci). Uprostřed: In honorem S. Ioannis Baptistae (česky: Ke cti sv. Jana Křtitele). Prostřední zvon, váha 1230 kg, měl nápis: In honorem S. Annae (česky: Ke cti sv. Anny). Malý zvon, váha 732 kg, nesl nápis: In honorem S. Wenzeslai (česky: Ke cti sv. Václava). Zvony nesly jméno zvonaře a rok 1850. Všechny tři zvony byly rekvírovány za první světové války.[24]
1850Jezerniceváha zvonu byla devět centů[pozn. 1], byl přelit ze zvonu, který ulil roku 1717 Jiří Reiner z Olomouce. Nesl nápis: Campana haec honori s. Martini dicata, Sumptibus caes. reg. fundi relig. sub Rev. Do. Josefo Deutschel a L. F. Stanke Olomucii refusa 1850. (česky: Zvon tento zasvěcen úctě sv. Martina. Nákladem c. k. náboženského fondu za dp. Josefa Deutschela od F.L. Stankeho z Olomouce přelit 1850).[21]
1851kostel sv. Jana Nepomuckého, Hruškazvon sv. Jan Nepomucký, váha 167 liber, nápis: Svaté Jan Nepomucké oroduj za nás. Druhý zvon sv. Maria, váha 70 liber, nápis: A.L.F.Stanke Olonucia fusa 1851, rekvizice v první světové válce, v roce 1920 nahrazeno ocelovým zvonem.[25]
Hynčice u Krnova[5]
1853Svébohov
1854kostel sv. Jiří, Lomnicezvon sv. Jan Křtitel. Ulit lit za zničené zvony po požáru v roce 1854. Na čepci nesl nápis: S.JOANNES BAPTISTA ORA PRO NOBIS. Na věnci byl nápis: A LEOPOLDO FRANCISCO STANKE OLOMUCII FUSA 1854. – THEKLA ZIMMER.[2]
1854Kostel Nalezení svatého Kříže, RybíVelký zvon, původně bez nápisu, byl přelit s nápisem Ke cti a chvále Nalezení sv. Kříže. Přelitý roku 1854 za času velebného pána Pavla Schwacha pochází od Leopolda Fr. Stanke v Olomouci. Během první světové války byl nejspíše rekvírován a roku 1919 nahrazen ocelovým zvonem Josef.[26][27]
1855Dobromilice[5]
1856kaple Božského Srdce Páně, Police (okres Vsetín)váha 56 kg, zasvěcený Panně Marii a sv. Floriánovi. V roce 2007 byl repasován[28][29]
Jívová[5]
1858Bravinné
1859Hynčice u Krnova
1861kaple, Krnov
Guntramovice
Pivonín
Kosov
radnice, Uhřičicezvon z roku 1793, který praskl při požáru, byl přetaven v roce1861 na dva menší sv. Josef a sv. Marie. Zvon sv. Josef byl rekvírován za první světové války. Zvon sv. Marie rekvírován za druhé světové války, po válce nalezen v Hamburku a vrácen do obce. Do roku 1998 byl zavěšen v kostele v obci Polkovice, pak byl vrácen a po opravě zavěšen na věž radnice v Uhřičicích. Horní část zvonu je zdobena ornamentem. Na zvonu je v horní části nápis: HONORI IMAC. CONCEPTION : B.V.MARIAE, u spodního okraje jména tehdejších představitelů obce a tvůrce zvonu ANTON SKŘEPEC PŘEDNOSTA ŠTĚPÁN SKOPAL A FR. TICHY RADNY A L.F.STANKE OLOMUCII FUSA 1861.[30]
1862kostel sv. Jiří, Lomnicezvon sv. Jana Křtitele byl ulit za zničené zvony po požáru v roce 1854[2]
kostel Povýšení sv. Kříže, Město Libaváz dílny Leopold František Stanke byly ulity pravděpodobně dva zvony zvon sv. Florián z roku 1862, průměr 66 cm, 176 kg, rekvírován asi v roce 1914, nebo zvon sv. Barbora, průměr 53 cm, 126 kilogramů, 5. malý zvon o průměru 38 cm a hmotnosti 29 kg[3]
Matějovice[5]
Bohušov
1863Linhartovy
kostel sv. Jiří, Lomnicezvon Panny Marie, průměr 82 cm, ulit za zničené zvony po požáru v roce 1854. Rekvizice 17. října 1916[2]
kostel sv. Bartoloměje, Březniceváha zvonu 85 kg, průměr 53 cm, výška 48 cm nesl nápis: Nákladem obce Březnické l. P. 1863 lil mě L. F. Stanke v Olomouci[9]
1864Červenky[5]
1865Dolní Újezd (okres Přerov)zvon čtyř centový, nesl nápis: Nákladem Jana Kopečného v Dol. Újezdě. Lilmne L. F. Stanke v Olomouci L. P. 1865 a na dolním okraji zvonu byl nápis: Hlasem svým slavné dně oznamuje – živých k službám Božím shromažďuje – mrtvých do hrobu provazuje.[21]
1866Široká Niva[5]
1867Ostrava-Krásné Pole

