František Machník
| František Machník | |
|---|---|
 | |
| Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1925 – 1939 | |
| Čs. ministr národní obrany | |
| Ve funkci: 1935 – 1935 | |
| Předchůdce | Bohumír Bradáč |
| Nástupce | Bohumír Bradáč |
| Ve funkci: 1935 – 1938 | |
| Předchůdce | Bohumír Bradáč |
| Nástupce | Jan Syrový |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | agrární strana SNJ |
| Narození | 30. dubna 1886 Nebřehovice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 21. listopadu 1967 (ve věku 81 let) Ždánice  Československo |
| Choť | Antonie Nonnová[1] |
| Profese | politik |
| Podpis |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.gif)
František Machník (30. dubna 1886 Nebřehovice[1][2] – 21. listopadu 1967 Ždánice) byl československý politik, meziválečný ministr národní obrany a poslanec Národního shromáždění za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu (agrárníky).
Biografie
Dlouhodobě se angažoval v agrární straně. Patřil k hlavním postavám okolo České agrární společnosti, jež byla založena na jaře 1918 jako odborná, ekonomická a intelektuální platforma na podporu agrárního hnutí.[3] Řídil zemědělskou školu v Klatovech, přispíval do deníku Venkov.[4]
V parlamentních volbách v roce 1925 byl za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu (agrárníky) zvolen do Národního shromáždění. Mandát pak obhájil v parlamentních volbách v roce 1929 i parlamentních volbách v roce 1935. Poslanecké křeslo si oficiálně podržel do zrušení parlamentu roku 1939,[5] přičemž ještě v prosinci 1938 přestoupil do poslaneckého klubu nově utvořené Strany národní jednoty.[6]
Profesí byl dle údajů z roku 1935 ředitelem Švehlových škol zemědělských v Klatovech.[7] Byl bratrancem Rudolfa Berana.
Kromě poslaneckých funkcí zastával i ministerské posty. Už v roce 1932 se stal starostou Československého národního svazu střeleckého a angažoval se ve Vojenském vědeckém ústavu. Od roku 1935 do roku 1938 zastával post ministra národní obrany v třetí vládě Jana Malypetra, druhé vládě Milana Hodži a třetí vládě Milana Hodži.[8]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1304.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861–1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 568.
- ↑ kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 336. Dále jen: Kdo byl kdo.
- ↑ František Machník [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-12]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2014-11-28]. Dostupné online.
- ↑ seznam zvolených poslanců [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Kdo byl kdo. 336
Literatura
- ŠRÁMEK, Pavel. Chrudimský ministr obrany (František Machník 1886–1967). Východočeské listy historické. 2005, čís. 23–24, s. 343–358. ISSN 1211-8184.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Machník
- Projev Františka Machníka v Národním shromáždění roku 1936
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
František Machník (1886-1967). Český politik.
Podpis československého ministra národní obrany Františka Machníka
* Dokument oznamující povýšení Josefa Churavého do hodnosti plukovníka generálního štábu.
- President republiky Československé, propůjčil vám rozhodnutím ze dne 22. prosince 1936 s účinností od 1. ledna 1937 služební místo 3. platové stupnice ve služební kategorii důstojníků generálního štábu - povýšil vás na plukovníka. Pořadí v nové hodnosti se vám stanoví od 1. ledna 1937. Praha 22. prosince 1936. Pan plukovník gšt. Josef Churavý, děl. pl. 101.
- Podepsán: ministr národní obrany František MACHNÍK