František Michl (malíř)

František Michl
Narození20. listopadu 1901
Domažlice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí4. června 1977 (ve věku 75 let)
Domažlice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ZeměČeskoslovensko
Národnostčeská
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze
Povoláníakademický malíř
Manžel(ka)Božena Zajícová
Znám jakoautor emblému Škoda Plzeň
OceněníCena Akademie věd
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Michl, psán též Michel, (20. listopadu 1901, Domažlice[1]4. června 1977, tamtéž) byl český malíř-krajinář, designér a grafik.[2]

Život

Narodil se v domě č. 44 na náměstí v Domažlicích, v rodině kartáčnického mistra Františka Michela a jeho manželky Terezie, rozené Pešinové.[1] Byl žákem Otakara Nejedlého na Akademii výtvarných umění v Praze v letech 1925–1928. Původně studoval na přání rodičů Obchodní akademii v Plzni, ale obdržení peněžité odměny za vítězný návrh emblému plzeňské Škodovky "Okřídlený šíp" mu umožnilo vybudovat si v Domažlicích malířský ateliér, vystudovat AVU v Praze a cestovat. Mezi lety 1922-1935 podnikl řadu studijních cest, zejména na Helgoland a po Německu, do Dalmácie, Řecka, Itálie, severní Afriky, na Korsiku, do Drážďan, Francie (zejména do Paříže a Bretaně), Holandska, do Alp, Štýrska či Bulharska.[2]

Emblém automobilky Škoda "Okřídlený šíp": první trojrozměrný prototyp. Design: František Michl, realizace: Vladimír Bretschneider. Bronz, cca 1923, soukromá sbírka (fotografie: 80. léta 20. století)

Roku 1927 se stal členem Svazu západočeských výtvarných umělců v Plzni a účastnil se též řady výstav Jednoty umělců výtvarných v Praze.[3] Cena České akademie věd a umění mu byla udělena celkem třikrát.[4]

Michl byl spolu s Dr. Kalandrou, spisovatelem J. Vrbou a redaktorem Prachem organizátorem slavné pouti ke sv. Vavřinci 13. srpna 1939, které se zúčastnilo přes sto tisíc lidí[5] a stala se tak největší protifašistickou demonstrací co do počtu lidí v období druhé světové války. To bylo též jednou z příčin jeho zatčení a věznění na Pankráci, v koncentračních táborech Terezín a Flossenbürg v letech 1940–41 a 1943–45.[6]

Po osvobození a návratu z koncentračního tábora byl Michl jmenován kulturním patronem okresu Domažlice a navržen jako profesor na Vysokou uměleckoprůmyslovou školu v Praze, nabídku však nepřijal. Byl členem Svazu výtvarných umělců, Sdružení západočeských výtvarných umělců v Plzni a předsedou Sdružení pošumavských výtvarných umělců v Klatovech.[7] V roce 1958 reprezentují tři jeho obrazy československé výtvarné umění na Světové výstavě v Bruselu. Po válce též zakoupil letní ateliér v Kolinci u Sušice, kde maloval, pobýval s rodinou i přáteli.

V roce 1961 byl odsouzen na jeden rok za podvracení republiky, uvězněn na Borech v Plzni. V roce 1967 otevřelo uvolnění politické situace Michlovi opět otevřelo cestu do výstavních síní v Československu i zahraničí. V březnu 1968 vystavoval v Montrealu, v listopadu 1968 si newyorská galerie Rullos zakoupila 165 pláten. Připravovala se dokonce výstava v londýnské National Gallery, veškeré jednání však skončilo po okupaci v srpnu 1968.[8] V době normalizace opět nesměl veřejně vystavovat, s výjimkou asi tří výstav, pořádaných jeho karlovarskými přáteli, kamuflovaných jako "úspěchy budování socialismu" pod patronací podniků ČSAD.

Roku 1972 byl Michl poprvé stižen mozkovou mrtvicí, ale i s levou ochrnutou polovinou těla pokračoval v malování. Teprve po šesté mrtvici byl trvale upoután na lůžko až do své smrti 4. června 1977.[8] Pohřben byl na Městském hřbitově v Domažlicích.

V roce 1991 byl František Michl v plné šíři občansky rehabilitován, uznány byly i jeho zásluhy v protifašistickém a protikomunistickém odboji.

