František Mašek (voják)

plk. František Mašek
Narození	Vlksice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	Brieg Velkoněmecká říše Velkoněmecká říše
Příčina úmrtí	následky věznění
Alma mater	Vysoká škola válečná
Povolání	voják
Choť	Gréta Mašková
Rodiče	František Mašek, Marie Márová
Chybí svobodný obrázek.

František Mašek (11. listopadu 1893 Vlksice – 20. listopadu 1943 Brieg) byl československý důstojník, odbojář a oběť nacismu.

Život

Před první světovou válkou

František Mašek se narodil 11. listopadu 1893 ve Vlksicích na Písecku v rodině statkáře Františka Maška a Marie, rozené Márové. Mezi lety 1903 a 1911 vystudoval českou vyšší státní reálku na Královských Vinohradech, kde i odmaturoval. Následně mezi lety 1912 a 1913 vystudoval abiturientský kurz při pražské obchodní akademii a poté absolvoval obchodní praxi ve Vídni.

První světová válka

Po vypuknutí první světové války byl František Mašek odveden do c. a k. armády jako jednoroční dobrovolník. Základní výcvik absolovoval u dělostřeleckého pluku v Salcburku, v září 1914 byl převelen do Brixenu, kde na přelomu let 1914 a 1915 vystudoval školu pro důstojníky dělostřelectva v záloze. V březnu 1916 byl odeslán na ruskou frontu, kde sloužil na pozici velitele čety, následně byl převelen na frontu italskou. Zde sloužil od července 1918 u horského dělostřeleckého oddílu 29 opět jako velitel čety, poté jako zástupce velitele baterie. Dne 27. října 1918 a tedy pouhý den před koncem války padl do italského zajetí. Následující den vznikla Československá republika a František Mašek se přihlásil do její armády. Byl zařazen jako velitel čety k 3. domobraneckému praporu, se kterým se v květnu 1919 vrátil do Československa.

Mezi světovými válkami

Po návratu do vlasti se František Mašek zúčastnil bojů proti Maďarům, poté do 20. dubna 1920 sloužil jako velitel baterie v Košicích, následně jako instruktor ve Vojenské akademii v Hranicích. Mezi lednem a zářím 1921 sloužil u dělostřelectva v Betliaru, poté půl roku v Prešově, od dubna 1922 do června 1923 ve Stříbře. Mezi lety 1923 a 1925 studoval na Vysoké škole válečné v Praze, poté sloužil na Zemském vojenském velitelství v Košicích. Mezi lety 1927 a 1929 působil jako pedagog taktiky dělostřelectva na učilišti v Olomouci, poté do roku 1935 na Vysoké škole válečné v Praze. Mezi zářím 1935 a zářím 1936 zastával funkci velitele dělostřeleckého oddílu ve Staré Boleslavi, poté až do rozpuštění Československé armády v roce 1939 jako přednosta popisného odboru VZÚ v Praze. V období Všeobecné mobilizace v roce 1938 zastával post podnáčelníka štábu Hraničního pásma XIV v Brně. Dosáhl hodnosti podplukovníka.

Druhá světová válka

Po německé okupaci v březnu 1939 a rozpuštění Československé armády odešel František Mašek do výslužby a odstěhoval se i s rodinou do jižních Čech. Zde se zapojil do protinacistického odboje v rámci Krajského velitelství Obrany národa - Jižní Čechypod velením brig. gen. Václava Volfa a následně plk. Cyrila Pazdery. Spolupodílel se na organizaci odchodů našich vojáků do zahraničí, shromažďování zbraní, přípravě sabotáží, na rodinném statku v Ústrašicích uchovával ilegální vysílačku. Jeho dalšími spolupracovníky byli mj. pplk. Karel Klapálek, pplk. Josef Březina, pplk. Arnošt Prillinger, mjr. Vojtěch Pertl a mjr. Antonín Szafran. Za svou činnost byl 22. února 1940 v osadě Podolí severně od Skrýchova zatčen gestapem. Vězněn a vyslýchán byl v Táboře, Českých Budějovicích, Zhořelci a Budyšíně. Od července 1941 do června 1942 byl nucen pracovat v opukových dolech v Rottenburgu, poté byl převezen do Berlína k dalším výslechům. Dne 10. srpna 1942 byl v Drážďanech i přes nedostatek důkazů odsouzen k devíti letům žaláře. Vězněn byl v Briegu, kde 20. listopadu 1943 podlehl prodělaným útrapám.

Rodina

Manželkou Františka Maška byla Greta Mašková. I ona byla 15. října 1944 zatčena gestapem a do konce druhé světové války vězněna v koncentračním táboře Terezín.

Posmrtná ocenění

• František Mašek byl in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka generálního štábu
• Františku Maškovi byl in memoriam udělen Československý válečný kříž 1939

Literatura

• Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945.. Praha: Ministerstvo obrany ČR - AVIS, 2005. 350 s. Dostupné online. ISBN 80-7278-233-9. S. 191.