František Machát
PhDr. František Machát | |
---|---|
PhDr. František Machát | |
Narození | 25. prosince 1876 Horka nad Moravou Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 22. dubna 1935 (ve věku 58 let) nebo 22. června 1935 (ve věku 58 let) Praha-Dejvice Československo |
Povolání | pedagog a redaktor |
Funkce | ředitel školy |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Machát (25. prosince 1876 Horka nad Moravou[1] – 22. dubna 1935 Praha-Dejvice[2]) byl český středoškolský profesor a autor učebnic v oboru zeměpisu a českých dějin, školních map[3] a glóbů.[4]
Život
Absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci. Na Karlově univerzitě vystudoval dějepis a zeměpis. V letech 1901–1906 byl profesorem zeměpisu, dějepisu a těsnopisu na reálném gymnáziu v Náchodě. V letech 1907–1920 učil v Praze na karlínské reálce a gymnáziu v Žitné. Od roku 1917 až do své smrti byl ředitelem gymnázia Minerva, pozdějšího Gymnázia Elišky Krásnohorské. Byl také lektorem didaktiky zeměpisu na Přírodovědecké fakultě UK, členem státních komisí pro místní názvosloví atd.[5]
Je autorem učebnice zeměpisu pro střední školy a řady školních map. Podílel se jako redaktor na vzniku Ottova zeměpisného atlasu. Po vzniku Československé republiky byl spolu s Josefem Brunclíkem pověřen sestavením nového českého Školního zeměpisného atlasu. Tyto atlasy byly v roce 1937 aktualizovány Bedřichem Šalamonem a Karlem Kuchařem a byly na českých školách používány až doo roku 1949. Byl rovněž redaktorem Sborníku České společnosti zeměvědné.
Zemřel roku 1935 v Praze-Dejvicích. Byl pohřben na Vinohradském hřbitově. Jeho pozůstalost je uložena v Památníku národního písemnictví v Praze.[6]
Spisy
V rámci edice Soupis památek historických a uměleckých v království Českém se podílel spolu s Zdeňkem Wirthem na soupisu památek okresu Náchod (1910)
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Horka nad Moravou
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv. Matěje v Šárce
- ↑ Západní rusko a přilehlé části říše německé a rakousko-uherska [online]. Europeana [cit. 2014-11-17]. Dostupné online.
- ↑ František Machát: Školní glóbus z meziválečného období. www.papilio.cz [online]. [cit. 2014-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-29.
- ↑ Ottův slovník naučný nové doby, heslo Machát František.
- ↑ František Machát Archivováno 29. 11. 2014 na Wayback Machine. na stránkách badatelna.eu
Literatura
- Ottův slovník naučný nové doby, heslo Machát František. Sv. 6, str. 1386
- SCHULZOVÁ, Eva. Frant. Machát spoluzakladatel moderní české geografie. Sborník vlast. společ. muzejní. 1973, roč. 62, čís. 3.
- MACHÁT, Vladimír. František Machát - legenda české geografie. Hanácké noviny. 2. leden 1997, roč. 8, čís. 1.
- NOVOTNÁ, Eva. Volně dostupná díla českých kartografů (1933-1943). Geodetický a kartografický obzor. 2014, roč. 60, čís. 3, s. 51–59. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. ISSN 1805-7446. Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu František Machát na Wikimedia Commons
- Autor František Machát ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Machát
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
František Machát - Ilustrovaný zeměpis všech dílů světa I. díl (1923)
Machát František (1876-1935), český středoškolský profesor a autor učebnic