František Mařík (konstruktér)

František Mařík
Narození25. listopadu 1816
Březnice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí10. listopadu 1893 (ve věku 76 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Národnostčeská
Povolánílokomotivní konstruktér
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Mařík (25. listopadu 1816 Březnice[1]10. listopadu 1893 Praha[2]) byl český lokomotivní technik a konstruktér, původně vyučený zámečník. Stal se jedním z prvních Čechů, kteří pronikli do oboru konstrukcí parních lokomotiv, jeho synové pak v továrně První českomoravská továrna na stroje (ČKD) v Libni roku 1900 zprovoznili první českou lokomotivu NA ZDAR v rámci série strojů později označených jako 310.0.

Život

Mládí

Narodil se v Březnici u Příbrami, kde se vyučil v zámečnické dílně svého otce. Poté odešel za zkušenostmi na Zbraslav, posléze do Prahy, kde pracoval v zámečnické dílně A. Juppy. Roku 1840 se oženil a na pět let se vrátil do Březnice, od roku 1845 přebýval v Praze.

Železniční strojník

Mařík byl osobně přítomen příjezdu první vlakové soupravy na pražské nádraží Severní státní dráhy (pozdější Masarykovo nádraží) 20. srpna 1845 za osobního řízení inženýra Jana Pernera. Železniční technologie, a především lokomotivy, jej nadchly, opustil tedy místo mistra v zámečnické dílně a nechal se zaměstnat v dělnické pozici v pražských železničních dílnách. Po devíti měsících se naučil obstojně francouzsky, neboť opravy a revizi strojů byli do dílen zde prováděli především Francouzi či Belgičané. Samostudiem se výrazně zdokonalil ve fyzice, mechanice, matematice a dalších oborech. Po čase provedl konstrukční úpravy pro lepší kompresi na belgické lokomotivě NStB značky Cokerill a provedl s ní zkušební jízdu z Prahy do Běchovic. Zlepšení bylo úspěšné, úpravy byly provedeny i u dalších typů strojů a Františkovi Maříkovi je nabídnuta pozice dílenského mistra.

Úpravy lokomotiv

Budovy výtopny a dílen v Jaroměři

Místo ale odmítl a ve druhé polovině 50. let 19. století se nechal zaměstnat společností Jihoseveroněmecká spojovací dráha (SNDVB) realizující stavbu železnice z Pardubic přes Hradec Králové, Josefov (Jaroměř) a Starou Paku do Turnova (1857-1858), následně zprovozněnou do Liberce (1859). Pracoval v železničních dílnách v Josefově, následně se přesunul do dílen v Liberci. Zde provedl konstrukční úpravy na německých lokomotivách z mnichovské továrny Maffei: přemístil hřídel tak, aby stroj dosáhl většího výkonu a překonal tak výškově náročné úseky trati procházejícím podhůřím Jizerských hor a Krkonoš. Inovace byla oceněna Janem Schebkem, stavitelem a investorem trati, a také firmou Maffei, která Maříkovy koncepty zapracovala a udělila mu mimořádnou odměnu.

Nákres lokomotivy třídy 310.0 NA ZDAR, ČKD, 1900

V letech 18661872 pracoval Mařík spolu se svými syny Václavem (1849-1926) a Bohuslavem (1854-1929) na modelu lokomotivy vycházející z lokomotiv Maffei 2B IIa. 6 ELBE v měřítku 1:6. Oba synové dosáhli inženýrského vzdělání a začali pracovat pro továrnu První českomoravská továrna na stroje Emila Kolbena a Čeňka Daňka, založené roku 1871, v oblasti výroby strojů.

Úmrtí

František Mařík zemřel 10. listopadu 1893 v Praze ve věku nedožitých 77 let a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.

Syn Bohuslav se roku 1892 stal ředitelem celého závodu (od roku 1903 vrchním ředitelem), roku 1898 prosadil vznik oddělení pro stavbu lokomotiv a palivových tendrů, jehož řízením byl pověřen jeho bratr Václav Mařík. Dne 28. dubna 1900 pak provedla první jízdu první lokomotiva české konstrukce, pojmenovaná sokolským pozdravem NA ZDAR. Typ c. k. Státními drahami označený 97, u ČSD pak jako 310.0, určený především pro lokální tratě, se vyráběl až do roku 1913.

Odkazy

Reference

  1. SOA Praha, Matrika narozených Březnice 03, s. 12. Dostupné online.
  2. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Štěpána, sign. ŠT Z12, s. 25. Dostupné online.

Literatura

  • KVÍTEK, Martin. Průkopníci vědy a techniky v českých zemích. Praha: Fragment, 1994. 64 s. ISBN 80-85768-30-5. Kapitola František Mařík, s. 30-31.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
ČSD Class 310.0.png
Autor: Tento obrázek vytvořil uživatel Wikipedie a Wikimedia Commons © Daniel Holý. Pokud jej přebíráte, prosím, uveďte: Daniel Holý / Wikimedia Commons. Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek., Licence: CC BY-SA 4.0
Schéma s rozměry lokomotivy řady 97 kkStB. Vytvořeno v programu malování dle výkresové dokumentace z publikace Železnice v Sudetech : 1938-1945, ISBN 80-903346-0-1. (Kniha je dostupná ve Studijní a vědecké knihovně v Hradci Králové.) Na požádání mohu poskytnou plnou verzi souboru ve formátu BMP 2.23 MB.