František Loubal
| František Loubal | |
|---|---|
| Předseda Zemského národního výboru země Moravskoslezské | |
| Ve funkci: 31. července 1945 – 31. července 1946 | |
| Předchůdce | funkce vznikla (Karl Schwabbe jako pověřený zemský viceprezident) |
| Nástupce | František Píšek |
| Poslanec Zemského národního výboru země Moravskoslezské | |
| Ve funkci: 1945 – 1948 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | ČSNS |
| Narození | 3. března 1893 nebo 3. dubna 1893 Chrudichromy |
| Úmrtí | 17. prosince 1950 (ve věku 57 let) Všebořice |
| Choť | Josefa Loubalová-Růžičková |
| Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
| Profese | učitel, spisovatel, historik, publicista, politik |
| Náboženství | Českobratrská církev evangelická |
| Ocenění | Čestné občanství města Třebíče (1945) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
František Loubal (3. března 1893 Chrudichromy – 17. prosince 1950 Všebořice)[1] byl moravský učitel, spisovatel, publicista, historik, politický vězeň.
Život
Narodil se v rodině Františka Loubala a Marie rozené Navrátilová. Měl pět sourozenců: Eduarda, Jaroslava (1898–1944), Emila (1902–1975), Josefa (1904–1981) a Marii (1907–1977). 17. 2. 1922 se oženil s Josefou rozenou Růžičková (1903), se kterou měli dvě děti: Ljubu Olšanovou (1923) a Ladislava (1924–1997).[2]
František vystudoval gymnázium v Boskovicích a Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Vojenskou službu sloužil v letech 1914–1919. Učil na středních školách v Novom Meste nad Váhom (1920–1928), v Brně na Třídě kpt Jaroše (1928–1929), v Boskovicích a v Brně Husovicích.[1]
V letech 1936–1939 pracoval v Zemském výboru Země Moravskoslezské. Od 1. 9. 1939 do 8. 11. 1940 byl vězněn na Špilberku a v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald. Potom vyučoval v Brně-Židenicích, v Přerově a opět v Brně. Od 12. května 1945 do 31. července 1946 byl předsedou Moravskoslezského zemského národního výboru. Po únoru 1948 byl dva roky vězněn v Jáchymově.[1]
Byl členem Národně socialistické strany a v letech 1946–1948, spolu se svou ženou, členem Moravského kola spisovatelů. V Brně-Řečkovicích bydlel na adrese třída Jiřího z Poděbrad 155a (nyní Banskobystrická).[3]
Dílo
- Hus a jeho předchůdci v boji s Římem, Praha: Volná myšlenka, 1924
- Josef Kudrna, oběť rakouské soldatesky, Brno: Družstvo Moravský legionář, 1929
- Dr. Milan Rastislav Štefánik, Brno: Moravský legionář, 1929
- Alois Jirásek a pohled do jeho díla, Brno: Měsíčník "Červená a bílá", 1930
- T. G. Masaryk a česká otázka: k 81. narozeninám, Brno: Měsíčník "Červená a bílá", 1931
- Husité na koncilu v Basileji r. 1433, Brno: Pokroková revue Červená a bílá, 1933
- Lipany: rozumí národ smyslu Lipan?, Brno: Pokroková revue Červená a bílá, 1934
- Lidé beze jména: [Špilberk-Dachau-Buchenwald], Brno: Novela, 1945
- Československá státní myšlenka, Brno: Zemská osvětová rada, 1946
- Dr. M. R. Štefánik: k 15. výročí jeho smrti, Brno: Pokroková revue Červená a bílá, 1947
- V kraji Doberda, Rovereta a Tridentu[4]
Reference
- ↑ a b c Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2022-05-22]. Dostupné online.
- ↑ MyHeritage. www.myheritage.cz [online]. [cit. 2022-05-22]. Dostupné online. (CS)
- ↑ Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 252
- ↑ http://valkanaitalii.webnode.cz/products/frantisek-loubal-v-kraji-doberda-rovereta-a-tridentu/ V kraji Doberda, Rovereta a Tridentu
Literatura
- PERNES, Jiří. Moravští zemští prezidenti. Brno: Moravské zemské muezum, 2016. 89 s. ISBN 978-80-7028-471-1. S. 49–55.
Externí odkazy
- Vědecká knihovna v Olomouci
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Loubal
- František Loubal v Encyklopedii dějin města Brna
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“