František Lichtenberk

František Lichtenberk
Narození31. prosince 1945
Dubí u Kladna
Úmrtí29. dubna 2015 (ve věku 69 let)
Auckland
Povoláníjazykovědec
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Lichtenberk, též Frank Lichtenberk (31. prosince 1945, Dubí – 29. dubna 2015, Auckland, Nový Zéland) byl lingvista a specialista na oceánské jazyky Pacifiku.[1]

Život

Evropa

Frank Lichtenberk se narodil v Dubí v Československu.[2] Protože jeho otec zastával vysokou funkci na ministerstvu, rodina se brzy přestěhovala do Prahy. V Praze na přání svého otce vystudoval střední průmyslovou školu. Po absovování povinné dvouleté základní vojenské služby získal zaměstnání ve Výzkumném ústavu telekomunikací Praha (ten pokračuje jako TTC Telekomunikace, s .r. o.). Ve Výzkumném ústavu pracoval v elektrotechnickém úseku jako technik/projektant a zde se spřátelil s Robertem Pecharem. V roce 1969 oba muži získali povolení k návštěvě veletrhu elektroniky v Hannoveru. Po odjezdu, kvůli počínající normalizaci po potlačení Pražského jara, požádali v Západním Německu o azyl. Jako posrpnový emigrant strávil Frank šest měsíců v uprchlickém táboře v Zirndorfu u Norimberka, kde během pobytu pracoval v jídelně kasáren americké armády a zlepšil si angličtinu. Po udělení azylu se přestěhoval do Kolína nad Rýnem, odkud se mu podařilo dostat se do Toronta v Kanadě.

Studium v Torontu a Honolulu

Počátkem 70. let začal při práci studovat na Torontské univerzitě lingvistiku, obor, o nějž se zajímal už v Praze. Dle jeho slov jej v Torontu nejvíce ovlivnil Henry Alan Gleason, autor slavné učebnice Úvod do deskriptivní lingvistiky. K dalším jeho pedagogům patřili: Jack Chambers (výuka transformačně-generativní gramatiky), Jack Chambers (terénní metody, americký strukturalismus), Peter Reich (stratifikační gramatika a psycholingvistika), Ed Burstynsky (fonologie, Pražská škola), Hank Rogers (fonologie) a Ron Wardhaugh (sociolingvistik)). V roce 1975 se Frank v Torontu pustil do magisterského studia lingvistiky formou kurzů; zaměstnán byl jako asistent pedagoga. V příštím roce, kdy získal titul magistra, pokračoval ve studiu na Havajské univerzitě v Honolulu – katedře pro výzkum jazyků tichomořských ostrovů. Pod vedením Andrewa Pawleyho obhájil doktorát prací, jež se týkala jazyka Manam.[2]

Nový Zéland

V roce 1980 začal Frank pracovat na univerzitě v Aucklandu.Tam pracoval více než třicet let. Českou republiku navštívil v roce 2010.[3] Zemřel 29. 4. 2015 po nehodě, při níž ho srazil vlak. Zůstala po něm dcera Sonya.[4] Spolu s Mirkem Smíškem patří k nejznámějším Novozélanďanům českého původu.[5]

Dílo

Z jeho rozsáhlého díla o oceánských jazycích a lingvistice jsou nejnápadnější dvě publikace pozoruhodné popisné gramatiky:

  • 634stránková gramatika jazyka Manam „Grammar of Manam“ (University of Hawai'i Press, 1983). Manam je austronéský jazyk, jímž se mluví na Papua Nové Guineji.
  • 1300stránková gramatika To'aba'ita (Walter de Gruyter, 2008). To'aba'ita (též Toqabaqita) je řeč, kterou se mluví na Šalamounových ostrovech.
  • Doprovodný slovník Ta'aba'ita (395 stran, Oceanic Linguistics, 2008)[6][7]

Kromě toho Frank Lichtenberk významně přispěl k oceánské komparativní historické lingvistice, a to jak v lexikální, tak fonologické oblasti. Jeho práce jsou výsledkem dvou desetiletí trvajících terénních prací a pokrývají širokou škálu témat, jakými jsou například: reciproční konstrukce, reflexivní konstrukce, přivlastňovací konstrukce, tázací výrazy, čas, aspekt a modalita.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Frantisek (Frank) Lichtenberk, 1945-2015 - Bibliografie UJCAV. bibliografie.ujc.cas.cz [online]. [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b PAWLEY, Andrew. Frantisek (Frank) Lichtenberk, 1945–2015: A Tribute. Oceanic Linguistics. 2015, roč. 54, čís. 2, s. 597–607. Dostupné online [cit. 2022-05-01]. ISSN 1527-9421. DOI 10.1353/ol.2015.0025. 
  3. ↑ Naše řeč – Letní škola lingvistiky počtvrté. nase-rec.ujc.cas.cz [online]. [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  4. ↑ Frank LICHTENBERK Obituary (2015) The New Zealand Herald. Legacy.com [online]. [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  5. ↑ NEKOLA, Martin. Po stopách Čechů na Novém Zélandu : ...za dlouhým bílým oblakem. Vydání první. vyd. [Beroun]: [s.n.] 191 pages s. Dostupné online. ISBN 978-80-7656-027-7. OCLC 1288455860 
  6. ↑ A dictionary of Toqabaqita (Solomon Islands) - Bibliografie UJCAV. bibliografie.ujc.cas.cz [online]. [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  7. ↑ LICHTENBERK, Frantisek. A dictionary of Toqabaqita (Solomon Islands). Canberra, ACT: Pacific Linguistics, Research School of Pacific and Asian Studies, Australian National University xi, 395 pages s. Dostupné online. ISBN 978-0-85883-584-9, ISBN 0-85883-584-3. OCLC 271745437 

Externí odkazy