Dílo

Kromě krajinomalby pěstoval Michl též drobnou grafiku, ilustraci a emblematiku. Světoznámý emblém "Okřídlený šíp" plzeňské značky Škoda vytvořil již před svým studiem na AVU v Praze v roce 1923.[8] Koncem dvacátých a v průběhu třicátých let vytvořil řadu dřevorytů, ve kterých čerpá z kontrastu černé a bílé, geometrických linií, modernistické symboliky a snaží se "oprostit od všeho malířského". Z jeho ateliéru pochází řada spolkových designů (např. Sněhaři Domažlice či Autoklub Podčerchov), ex libris, drobné grafiky a knižních ilustrací (Bezruč, Klášterský, Rosůlek, Matas, Nesnídalová, Bouzek, Berndorf, Krýsa, Jehl, Medek, Machar, Biskup ad.). Podle korespondence s Bořivojem Žufanem se v meziválečném období podílel i na realizaci kulis Osvobozeného divadla. V roce 1931 spolupracoval na filmu „Psohlavci“ režiséra Svatopluka Innemanna, ke kterému vybíral exteriéry a realizoval filmový plakát. Kniha Chodské vesnice z roku 1939, vytvořená spolu s historikem Františkem Roubíkem, se stala aktem tichého vzdoru vůči zabrání Sudet v roce 1938.[9] Jeho olejomalby se nacházejí ve sbírkách Západočeské galerie v Plzni, Městského muzea v Bratislavě, Horácké galerie v Novém Městě na Moravě, Muzea v Klatovech, Muzea v Domažlicích a jinde.[2]

Přátelé a kolegové

František Michl měl řadu přátel a spolupracovníků, kteří měli vzájemný vliv na svoji uměleckou tvorbu. Byli to zejména spolužáci z krajinářské třídy Otakara Nejedlého na pražské AVU: Trefil, Žufan, Plainer, Solovjev, Jahůdková, Fišárek, Síla, Vacke, Dvorský, Hašek a Hofman. Z jejich cest po Evropě, zejména na Korsiku, existuje řada vzpomínek.[10] Michl sepsal řadu svých vzpomínek, zejména po smrti O. Nejedlého (např. S profesorem Otakarem Nejedlým, nebo Prof. O. Nejedlý). Mezi přátele Michlova mládí patřil i Jindřich Šimon Baar.[11] Michl svůj domažlický ateliér původně ve 20. letech sdílel se sochařem Vladimírem Bretschneiderem. Ve 30. letech a po válce ho pravidelně navštěvovali přátelé jako např. sochař Alois Langenberger, keramik Stanislav Kukrál, sochař Otakar Švec, skladatel Jindřich Jindřich, spisovatel Jan Vrba, malíř Alois Moravec a další.[11]

Sám Michl se stal modelem řady podobizen od Vratislava Nechleby, Bořivoje Žufana, Jana Šebka, Aloise Moravce, i sochařů Otakara Švece a zejména Aloise Langenbergera.

Zajímavosti

Fotografie Vladimíra Böhma "Motocyklista" vydaná na titulní straně časopisu Domov a svět v roce 1931 vyhrála fotografickou soutěž Kodaku. Motocyklistou na fotografii je Michl.[12]

Posmrtná pocta

  • Podle malíře Františka Michla je v Domažlicích pojmenována ulice Michlova.[13]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b Matriční záznam o narození a křtu farnosti Domažlice
  2. a b c TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. Praha: Rudolf Ryšavý, 1936. S. 449. 
  3. MAŠÍNOVÁ, J.; PUŠOVÁ, J. Soupis výstav Jednoty umělců výtvarných (1899-1952). Praha: Národní galerie, 1986. 
  4. HULÍKOVÁ, Veronika; PETRASOVÁ, Taťána. Smysl pro umění. Ceny České akademie věd a umění 1891-1952. Praha: Národní galerie, 2015. 
  5. Domažlická pouť k sv. Vavřinci v číslech. S. 7. Lidové noviny [online]. 1939-08-20 [cit. 2020-06-30]. S. 7. Dostupné online. 
  6. ODVODY, Vladimír. KL Flossenbürg, tábor Domažlických. 1940–1945–1995. Praha. vyd. [s.l.]: 1995 
  7. KOLEKTIV AUTORŮ. Malá encyklopedie výtvarných umělců a architektů západních Čech 1945-1990. Plzeň: [s.n.], 1990. 
  8. a b c MICHL, Jiří. František Michl 1907-1977 [doprovodný text k výstavě v roce 1996]. s. l.: [s.n.], 1996. S. 2. 
  9. MICHL, František; ROUBÍK, František. Chodské vesnice. Domažlice: Josef Hoffmann, 1939. 
  10. ("NAPSAL ÚČASTNÍK."). Čeští malíři na Korsice. Český svět. Roč. 24, čís. 29, s. 4–16. 
  11. a b HEJNÝ, Václav. Přátelé nejstaršího malíře Chodska. Klatovský deník. 20. listopadu 1967, s. s. 9-10. 
  12. BÖHM, Jaromír. Motocyklista (foto). S. 1 (757). Domov a svět [online]. 1931-11-28 [cit. 2020-06-30]. S. 1 (757). Dostupné online. 
  13. Michlova ulice

