František Mnohoslav Vrána

František Mnohoslav Vrána
Rodné jménoFrantišek Vrána
Narození5. prosince 1853
Němčice nad Hanou
Úmrtí6. června 1882 (ve věku 28 let)
Brno
PseudonymMiloš Velenský
Povoláníspisovatel, básník, historik, překladatel, učitel a folklorista
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Mnohoslav Vrána, pseudonym Miloš Velenský (5. prosince 1853 Němčice nad Hanou[1] – 6. června 1882 Královo Pole[2]) byl moravský učitel, básník, folklorista a překladatel polské poezie.

Životopis

Narodil se v rodině Valentina Vrány (1829–1881) a Anny roz. Matouškové (1831–1920). Měl tři sestry: Annu (1858), Terezii (1868) a Mariannu (1868–1957).

Studoval učitelské ústavy v Olomouci a Brně. Od roku 1876 působil jako podučitel v Židlochovicích, v roce 1878 se stal správcem školy v Hukovicích, a posléze byl jmenován řídícím učitelem matiční školy v Jihlavě.

Mimo své povolání překládal z polštiny, sbíral a vydal několik souborů moravských lidových pověstí, pohádek a povídek. Publikoval také dvě vlastní básnické sbírky: Z vesny života (1879, první vydání obsahovalo 16 básní jeho zemřelého přítele Václava Boh. Pelikána, které ale vydával za své, v druhém vydání byly tyto básně odstraněny) a Nad proudem žití (1882). Ani jedna sbírka ale neměla větší ohlas.

Přispíval do pedagogických časopisů a r. 1880 se stal spoluzakladatelem časopisu Národ a škola s přílohou Literární listy, kterou redigoval. Zemřel na souchotiny.

Dílo

  • Kytice z moravských pověstí – pro milou naši mládež. Brno: Karel Winkler, 1878[3]
  • Z vesny života: básně – Brno: Vojtěch Tuma, 1879[4]
  • Moravské národní pohádky a pověsti – Sešit 1. Z okolí Němčického na Hané. Brno: vlastním nákladem, 1880[5]
  • Moravské národní dětské hry, říkadla, popěvky a hádanky – Velké Meziříčí: J. F. Šašek, 1880
  • Nad proudem žití: nové básně a písně – Brno: V. Tuma, 1882[6]
  • Nový krasořečník: výbor národních pověstí, ballad a bájí z nejnovějších básní výpravných pro dospělejší mládež – Praha: Josef Mikuláš, 1882[7]
  • Krakonoš a Růženka – J. V. Novák. Krakonoš, lakomec a chudá žena – F. V. Kodym. Syn chudé žebračky – Josef Skalka. Sněhulka – F. M. Vrána. Praha: František Bačkovský, 1895
  • Pohádky a pověsti – Jarolím Schaefer; B. M. Kulda, Františka Stránecká, F. M. Vrána, kresby Dobroslava Bilovská. Brno: Josef Stejskal, 1943

Překlady

  • Kytice z Krasického bajek: pro českou mládež – Ignacy Krasicki. Brno: v. n., 1877?[8]
  • Památka po dobré matce, čili, Poslední rady její dceři – Klementina z Taňských-Hoffmannová. Praha: F. A. Urbánek, 1879[9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matrika 9334, sn. 6 [online]. MZA [cit. 2022-10-12]. Dostupné online. 
  2. ↑ Matrika 17583, sn. 69 [online]. MZA [cit. 2022-10-12]. Dostupné online. 
  3. ↑ Digitální knihovna Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. 
  4. ↑ Národní digitální knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. 
  5. ↑ Digitální knihovna Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. 
  6. ↑ Národní digitální knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. 
  7. ↑ Národní digitální knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. 
  8. ↑ Národní digitální knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. 
  9. ↑ Národní digitální knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. 

Literatura

  • HÝSEK, Miloslav. Literární Morava v letech 1849–1885. Praha: Moravskoslezská revue, 1911
  • DOUPALOVÁ, Eva. Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí. Praha: SPN, 1988

Externí odkazy