František Němec (spisovatel)

František Němec
Narození24. prosince 1898
Nusle
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí3. července 1968
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
PseudonymKamil Horák
Povolánínovinář a autor dětské literatury
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Němec, pseudonym Kamil Horák (24. prosince 1899 Nusle (nyní Praha)[1] – 3. července 1968 tamtéž), byl český spisovatel, básník a novinář, autor divadelních aktovek a loutkových her pro děti.

Životopis

Modré bluzy, (Rozsevačka 24. 5. 1928)

Narodil se v rodině c. k. policejního nadstrážníka Františka Němce (1870–??) a jeho manželky Kateřiny, rozené Princové (1871–??).[1] Měl mladšího bratra Václava.[2]

V mladí pracoval jako klempířský dělník. V roce 1920 debutoval jako autor aktovky Padesátka, vydané v nakladatelství Františka Švejdy. Od roku 1926 zakládala KSČ agitační kulturní skupiny Modré blůzy. Jednu z prvních založil František Němec na Žižkově.[3] Texty pro tento soubor jej roku 1927 přivedly ke spolupráci s časopisem Rudý večerník, od konce března 1929 byl jeho redaktorem. V roce 1930 se stal redaktorem Rudého práva a od října 1930 jeho přílohy Haló noviny. Byl známý jako autor satirických veršů doprovázených kresbami Franty Bidla. Redigoval také stránku kulturních zajímavostí v Rudém právu. Spolu s Juliem Fučíkem byl od 1928 prvním redaktorem Tvorby a jejím stálým spolupracovníkem. Byl vedoucím funkcionářem SDDOC (Svaz dělnických divadelních ochotníků československých) a vedoucím agitačních úderek. Od roku 1936 redigoval obrázkový týdeník Svět práce, poté v létech 1938–1939 Svět v obrazech, jenž se za druhé republiky stal útočištěm komunistických novinářů.

Po 15. březnu 1939 přešel do redakce Světozoru. V létech 1940 až 1945 působil v časopisech Okno do světa a Český dělník. Od května 1945 se podílel na osvětové činnosti (loutkářství). Po válce psal satirické zaměřené skeče. Napsal aktovky, loutkové hry pro děti v režijní a dramaturgické úpravě Jana Malíka. Všechny své dramatické texty podepisoval pseudonymem „Kamil Horák“.

Dílo (výběr)

Některá díla Františka Němce, zejména Baku hoří se omylem připisují jeho jmenovci, soudničkáři a novináři Františku Němcovi.[4]

  • Padesátka (divadelní žert), Nakl. Františka Švejdy, Praha 1920.
  • Baku hoří (divadelní hra), 1932
  • Beton (divadelní hra), 1932
  • Se břehu na břeh (moderní román), František Svoboda, Praha 1941.
  • Svatba u Ludmily (moderní román), František Svoboda, Praha 1942.
  • Jindra Jiřina Jiná (moderní román), František Svoboda, Praha 1942.
  • Herejdové – otec a syn (moderní román), František Svoboda, Praha 1942.
  • Plácačka, Muchomůrka a Brkoslav (moderní román), František Svoboda, Praha 1942.
  • Papírová komedie (aktovka pro nejmenší), Československý kompas, Praha 1946.
  • Puntík maří sabotáž (komedie pro malé diváky), Čs. kompas, Praha 1947.
  • Pepík loupežníkem (komedie pro děti), Čs. Kompas, Praha 1947.
  • Babka Chňapka šmelinaří (komedie pro děti), Čs. kompas, Praha 1947.
  • Babka Chňapka má smůlu (komedie pro malé diváky), Čs. Kompas, Praha 1947.
  • Tři pytle pravdy. Mongolská pohádka o čtyřech obrazech a Chánovi a jeho pastýři, ČDLJ, Praha 1955.
  • Perníková chaloupka (loutková hra), Orbis, Praha 1956.
  • Jak podědit babičku (aktová hra pro dospělé do estrád k Dědu Mrázovi), Dilia, Praha 1957.
  • Nezbední permoníci (komedie o dvou obrazech), Dilia, Praha 1959.
  • spoluautor: Hrátky s Kašpárkem (sborník loutkových hříček a her), Orbis, Praha 1964.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Matrika narozených, Michle, 1899-1900, snímek 255, Záznam o narození a křtu
  2. ↑ Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 416, obraz 835, Němec Franz, 1870
  3. ↑ Databáze čes. amatérského divadla: Soubory: Modré blůzy
  4. ↑ BLAŽÍČEK, Přemysl. František Němec. In: Jiří Opelík a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0708-3. Svazek 3/I. M–O. S. 484–486.

Literatura

  • Pavel Janáček, Michal Jareš: Svět rodokapsu. Komentovaný soupis sešitových románových edic 30. a 40. let 20. století. Praha, Karolinum 2013. ISBN 80-246-0640-2, S. 365.
  • Ivana Koutská, František Svátek. Politické elity v Československu 1918–1948. Sborník studií. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Praha 1994, ISBN 80-85270-35-8, S. 214.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Modré bluzy 1928.png
Rozsevačka, Czech magazine 1928, title page