František Michálek (skladatel)
František Michálek | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 10. března 1895 Komiža Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 18. listopadu 1951 (ve věku 56 let) Brno Československo |
Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
Žánry | klasická hudba a duchovní hudba |
Povolání | hudební skladatel, sbormistr, varhaník, varhanář a hudební pedagog |
Nástroje | varhany |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Michálek (10. března 1895 Komiža – 18. listopadu 1951 Brno) byl český varhaník a hudební skladatel.
Život
Narodil se na ostrově Vis v Dalmácii, kde byl jeho otec varhaníkem a ředitelem Městské hudební školy. Jako pedagog byl velice úspěšný a publikoval řadu škol pro různé hudební nástroje (kontrabas, violoncello, viola, trombón, tuba, trubka, fagot aj.) i Univerzální školu pro všechny dechové nástroje. Ze svého povolání varhaníka se věnoval i chrámové hudbě a pro potřeby svého kostela sestavil český kancionál. Syn tak vyrůstal v hudebním prostředí a od dětství hrál na klavír a na varhany.
V roce 1901 se rodina vrátila do Čech a František byl přijat na Pražskou konzervatoř. Studoval u Josefa Kličky a Karla Steckera. V roce 1915 absolvoval mistrovský kurz skladby u Vítězslava Nováka.
Stal se ředitelem kůru v Pardubicích. V Pardubicích působil i jako varhaník v krematoriu a jako sbormistr pěveckého spolku Suk. Po založení Městské hudební školy se stal jejím ředitelem. Vyučoval hře na klavír, varhany a harmonii. Krátce řídil rovněž Pardubickou filharmonii.
V roce 1935 byl jmenován řádným profesorem varhanní hry na brněnské konzervatoři. Dále působil jako koncertní varhaník. Ve spolupráci s brněnským rozhlasem uskutečnil na 60 rozhlasových koncertů. Byl oblíbený jako pohotový improvizátor.
Za okupace pracoval jako inspektor soukromých hudebních škol a jako člen (později i předseda) zkušební komise. V roce 1946 byl jmenován profesorem Janáčkovy akademie múzických umění v Brně a v roce 1948 se habilitoval docentem.
Byl známý i jako varhanář. Již během svého působení v pardubickém krematoriu inicioval postavení nového nástroje a navrhl jeho dispozici. Později navrhl řadu varhan a úspěšně řešil problémy varhan jak z technického, tak i uměleckého hlediska. Mezi dochované varhany v jeho pojetí patří např. nástroje v Židlochovicích, v Brně-Králově-Poli, v Uherském Hradišti nebo v kostele na Vranově u Brna. Navrhl rovněž varhany pro Janáčkovu Akademii v Brně a pro Husův sbor. Spolupracoval s generálním ředitelstvím varhanářské firmy v Krnově. Řídil i stavbu moderních varhan na Stadiónu v Brně. Z oboru varhanářství připravoval i praktické učebnice, nestačil je však dokončit.
Dílo
Klavírní skladby
- 2 suity pro klavír (1913, 1932)
- Trios petitts morceaux (1928)
- Drobné klavírní skladby (1934)
Varhanní skladby
- Fantasie D-dur (1914)
- Fugy (1917)
- Partita na chorál Všichni věrní křesťané (1949)
- Introdukce a passacaglia (1948)
- Chorálové předehry (1951)
Komorní skladby
- Serenáda pro smyčcový orchestr (1914)
- Adagio pro housle a varhany (1937)
- Passacaglia a fuga pro smyčcový kvartet a varhany (1937)
Sbory
- Ctibor (mužský sbor na slova Jána Botta, 1923)
- Novoročná (1922)
- Husitská (1922)
- Pozdrav (1932)
- Náš erb (slova Josef Václav Sládek, 1932)
Chrámové skladby
- Missa Scti. Francisci
- Mše ke cti sv. Václava
- Ave Maria pro soprán a varhany (1931)
- Svatý Václave pro soprán, mužský sbor a varhany (1952)
- 6 Pange lingua v církevních tóninách (1949)
Scénická hudba
- Mrtvá nevěsta (melodram na slova Jana Nerudy, 1912)
- Pan Johanes (hudba k divadelní hře Aloise Jiráska, 1922)
Upravoval a redigoval Zpěvy moravských kopaničářů a 20 svazků varhanních skladeb starých českých mistrů.
Literatura
- Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
- Barbara Rosolová: Dějiny varhanního oddělení brněnské konzervatoře. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy, Brno 2009
- Bohumil Štědroň, Hudební rozhledy 1952, č. 1
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Michálek (skladatel)
- František Michálek v Encyklopedii dějin města Brna
- Barbara Rosolová: Dějiny varhanního oddělení brněnské konzervatoře
- Bruntálský a krnovský deník[nedostupný zdroj]
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“