Literatura

Prameny

  • Státní oblastní archiv v Plzni, fond Michl František, akademický malíř

Bibliografie

  • Prokop Toman: Nový slovník československých výtvarných umělců, Praha 1936
  • Čeští malíři na Korsice ("Napsal účastník.") in: Český svět XXIV, č. 29, s. 4-16
  • Ladislav Stehlík: Země zamyšlená, 1-3. díl, Praha 1947-1970
  • Jindřich Čadík: Špachtle a paleta úsměvná. Hrst veselých chvilek mezi umělci, Plzeň 1966
  • Václav Hejný: Přátelé nejstaršího malíře Chodska, Klatovský deník 20. listopadu 1967, s. 9-10
  • Mašínová J. - Pušová J.: Soupis výstav Jednoty umělců výtvarných (1899-1952), Národní galerie, Praha 1986
  • [Jan P. Holý]: Autor emblému, Domažlický zpravodaj 1987
  • KZ Flossenbürg. Das vergessene Konzentrationslager (kol. aut.), Regensburg 1996
  • [Jiří Michl]: František Michl 1907-1977 (doprovodný text k výstavě v Plzni roku 1996)
  • Hans Simon-Pelanda (ed.): Erinnerung. Eine Ausstellung: Kunst KZ Flossenbürg, Regensburg 1996
  • Kateřina Malá: S Chodskem v srdci. Akademický malíř František Michl, sem. práce, Domažlice 2002

Vlastní texty Františka Michla

Rozhlasové pořady

  • Frank Wenig: Návštěvou u malíře Michla (Vysíláno stanicí Plzeň 9. 8. 1946 v 18:00-18:15 hodin. Hovořili Božena Friedová a Frank Wenig. Hlasatel Ant. Brejcha. Před relací z desky chodské písně (zpěv Dr. Kopecký, klavír J. Jindřich.)
  • Ludvík Jehl: Výstava obrazů Františka Michla v Domažlicích (Vysíláno: Rozhlas Praha a všechny stanice 11. srpna 1947 v 16:30 hodin.)

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Michl-Bretschneider Skoda1.jpg
The first prototype of the Skoda emblem, the "Winged Flying Arrow" created by František Michl (design) and Vladimír Bretschneider (realisation). Brass, cca 1923, private collection.
Frant-Michl-1930.jpg
Autor: Tauber, Domažlice, cca 1930, Licence: CC0
František Michl (20. November 1901 - 4. June 1977)
1949-stromy.jpg
Autor: Motusharmonicus, Licence: CC BY-SA 4.0
František Michl: Autumn, 1949. oil on canavas (private collection)
František Michl Landscape.jpg
František Michl: Landscape, oil on canavas, early 1950's (private collection)
Michl ExLibris Kukral.St.jpg
František Michl: Bookplate, Ex Libris Stanislav Kukrál. Woodcut, cca 1930. (private collection)
František Michl Domky.jpg
František Michl: Landscape with houses, oil on canavas, early 1950's (private collection)
Michl Podcerchov Autoklub.jpg
Autor: Motusharmonicus, Licence: CC BY-SA 4.0
Autokulb Podčerchov [Podčerchov Automobile Club]. Metal badge, 1920-1930's. Design: František Michl (1901-1977).
František Michl signatura.jpg
František Michl signatura