František Miroslav Čapek
| František Miroslav Čapek | |
|---|---|
 | |
| Narození | 27. ledna 1873 Lišov,  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 23. února 1946 (ve věku 73 let), 27. února 1946 (ve věku 73 let) nebo 27. května 1946 (ve věku 73 let) České Budějovice,  Československo |
| Místo pohřbení | Hřbitov svaté Otýlie |
| Národnost | česká |
| Povolání | poštovní úředník, archivář |
| Choť | Aloisie Kvasničková |
| Děti | Miroslav Čapek |
| Rodiče | František Čapek Veronika Čapková roz. Bouchalová |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František Miroslav Čapek (27. ledna 1873 Lišov[1] – 23. února 1946 České Budějovice) byl český vlastenec, organizátor, amatérský národopisec a historik.[2][3][4]
Biografie
František Čapek se narodil 27. ledna 1873 v Lišově do rodiny řezníka Františka Čapka a Veronyky, rozené Bouchalové.[1] Obecnou školu absolvoval v Lišově v letech 1879-84. Ve studiu pokračoval na České reálné škole v Českých Budějovicích (1885-89). Zde na něj silně zapůsobil jeho učitel historik Josef Braniš[5]. Studium dokončil na Vyšší reálné škole v Písku roku 1892. Zde navázal přátelství se svým učitelem básníkem Adolfem Heydukem. Po studiích krátce učil v Lišově (1894), kde se v témže roce stal jedním ze zakládajících členů Sokola. V roce 1895 působil jako učitel ve Střížově, kde se zasloužil o založení sboru dobrovolných hasičů. Koncem června 1895 přijal místo poštovního praktikanta v Kraslicích. Poté působil v Praze a v Ústí nad Orlicí. Nakonec získal místo poštovního úředníka v Českých Budějovicích.
František M. Čapek se zabýval národopisem, regionální historií a propagací významných jihočeských osobností. Uveřejnil řadu článků a knih o minulosti Lišovska, Novohradska a Doudlebska. Sestavil slovník doudlebského nářečí. Jeho nejrozsáhlejším historickým dílem jsou dějiny Českého Krumlova vydané roku 1913.
F.M. Čapek se věnoval také organizační a spolkové činnosti. Jedním z jeho hlavních počinů byla vlastivědná a propagační práce věnovaná rychtáři Jakubu Kubatovi. Zasloužil se o vybudování Kubatova pomníku na Zbudovských blatech a odhaleném 21.8.1904. Roku 1906 zorganizoval výstavbu školy ve Zbudově. Roku 1913 zorganizoval výstavbu mostu přes řeku Malši mezi Besednicí a Pořešínem. Zasloužil se o vybudování mostu přes řeku Malši v Doudlebech dokončeném v roce 1929.
Za první světové války byl pro své vlastenecké projevy několikrát zatčen. 28. října 1918 zachytil na poštovním úřadu v Českých Budějovicích telegram o vyhlášení samostatnosti Československa. Symbolicky strhnul z průčelí poštovního úřadu rakouský znak a ohlásil zprávu obyvatelům města[6]. Při volbách 1919 se stal členem obecního zastupitelstva a z jeho pověření spravoval 1919–29 budějovický městský archiv. Zasloužil se o otevření městského muzea a archivu v Lišově roku 1936, kterému věnoval i část svých národopisných sbírek.
Za druhé světové války byl vyšetřován gestapem. Jeho syn Miroslav byl vězněn v koncentračním táboře v Terezíně. František M. Čapek zemřel v Českých Budějovicích 23. února 1946. Pohřben je na hřbitově svaté Otýlie v Českých Budějovicích.
Dílo
- Rychtář Jakub Kubata dal svou hlavu za Blata: Děj a vzpoura na Blatech ku konci 16. století, 1901
- Doudlebsko, 1902
- Šimon Lomnický z Budče, 1907
- Jihočeský městys Besednice, 1910
- Český Krumlov. Studie kult.-hist. a slovozpytná, 1913
- Kašpar Zdeněk Kaplíř ze Sulevic, 1911
- Znak města České Budějovice, 1921
- Trocnov: studie historická, 1922
- Dějiny poštovnictví v Českých Budějovicích od vzniku až po dnes, 1923
- Státní převrat v Českých Budějovicích, 1929
- Vzácná památka v jihočeském Doudlebsku, 1933
- Josef Kajetán Tyl v Českých Budějovicích, 1936
Odkazy
Reference
- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Biografický slovník českých zemí 10. Praha: [s.n.], 2008. S. 520–521.
- ↑ ŠABLICA, Stanislav. Utváření jihočeské paměti v pojetí F. M. Čapka [online]. České Budějovice: Jihočeská Univerzita, Pedagogická fakulta, 2015. Dostupné online.
- ↑ ŠABLICA, Stanislav. František Miroslav Čapek - život a dílo historika amatéra [online]. České Budějovice: Jihočeská Univerzita, Pedagogická fakulta, 2013. Dostupné online.
- ↑ Padesát let st. čsl. reálky Dr. Aug. Zátky. 1884-1934. Č. Budějovice: [s.n.], 1934. Dostupné online. Kapitola F. M. Čapek. Vzpomínky, s. 62–67.
- ↑ ČAPEK, František Miroslav. Státní převrat v Českých Budějovicích. České Budějovice: [s.n.], 1929. 182 s.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Miroslav Čapek na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Miroslav Čapek
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
František Miroslav Čapek shazuje 28. října 1918 rakouského orla z budovy pošty v Českých Budějovicích
Autor: Archiv Č. Budějovice, Licence: CC BY-SA 4.0
František Miroslav Čapek