František Míša

František Míša SDB
Heslo	„„Třtinu nalomenou nedolomí, knot doutnající neuhasí.““
Zasvěcený život
Sliby	12. 9. 1929 ve Villa Moglia
Svěcení
Kněžské svěcení	17. 12. 1939 v Římě
Osobní údaje
Datum narození	5. ledna 1913
Místo narození	Polešovice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí	3. března 2005 (ve věku 92 let)
Místo úmrtí	Hradec Králové Česko Česko
Místo pohřbení	hřbitov Polešovice
Národnost	česká
Vyznání	římskokatolické
Povolání	Římskokatolický duchovní
Citát	„Salesián je od toho, aby člověka „dokopal“ do nebe“
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Míša (zvaný Dominus) SDB (5. ledna 1913, Polešovice – 3. března 2005, Hradec Králové), byl český katolický kněz, člen řádu salesiánů, provinciál české salesiánské provincie a politický vězeň komunistického režimu.

Narodil se 5. ledna 1913 v Polešovicích. V roce 1925 odjel do Itálie s druhou výpravou chlapců, kteří projevili zájem o salesiánský život. V Perose Argentině byl do roku 1928. O rok později složil první řeholní sliby. Následovalo studium filozofie v Turíně. Do Československa se vrátil na tříletou salesiánskou praxi, kterou strávil ve Fryštáku, v Bratislavě a v Ostravě. Po praxi začal studovat teologii na Gregoriánské univerzitě v Římě. 17. prosince 1939 byl vysvěcen na kněze v římské bazilice Sacro Cuore. Po návratu domů byl během 2. světové války školním rádcem studentů filozofie a bohoslovců nejdříve v Ostravě, pak ve Fryštáku a nakonec v Brně. V moravské metropoli působil jako ředitel oratoře. Zároveň vedl kroužek kandidátek, které se chtěly stát Dcerami Panny Marie Pomocnice. Po skončení druhé světové války studoval dva roky biblistiku v Římě, od roku 1948 se stal ředitelem teologického studentátu v Oseku u Duchcova.^[1]

V roce 1950 byl při komunistickém zásahu proti řeholníkům odvezen do internačního tábora Želiv, kde byl později zatčen a od listopadu 1954 do března 1955 vězněn ve vyšetřovací vazbě v Ruzyni. Poté ho bez soudu odvezli zpět do Želiva. V následujícím roce ho přesunuli do dalšího internačního tábora v Králíkách. Internace mu skončila v prosinci 1956. Odešel do Prahy a začal pracovat u Vodních staveb. Až do roku 1968 pracoval na různých stavbách v Praze a okolí.^[2]

Další tři roky byl zaměstnán na faře v Teplicích-Trnovanech. Poté až do důchodu v roce 1973 pracoval jako noční hlídač u Metrostavu v Praze. Mohl se tak věnovat mladým salesiánům, kterým organizoval především formaci a studium. Stal se zodpovědným i za přijímání nových salesiánů. Vzal na sebe také odpovědnost za umožnění svěcení, když byl biskup Štěpán Trochta ochoten světit nové kandidáty. ^[1]

V roce 1969 ho předchozí provinciál Antonín Dvořák navrhl jako svého nástupce. Službu inspektora (provinciála) vykonával po dobu dvou šestiletí v letech 1969 – 1981. Zajišťoval formaci nových spolubratří, jejich studia, kněžská svěcení a formaci. Věnoval se také členům dalších složek salesiánské rodiny (zajišťoval sliby sester salesiánek, Volontárií Dona Boska, Sdružení salesiánských spolupracovníků) a dalším salesiánským aktivitám. ^[2] Mnoha skupinám v rámci celé republiky předával své biblické znalosti a zkušenosti i salesiánskou radostnost a dobrou náladu.^[2]

Po roce 1990 přijal pozvání sester salesiánek z Hradce Králové, a tamní komunitě se věnoval jako kaplan. I nadále však navštěvoval spolubratry salesiány, zejména staré a nemocné. Každým rokem putoval k místům českých salesiánských počátků, ale stejně intenzívně se zajímal i o současnost a budoucnost salesiánského díla.

• Profil na webu Polešovic
• Profil na webu salesiánů
• František Míša – Dominus kněz Archivováno 9. 6. 2020 na Wayback Machine.

• Jan Bosco
• Salesiáni Dona Bosca
• Kongregace Dcer Panny Marie Pomocnice