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ starý cent = asi 56 kg

Reference

  1. ↑ a b Matrika narozených Opava, 1766-1808, snímek 361, Záznam o narození a křtu[nedostupný zdroj]
  2. ↑ a b c d e DOKLÁDALOVÁ Pavlína, Epigrafické památky na Rýmařovsku. Brno 2006. Dostupné online
  3. ↑ a b c KREJČOVÁ, Jana. Město Libavá – historie církevních objektů. POODŘÍ–časopis obyvatel horní Odry [online]. Město Libavá, 2011 [cit. 2021-03-01]. Zvony strana 14. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-03-05. ISSN 1803-2338. 
  4. ↑ Mlčák, Leoš. Zvony na Moravě a ve Slezsku. Vydání první. Olomouc: Kaligram (Studio Trinity, s.r.o.), 2014. 295 stran. ISBN 978-80-904847-2-6.
  5. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t Vlastivědné muzeum Jesenicka a Growka, Květoslav, ed. VII. svatováclavské česko-polsko-německé setkání v Jeseníku 2007: historický seminář na téma církevní život v dějinách Jesenicka: sborník referátů. Jeseník: Vlastivědné muzeum Jesenicka, 2007. 156 s. ISBN 978-80-86388-56-4.
  6. ↑ Historické sbírky - výsledky hledání - katalog - Sbírky RML ONLINE. sbirky.rml.cz [online]. Regionální muzeum v Litomyšli [cit. 2017-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-11-12. 
  7. ↑ MIHÁLIK, Lubomír. Kaple v Děhylově. www.farnost-plesna.cz [online]. [cit. 2017-02-28]. Dostupné online. 
  8. ↑ Kulturní památky Vnorovy. www.vnorovy.cz [online]. [cit. 2023-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-11-12. 
  9. ↑ a b VESELÁ Zdenka, Epigrafické památky okresu Zlín do roku 1900. Brno 2008. [cit. 2017-03-06]. Dostupné online
  10. ↑ Historie obce Žimrovice - Základní škola a Mateřská škola Žimrovice. www.zszimrovice.cz [online]. [cit. 2017-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-02-19. 
  11. ↑ a b Kostel. www.hrubcice.cz [online]. [cit. 2017-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-17. 
  12. ↑ ŠMÁKAL, Milan. Hrubčice. www.aspida.cz [online]. [cit. 2017-03-07]. Dostupné online. 
  13. ↑ INET3. Římskokatolická farnost Frýdek. www.basilica.cz [online]. [cit. 2017-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-04. 
  14. ↑ POLÁŠEK, Roman. Obecní zpravodaj. Čtvrtletník obce Nová Dědina. 2013, čís. 3, s. 3. Dostupné online. 
  15. ↑ zpravy. www.iach.cz [online]. 2009-07-17 [cit. 2017-03-10]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  16. ↑ Lukavecké kostelní zvony a jejich historie | lukavec.info. www.lukavec.info [online]. [cit. 2017-02-28]. Dostupné online. 
  17. ↑ Exponát měsíce. www.muzeumrymarov.cz [online]. [cit. 2017-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-31. 
  18. ↑ Zvony | Římskokatolická farnost Slatina u Bílovce. farnostslatina.cz [online]. [cit. 2017-03-06]. Dostupné online. 
  19. ↑ HISTORIE A SOUČASNOST KŘTINSKÝCH ZVONŮ. krtiny.katolik.cz [online]. [cit. 2017-02-28]. Dostupné online. 
  20. ↑ VACULÍK, Ing. Jiří Messner, P. Tomáš Prnka, Lukáš. ZVONY | UMĚNÍ | TURISTICKÝ SERVIS | MARIÁNSKÉ POUTNÍ MÍSTO KŘTINY U BRNA. krtiny.katolik.cz [online]. [cit. 2017-02-28]. Dostupné online. 
  21. ↑ a b c Záhorská kronika, kapitola: Nápisy na zvonech na Záhoří a okolí. Září 1911, ročník VII číslo 3.–4. [cit. 2017-03-08]S. 39–44 Dostupné online
  22. ↑ Historie kaple sv. Josefa v Podlesí | Obec Světlá Hora |. www.svetlahora.cz [online]. [cit. 2017-03-01]. Dostupné online. 
  23. ↑ Zvunek ve Velkém Lipovém I. část. www.zvony-moravka.g6.cz [online]. [cit. 2017-02-28]. Dostupné online. 
  24. ↑ Římskokatolická farnost Frýdek. www.basilica.cz [online]. [cit. 2017-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-03-03. 
  25. ↑ HRUŠKA , Historie v datech [cit. 2017-02-28] Dostupné online Archivováno 9. 6. 2020 na Wayback Machine..
  26. ↑ LYČKOVÁ, Jana. Historie základního školství v Rybí do roku 1945. , 2014 [cit. 2017-06-01]. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce PhDr. Jitka Plischke, Ph.D.. s. 15. Dostupné online.
  27. ↑ KELNAR, Alois; HORUTA, Jindřich; URA, Josef. Kronika obce Rybí. Svazek 1.. [s.l.]: [s.n.], 1954. 195 s. Dostupné online. S. 11–19. Roky 1930 až 1975. 
  28. ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2017-03-06]. Dostupné online. 
  29. ↑ Reference | BOROKO. www.boroko.cz [online]. [cit. 2017-03-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-09. 
  30. ↑ Uhřičice - Živéobce.cz. www.ziveobce.cz [online]. [cit. 2017-03-07]. Dostupné online. 

Literatura

Indra, B.: Zvonaři v Olomouci od poloviny 17. do poloviny 19. století. In: Časopis Slezského muzea, série B, 27, 1978

Indra, B.: Zvony cizích zvonařů na severní Moravě a ve Slezsku od poloviny 17. do konce 19. století. Časopis Slezského muzea, série B, 28,1979

Mlčák, L.: Zvony olomouckého okresu, Olomouc, 1986

Související články

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Austrian Silesia.svg
Flag of the Austrian Silesia