František Mikloško
RNDr. František Mikloško | |
---|---|
Stranická příslušnost | |
Členství | Verejnosť proti násiliu Kresťanskodemokratické hnutie Konzervatívni demokrati Slovenska |
Narození | 2. června 1947 (76 let) Nitra |
Příbuzní | Jozef Mikloško (sourozenec) |
Alma mater | Univerzita Komenského v Bratislavě |
Profese | politik a matematik |
Náboženství | katolická církev |
Ocenění | Řád Ľudovíta Štúra I. třídy (2020) |
Commons | František Mikloško |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Mikloško (* 2. června 1947 Nitra) je slovenský politik a bývalý poslanec Slovenské národní rady a Národní rady Slovenské republiky. Je mladším bratrem Jozefa Mikloška, který byl také slovenským politikem.
Život
V roce 1971 ukončil studium matematiky na Přírodovědecké fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. V letech 1971 až 1983 pracoval v Ústavu technické kybernetiky Slovenské akademie věd v oblasti numerické matematiky. V letech 1983–1989 pracoval jako dělník. Před rokem 1989 byl disident, aktivista tajné církve. Patřil k organizátorům tzv. Bratislavského Velkého pátku, významné pokojně veřejné manifestace věřících za náboženskou a občanskou svobodu v roce 1988, známé také pod názvem Svíčková demonstrace.
Dne 6. července 2007 se jako šedesátiletý poprvé oženil, jeho manželka Jana (za svobodna Sasínová) pochází z Moravy a je o 20 let mladší.[1]
Politická činnost
František Mikloško se v listopadu 1989 stal členem Koordinačního výboru Veřejnosti proti násilí. Ve volbách roku 1990 byl zvolen za VPN do Slovenské národní rady.[2] V letech 1990–1992 působil jako předseda SNR. V roce 1992 se stal členem slovenského Kresťanskodemokratického hnutí.
Do července 2010 byl poslancem Národní rady SR. Byl členem výboru pro lidská práva, národnosti a postavení žen. V slovenském parlamentu působil jako jediný poslanec nepřetržitě už od 1. března 1990.
V roce 2004 při prezidentských volbách získal 6,51 % hlasů.[3] V roce 2008 opustil KDH a spoluzaložil stranu Konzervatívni demokrati Slovenska. V roce 2009 v prezidentských volbách opět kandidoval za KDS na prezidenta Slovenské republiky. Získal 5,42 % hlasů a nepostoupil do druhého kola.[4] Po třetí na slovenského prezidenta kandidoval roku 2019, kdy získal 5,72 % hlasů.[5]
V květnu roku 2023 oznámil, že bude v předčasných volbách kandidovat jako nezávislý opět v řadách KDH, které dříve opustil.[6]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku František Mikloško na slovenské Wikipedii.
- ↑ Pravda, 6. 7. 2007
- ↑ 1. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-19]. Dostupné online.
- ↑ HAVLÍK, Vlastimil. Slovenské prezidentské volby 2004. www.globalpolitics.cz [online]. [cit. 2019-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-10-11.
- ↑ SODOMKOVÁ, Magdalena; POLOCHOVÁ, Ivana; DRAŽANOVÁ, Adéla. Slovenská volba prezidenta: Gašparovič a Radičová jdou do druhého kola. iDNES.cz [online]. 2009-03-21. Dostupné online.
- ↑ KROPÁČEK, Jiří. Slovenské prezidentské volby 2019 - výsledky 1. kola. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-03-17. Dostupné online.
- ↑ HANUS, Martin; MAJCHRÁK, Jozef. František Mikloško / S návratom som nerátal, ale doba je vážna. www.postoj.sk [online]. [cit. 2023-05-29]. Dostupné online. (slovensky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu František Mikloško na Wikimedia Commons
- Osoba František Mikloško ve Wikicitátech
Média použitá na této stránce
Autor: Pelz, Licence: CC BY-SA 3.0
František Mikloško in der Andrássy Universität Budapest