František Michl (malíř)

František Michl
Narození	20. listopadu 1901 Domažlice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	4. června 1977 (ve věku 75 let) Domažlice Československo Československo
Země	Československo
Národnost	česká
Alma mater	Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání	akademický malíř
Manžel(ka)	Božena Zajícová
Znám jako	autor emblému Škoda Plzeň
Ocenění	Cena Akademie věd
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Michl, psán též Michel, (20. listopadu 1901, Domažlice^[1] – 4. června 1977, tamtéž) byl český malíř-krajinář, designér a grafik.^[2]

Život

Narodil se v domě č. 44 na náměstí v Domažlicích, v rodině kartáčnického mistra Františka Michela a jeho manželky Terezie, rozené Pešinové.^[1] Byl žákem Otakara Nejedlého na Akademii výtvarných umění v Praze v letech 1925–1928. Původně studoval na přání rodičů Obchodní akademii v Plzni, ale obdržení peněžité odměny za vítězný návrh emblému plzeňské Škodovky "Okřídlený šíp" mu umožnilo vybudovat si v Domažlicích malířský ateliér, vystudovat AVU v Praze a cestovat. Mezi lety 1922-1935 podnikl řadu studijních cest, zejména na Helgoland a po Německu, do Dalmácie, Řecka, Itálie, severní Afriky, na Korsiku, do Drážďan, Francie (zejména do Paříže a Bretaně), Holandska, do Alp, Štýrska či Bulharska.^[2]

Roku 1927 se stal členem Svazu západočeských výtvarných umělců v Plzni a účastnil se též řady výstav Jednoty umělců výtvarných v Praze.^[3] Cena České akademie věd a umění mu byla udělena celkem třikrát.^[4]

Michl byl spolu s Dr. Kalandrou, spisovatelem J. Vrbou a redaktorem Prachem organizátorem slavné pouti ke sv. Vavřinci 13. srpna 1939, které se zúčastnilo přes sto tisíc lidí^[5] a stala se tak největší protifašistickou demonstrací co do počtu lidí v období druhé světové války. To bylo též jednou z příčin jeho zatčení a věznění na Pankráci, v koncentračních táborech Terezín a Flossenbürg v letech 1940–41 a 1943–45.^[6]

Po osvobození a návratu z koncentračního tábora byl Michl jmenován kulturním patronem okresu Domažlice a navržen jako profesor na Vysokou uměleckoprůmyslovou školu v Praze, nabídku však nepřijal. Byl členem Svazu výtvarných umělců, Sdružení západočeských výtvarných umělců v Plzni a předsedou Sdružení pošumavských výtvarných umělců v Klatovech.^[7] V roce 1958 reprezentují tři jeho obrazy československé výtvarné umění na Světové výstavě v Bruselu. Po válce též zakoupil letní ateliér v Kolinci u Sušice, kde maloval, pobýval s rodinou i přáteli.

V roce 1961 byl odsouzen na jeden rok za podvracení republiky, uvězněn na Borech v Plzni. V roce 1967 otevřelo uvolnění politické situace Michlovi opět otevřelo cestu do výstavních síní v Československu i zahraničí. V březnu 1968 vystavoval v Montrealu, v listopadu 1968 si newyorská galerie Rullos zakoupila 165 pláten. Připravovala se dokonce výstava v londýnské National Gallery, veškeré jednání však skončilo po okupaci v srpnu 1968.^[8] V době normalizace opět nesměl veřejně vystavovat, s výjimkou asi tří výstav, pořádaných jeho karlovarskými přáteli, kamuflovaných jako "úspěchy budování socialismu" pod patronací podniků ČSAD.

Roku 1972 byl Michl poprvé stižen mozkovou mrtvicí, ale i s levou ochrnutou polovinou těla pokračoval v malování. Teprve po šesté mrtvici byl trvale upoután na lůžko až do své smrti 4. června 1977.^[8] Pohřben byl na Městském hřbitově v Domažlicích.

V roce 1991 byl František Michl v plné šíři občansky rehabilitován, uznány byly i jeho zásluhy v protifašistickém a protikomunistickém odboji.

Dílo

Kromě krajinomalby pěstoval Michl též drobnou grafiku, ilustraci a emblematiku. Světoznámý emblém "Okřídlený šíp" plzeňské značky Škoda vytvořil již před svým studiem na AVU v Praze v roce 1923.^[8] Koncem dvacátých a v průběhu třicátých let vytvořil řadu dřevorytů, ve kterých čerpá z kontrastu černé a bílé, geometrických linií, modernistické symboliky a snaží se "oprostit od všeho malířského". Z jeho ateliéru pochází řada spolkových designů (např. Sněhaři Domažlice či Autoklub Podčerchov), ex libris, drobné grafiky a knižních ilustrací (Bezruč, Klášterský, Rosůlek, Matas, Nesnídalová, Bouzek, Berndorf, Krýsa, Jehl, Medek, Machar, Biskup ad.). Podle korespondence s Bořivojem Žufanem se v meziválečném období podílel i na realizaci kulis Osvobozeného divadla. V roce 1931 spolupracoval na filmu „Psohlavci“ režiséra Svatopluka Innemanna, ke kterému vybíral exteriéry a realizoval filmový plakát. Kniha Chodské vesnice z roku 1939, vytvořená spolu s historikem Františkem Roubíkem, se stala aktem tichého vzdoru vůči zabrání Sudet v roce 1938.^[9] Jeho olejomalby se nacházejí ve sbírkách Západočeské galerie v Plzni, Městského muzea v Bratislavě, Horácké galerie v Novém Městě na Moravě, Muzea v Klatovech, Muzea v Domažlicích a jinde.^[2]

