František Mikš (četník)

František Mikš
František Mikš v uniformě
František Mikš v uniformě
Narození12. března 1915
Janov, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí31. května 1942 (ve věku 27 let)
Praha-Kobylisy v 18.50 hod., Kobyliská střelnice, Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Příčina úmrtípopraven zastřelením
BydlištěTábor
Povoláníprotektorátní četník
Zaměstnavatelčetnický pohotovostní oddíl Tábor
Titulstrážmistr - vrchní strážmistr i.m.
Příbuzníbratři: Arnošt Mikš; Antonín Mikš (1918–1942)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Mikš (12. března 1915,[1][2] Janov – 31. května 1942, Praha-Kobylisy, Kobyliská střelnice) byl četnickým strážmistrem[2] v Táboře[3] a bratrem parašutisty Arnošta Mikše z paradesantního výsadku ZINC, popravený nacisty.[4]

Život

František Mikš se narodil 12. března 1915 v Janově do rodiny Antonína Mikše a Agháty Mikšové rozené Polívkové. Jeho starší bratr byl československý voják a příslušník výsadku Zinc por. Arnošt Mikš. Poté, co Oldřich Pechal skupinu Zinc rozpustil, vyhledal Arnošt Mikš svého bratra Františka. František Mikš nechal po dohodě s kolegy svého bratra několik dní bydlet v četnických kasárnách a ukryl mu zde pistoli. Díky svým kontaktům na úřadě v Táboře mu obstaral nové falešné doklady.

U Požárů v katastru obce Městečko u Křivoklátu se jeho bratr Arnošt Mikš se spolu s odbojářem Josefem Kusým pokusili 30. dubna 1942 kolem 22.00 hodiny vyzvednout část ukrytého operačního materiálu paravýsadků BIOSCOP, BIVOUAC a STEEL. Při přestřelce na Požárech[pozn. 1] se parašutista Mikš na místě zastřelil vlastní zbraní do pravého spánku,[6] ale indicie u něho nalezené gestapem vedly k rozkrytí totožnosti dalších osob.[7]

Po svém zatčení při výsleších gestapa František Mikš neprozradil nikoho ze svých spolupracovníků v odboji.[8] Za pomoc svému bratru[8] byl František Mikš odsouzen k trestu smrti rozsudkem stanného soudu v Praze ze dne 31. května 1942[9][3] a ještě téhož dne popraven zastřelením na střelnici v Praze–Kobylisích.[8] Společně s ním byli stanným soudem v Praze dne 31. května 1942 odsouzen k trestu smrti a v Kobylisích rovněž popraveni zastřelením odbojář Josef Kusý (* 17. února 1909) a Antonín Mikš (* 10. září 1918,[1][2] Janov), úředník z Prahy[3][2] a druhý bratr parašutisty Arnošta Mikše.[4]

Připomínka

  • Dne 13.4.1946 obdržel Československý válečný kříž 1939 in memoriam.[10]
  • Jeho jméno (František Mikš, 27), jméno jeho bratra (Antonín Mikš, 23) a odbojáře Kusého (Josef Kusý, 33) je uvedeno na pamětní desce popravených na Kobyliské střelnici.[11]
  • Na rodném domě bratrů Mikšů v Janově, dům čp. 21 (cca. 50 m od Obecního úřadu) je umístěna pamětní deska se jmény Arnošt, František a Antonín Mikš.[12]
  • Na hřbitově obce Janov na rodinném hrobu rodiny Mikšovy se nachází fota bratrů Mikšových.[13]
  • Jména bratrů Mikšových (FRANT. MIKŠ 1942; ANTONÍN MIKŠ 1942) jsou uvedena na pomníku Obětem 1. a 2. světové války, který se nachází na návsi v Janov před Obecním úřadem.[14][15]

Galerie

  • Pamětní desky se jmény popravených na Kobyliské střelnici
    Pamětní desky se jmény popravených na Kobyliské střelnici
  • Detail desky se jmény bratrů Mikšových a odbojáře J. Kusého, Kobyliská střelnice
    Detail desky se jmény bratrů Mikšových a odbojáře J. Kusého, Kobyliská střelnice

