František Loubal

František Loubal
Předseda Zemského národního výboru
země Moravskoslezské
Ve funkci:
31. července 1945 – 31. července 1946
Předchůdcefunkce vznikla
(Karl Schwabbe jako pověřený zemský viceprezident)
NástupceFrantišek Píšek
Poslanec Zemského národního výboru
země Moravskoslezské
Ve funkci:
1945 – 1948
Stranická příslušnost
ČlenstvíČSNS

Narození3. března 1893
Rakousko-Uhersko Chrudichromy
Úmrtí17. prosince 1950 (ve věku 57 let)
Československo Všebořice
Národnostmoravská[zdroj?]
ChoťJosefa Loubalová-Růžičková
Profeseučitel, spisovatel, historik, publicista, politik
NáboženstvíČeskobratrská církev evangelická
OceněníČestné občanství města Třebíče (1945)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Loubal (3. března 1893 Chrudichromy17. prosince 1950 Všebořice)[1] byl moravský učitel, spisovatel, publicista, historik, politický vězeň.

Život

Narodil se v rodině Františka Loubala a Marie rozené Navrátilová. Měl pět sourozenců: Eduarda, Jaroslava (1898–1944), Emila (1902–1975), Josefa (1904–1981) a Marii (1907–1977). 17. 2. 1922 se oženil s Josefou rozenou Růžičková (1903), se kterou měli dvě děti: Ljubu Olšanovou (1923) a Ladislava (1924–1997).[2]

František vystudoval gymnázium v Boskovicích a Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Vojenskou službu sloužil v letech 1914–1919. Učil na středních školách v Novom Meste nad Váhom (1920–1928), v Brně na Třídě kpt Jaroše (1928–1929), v Boskovicích a v Brně Husovicích.[1]

V letech 1936–1939 pracoval v Zemském výboru Země Moravskoslezské. Od 1. 9. 1939 do 8. 11. 1940 byl vězněn na Špilberku a v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald. Potom vyučoval v Brně-Židenicích, v Přerově a opět v Brně. Od 12. května 1945 do 31. července 1946 byl předsedou Moravskoslezského zemského národního výboru. Po únoru 1948 byl dva roky vězněn v Jáchymově.[1]

Byl členem Národně socialistické strany a v letech 1946–1948, spolu se svou ženou, členem Moravského kola spisovatelů. V Brně-Řečkovicích bydlel na adrese třída Jiřího z Poděbrad 155a (nyní Banskobystrická).[3]

Dílo

  • Hus a jeho předchůdci v boji s Římem, Praha: Volná myšlenka, 1924
  • Josef Kudrna, oběť rakouské soldatesky, Brno: Družstvo Moravský legionář, 1929
  • Dr. Milan Rastislav Štefánik, Brno: Moravský legionář, 1929
  • Alois Jirásek a pohled do jeho díla, Brno: Měsíčník "Červená a bílá", 1930
  • T. G. Masaryk a česká otázka: k 81. narozeninám, Brno: Měsíčník "Červená a bílá", 1931
  • Husité na koncilu v Basileji r. 1433, Brno: Pokroková revue Červená a bílá, 1933
  • Lipany: rozumí národ smyslu Lipan?, Brno: Pokroková revue Červená a bílá, 1934
  • Lidé beze jména: [Špilberk-Dachau-Buchenwald], Brno: Novela, 1945
  • Československá státní myšlenka, Brno: Zemská osvětová rada, 1946
  • Dr. M. R. Štefánik: k 15. výročí jeho smrti, Brno: Pokroková revue Červená a bílá, 1947
  • V kraji Doberda, Rovereta a Tridentu[4]

Reference

  1. a b c Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2022-05-22]. Dostupné online. 
  2. MyHeritage. www.myheritage.cz [online]. [cit. 2022-05-22]. Dostupné online. (CS) 
  3. Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 252
  4. http://valkanaitalii.webnode.cz/products/frantisek-loubal-v-kraji-doberda-rovereta-a-tridentu/ V kraji Doberda, Rovereta a Tridentu

Literatura

  • PERNES, Jiří. Moravští zemští prezidenti. Brno: Moravské zemské muezum, 2016. 89 s. ISBN 978-80-7028-471-1. S. 49–55. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“