František Merta (politik)

František Merta
Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1929 – 1935
Stranická příslušnost
ČlenstvíČSNS

Narození4. října1872
Dubicko
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí25. března 1953 (ve věku 80 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profeseučitel, politik, redaktor, spisovatel, překladatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Merta (4. října 1872 Dubicko[1]25. března 1953 Brno)[2] byl moravský učitel, spisovatel, překladatel, meziválečný senátor Národního shromáždění ČSR za Československou stranu národně socialistickou.

Biografie

Narodil se v rodině hostinského Petra Merty (1840–1929) a Josefy rozené Stenclové (1844–1879). Měl sestru Emilii Chlebníčkovou (1874–1950). Po smrti matky měl, z druhého manželství svého otce s Annou Lidrmanovou, 12 sourozenců (3 bratry a 9 sester), z nichž se dospělosti dožili tři: Filomena Fritscherová (1883-1954), Anna Buriánková (1884–1956)[3] a Jan Merta (1891–1947). František Merta se oženil s Annou Žváčkovou (1879–1962), se kterou měl tři děti: Mojmíra (1899–1924), Oldřicha (1900–1946) a Jarmilu Kohoutkovou (1905–1992).

Absolvoval učitelský ústav v Příboru, působil v Zábřehu a Šumperku jako učitel a publicista. Byl členem Učitelské jednoty šumperko-zábřežské, Ústředního spolku jednot učitelských na Moravě a Československé obce učitelské. Inicioval vznik Společenské knihtiskárny v Zábřehu. Publikoval studie v oboru pedagogiky, vydával revui Volná škola, redigoval časopis Komenský, Knihovnu Komenského, Knihovnu mravní výchovy a Osvětovou knihovnu. Používal pseudonymy Ilja Grevič, Z. A. Molxis, A. Melvart.[4] Překládal odbornou literaturu z němčiny, francouzštiny, angličtiny, polštiny a ruštiny.[5] Profesí byl učitelem, ředitelem školy a okresním školním inspektorem v Zábřehu[6].

V parlamentních volbách v roce 1929 získal za Československou stranu národně socialistickou (ČSNS) senátorské křeslo v Národním shromáždění. V senátu setrval do roku 1935.[7]

Dílo

Verše

  • Na poli válečném – 1914–1918 [konfiskováno až na dva sonety][4]

Spisy

  • SpiritismusOlomouc: Pozor, 1912
  • Mravní výchova laická a metody mravního vyučování – Zábřeh: Knihovna mravní výchovy (KMV), 1920
  • Mravní výchova ve školách francouzských – Zábřeh: vlastním nákladem, 1920
  • Učebné osnovy občanské nauky a výchovy pro školy obecné a občanské – Zábřeh: KMV, 1924
  • Základní metody občanské nauky a výchovy – Zábřeh: KMV, 1924
  • Historismus v občanské výchově – 1928
  • Nacionalismus a pokrokovost – Brno: 1930
  • Úl: cvičebnice čtení pro žáky prvního postupného ročníku obecných škol – obrázky kreslil Antonín Krátký. Praha: Československá grafická Unie (ČGU), 1935
  • James Watt: 1736–1819 – jazykově přehlédl Augustin Doležal. Praha: ČGU, 1936
  • Příručka k "Úlu": teoretický a metodický průvodce ke cvičebnici elementárního čtení Úlu – s Hynkem Kohoutkem [zeť?]. Praha: ČGU, 1938

Překlady

Odkazy

Reference

  1. Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2021-07-08]. Dostupné online. 
  2. Merta, František, 1872–1953 – Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2022-06-18]. Dostupné online. 
  3. Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. 
  4. a b c d FRABŠA, František Salesius. Čeští spisovatelé dnešní doby. Praha: Lidová tribuna, 1923. 160 s. S. 92–93. 
  5. MERTA František 1872–1953 [online]. aleph.vkol.cz [cit. 2011-12-10]. Dostupné online. 
  6. 33. schůze, připis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-10]. Dostupné online. 
  7. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-10]. Dostupné online. 

Literatura

  • Sborník na počest šedesátin Františka Merty – uspořádal Jiří Václav Klíma. Zábřeh: 1932

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“