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Velkostatek Požáry nalézající se v katastru obce Městečko nedaleko Křivoklátu se coby hospodářský dvůr za Fürstenberků (v letech 1787 až 1790) nazýval Filipov (po knížeti Filipovi). Místo na kopci bylo hojným cílem blesků a protože v okolí statku často hořelo ujal se pro něj název (označení) Požáry.[5]

Reference

  1. ↑ a b DUB, Lubor. Zinc [online]. Web: Valka cz [cit. 2021-08-23]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d Seznam osob popravených za II. stanného práva v Praze [online]. web: Válka cz [cit. 2021-08-23]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c V Praze, Českých Budějovicích a Lubech u Klatov popraveno 18 osob [online]. web: Fronta cz [cit. 2021-08-23]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Vzpomínka na Arnošta Mikše [online]. web: rakovnický denik cz, 2007-09-16 [cit. 2021-08-11]. Dostupné online. 
  5. ↑ KRUPKA, Jaroslav. Uteč, já už se k vám nevrátím. Před 105 lety se narodil parašutista Arnošt Mikš [online]. 2018-07-27 [cit. 2021-08-11]. Dostupné online. 
  6. ↑ ŠKO. Nešťastně zabitý četník dostane nový hrob i pohřeb bez nacistických poct [online]. web: ČT24, 2021-06-21 [cit. 2021-08-11]. Dostupné online. 
  7. ↑ MAREŠ, Jaroslav. Zemřel nešťastnou náhodou, ale udělali z něj za to kolaboranta. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2021-03-14. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c DVOŘÁK, Luboš. Tábor - Důležitější než Čurda jsou Vacek a Mikš, říká historik Richard Vlasák [online]. Web: Strakonický deník cz, 2021-05-26 [cit. 2021-08-24]. Dostupné online. 
  9. ↑ BERNATT-RESZCZYŃSKÁ, Markéta. Mezi prvními oběťmi heydrichiády byl odbojář Josef Kusý z Bělče [online]. Web: Městys Liteň cz, 2018-09-06 [cit. 2021-08-26]. Dostupné online. 
  10. ↑ četnický strážmistr František Mikš | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-02-05]. Dostupné online. 
  11. ↑ Památník protifašistického odboje Kobyliská střelnice | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-02-05]. Dostupné online. 
  12. ↑ Pamětní deska bratři Arnošt, Antonín a František Mikšové | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-02-05]. Dostupné online. 
  13. ↑ Kenotaf bratři Arnošt, Antonín a František Mikšové | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-02-05]. Dostupné online. 
  14. ↑ KRÍDLO, Jaroslav, Mgr.; JEDLIČKA, František, Ing. Pomník Obětem 1. a 2. světové války [online]. Web: Spolek pro vojenská pietní místa cz, 2014-06-16 [cit. 2021-08-24]. Umístění: Janov, náves, před Obecním úřadem; Je evidován v centrální evidenci válečných hrobů pod označením CZE-2121-02429; GPS Souřadnice: N50°12'38.26 E13°38'18.64. Dostupné online. 
  15. ↑ Pomník Obětem 1. a 2. světové války | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-02-05]. Dostupné online. 

Literatura

  • ŠMEJKAL, Pavel. Protektorátem po stopách parašutistů: Vojáci - odbojáři - památníky. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2614-9
  • ČVANČARA, Jaroslav: Anthropoid. Centrum české historie, Praha 2021. Doplněné vydání. ISBN 978-80-88162-22-3

Související články

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Cetnicky Strazmistr Frantisek Miks 1915 1942.gif
František Mikš (* 12. března 1915, Janov – 31. května 1942, Praha-Kobylisy, Kobyliská střelnice) byl četnickým strážmistrem v Táboře a bratrem parašutisty Arnošta Mikše z paradesantního výsadku ZINC.
Kobyliská střelnice deska popravených 31.5.1942.jpg
Autor: Susankovav, Licence: CC BY-SA 4.0
Kobyliská střelnice_deska popravených 31.5.1942_A.Mikš, F.Mikš, J.Kusý
Kobyliská střelnice.jpg
Autor: Susankovav, Licence: CC BY-SA 4.0
Pamětní desky se jmény popravených - Kobyliská střelnice, 2024