Přátelé a kolegové

František Michl měl řadu přátel a spolupracovníků, kteří měli vzájemný vliv na svoji uměleckou tvorbu. Byli to zejména spolužáci z krajinářské třídy Otakara Nejedlého na pražské AVU: Trefil, Žufan, Plainer, Solovjev, Jahůdková, Fišárek, Síla, Vacke, Dvorský, Hašek a Hofman. Z jejich cest po Evropě, zejména na Korsiku, existuje řada vzpomínek.^[10] Michl sepsal řadu svých vzpomínek, zejména po smrti O. Nejedlého (např. S profesorem Otakarem Nejedlým, nebo Prof. O. Nejedlý). Mezi přátele Michlova mládí patřil i Jindřich Šimon Baar.^[11] Michl svůj domažlický ateliér původně ve 20. letech sdílel se sochařem Vladimírem Bretschneiderem. Ve 30. letech a po válce ho pravidelně navštěvovali přátelé jako např. sochař Alois Langenberger, keramik Stanislav Kukrál, sochař Otakar Švec, skladatel Jindřich Jindřich, spisovatel Jan Vrba, malíř Alois Moravec a další.^[11]

Sám Michl se stal modelem řady podobizen od Vratislava Nechleby, Bořivoje Žufana, Jana Šebka, Aloise Moravce, i sochařů Otakara Švece a zejména Aloise Langenbergera.

Zajímavosti

Fotografie Vladimíra Böhma "Motocyklista" vydaná na titulní straně časopisu Domov a svět v roce 1931 vyhrála fotografickou soutěž Kodaku. Motocyklistou na fotografii je Michl.^[12]

Posmrtná pocta

• Podle malíře Františka Michla je v Domažlicích pojmenována ulice Michlova.^[13]

Galerie

• 

  F. Michl: Ex Libris Stanislav Kukrál. Dřevoryt, cca 1930

• 

  F. Michl: Domky, olej na plátně, kolem 1950.

• 

  "Autoklub Podčerchov". Kovový odznak, design F. Michl mezi 1920-1935.

• 

  F. Michl: "Podzim", 1949. Olej na plátně.

• 

  F. Michl: Krajina. Olej na plátně, cca 1950

Odkazy

Reference

Literatura

Prameny

• Státní oblastní archiv v Plzni, fond Michl František, akademický malíř

Bibliografie

• Prokop Toman: Nový slovník československých výtvarných umělců, Praha 1936
• Čeští malíři na Korsice ("Napsal účastník.") in: Český svět XXIV, č. 29, s. 4-16
• Ladislav Stehlík: Země zamyšlená, 1-3. díl, Praha 1947-1970
• Jindřich Čadík: Špachtle a paleta úsměvná. Hrst veselých chvilek mezi umělci, Plzeň 1966
• Václav Hejný: Přátelé nejstaršího malíře Chodska, Klatovský deník 20. listopadu 1967, s. 9-10
• Mašínová J. - Pušová J.: Soupis výstav Jednoty umělců výtvarných (1899-1952), Národní galerie, Praha 1986
• [Jan P. Holý]: Autor emblému, Domažlický zpravodaj 1987
• KZ Flossenbürg. Das vergessene Konzentrationslager (kol. aut.), Regensburg 1996
• [Jiří Michl]: František Michl 1907-1977 (doprovodný text k výstavě v Plzni roku 1996)
• Hans Simon-Pelanda (ed.): Erinnerung. Eine Ausstellung: Kunst KZ Flossenbürg, Regensburg 1996
• Kateřina Malá: S Chodskem v srdci. Akademický malíř František Michl, sem. práce, Domažlice 2002

Vlastní texty Františka Michla

• S profesorem Otakarem Nejedlým (rukopis po r. 1957)
• Profesor Otakar Nejedlý (rukopis po r. 1957)
• Dům hrůzy, rukopis s. a. (vzpomínky z Korsiky)
• Výtvarné umění na Chodsku, rukopis s. a.
• Malebné Chodsko, rukopis s. a.
• Začátky sportu na Domažlicku, rukopis s. a.
• Anekdoty, rukopis s. a.

Rozhlasové pořady

• Frank Wenig: Návštěvou u malíře Michla (Vysíláno stanicí Plzeň 9. 8. 1946 v 18:00-18:15 hodin. Hovořili Božena Friedová a Frank Wenig. Hlasatel Ant. Brejcha. Před relací z desky chodské písně (zpěv Dr. Kopecký, klavír J. Jindřich.)
• Ludvík Jehl: Výstava obrazů Františka Michla v Domažlicích (Vysíláno: Rozhlas Praha a všechny stanice 11. srpna 1947 v 16:30 hodin.)

Související články

• Svatovavřinecká pouť v Domažlicích 1939
• Bitva u Domažlic (panoráma)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu František Michl na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Michl (malíř)
• František Michl, webová stránka
• Koncentrační tábor Flossenbürg
• Svatovavřinecká pouť
• Svatovavřinecká pouť roku 1939, přípravný program akce (Domažlice, strojopis 1939)
• Kázání Mons. Bohumila Staška během pouti ke sv. Vavřinečkovi na Chodsku dne 13. srpna 1939
• Ladislav Stehlík: Země zamyšlená (online verze)
• Městys Kolinec - významné osobnosti
• František Michl v informačním systému abART