František Nosál

František Nosál
Ministr veřejných prací
Ve funkci: 22. září – 4. říjen 1938
Předchůdce	Jan Dostálek
Nástupce	Karel Husárek
Narození	7. dubna 1879 Těšice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	27. července 1963 (ve věku 84 let) Praha Československo Československo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Nosál (7. dubna 1879 Těšice^[1] – 27. července 1963 Praha) byl československý generál a politik.

Biografie

Roku 1901 absolvoval vyšší reálku v Hodoníně ukončenou maturitou 26. června 1901. Poté nastoupil na Vysokou školu technickou v Praze. Státní zkoušku složil 12. července 1907.

Následné nastoupení u expozitury vodních cest v Přerově mělo trvání jen do března roku 1908, kde začal pracovat jako inženýr u Zemského výboru sídlící v Brně. Po vypuknutí první světové války odchází jako velitel ženijního oddílu domobraneckého pluku 17 na ruskou frontu. 22. března 1915 byl zajat ruským vojskem.

Následně prošel zajateckými tábory jako Vrchní Mully, Perm Ilobodský, Jekatěrinburg a Astrachaň. V posledním jmenovaným táboře se 1. července 1916 přihlásil do československé legie. 7. července byl povýšen na velitele 2. roty. 1. září velitelem I. praporu a 1. února 1919 dokonce samotného 8. československého střeleckého pluku.

Do Československa se navrátil v létě roku 1920. S plukem byl zařazen do Opavy.

1. května 1919 se podplukovník František Nosál stal vojákem z povolání. 13. září byl přidělen k ministerstvu národní obrany. V prosinci roku 1921 byl povýšen do hodnosti plukovníka. Roku 1922 dokonce na brigádního generála.

20. března 1935 byl jmenován do funkce poradce armádního generála Ludvíka Krejčího v řídícím orgánu výstavby československého opevnění, Rady pro opevňování.

1. května 1928 byl povýšen na divizního generála. Od září 1938 zastával funkci ministra veřejných věcí. Po okupaci Československa se stáhl do ústraní a podporoval protifašistický odboj. Stal se také členem chrudimské odbojové skupiny Obrana národa. V květnových dnech roku 1945 se stal hlavním organizátorem květnového povstání v Chrudimi.

Po válce pracoval na ministerstvu národní obrany až do ledna roku 1947, kdy byl pensionován. V dubnu roku 1949 byl zatčen policií a vyslýchán z podezření na protistátní jednání. Následně byl v Praze souzen a odsouzen k dvaceti letům odnětí svobody. V říjnu 1954 byl propuštěn. Zemřel o devět let později, 27. července 1963. Roku 1970 byl rehabilitován.

Vyznamenání

	Řád svatého Stanislava, II. třídy s meči
	Válečný kříž
	Řád sokola, vojenská skupina s meči
	Řád za vynikající službu
	Válečný záslužný kříž
	Československý válečný kříž 1914–1918
	Československá revoluční medaile
	Československá medaile Vítězství
	Řád čestné legie, IV. třídy – důstojník

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• František Nosál v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)
• František Nosál na army.cz
• František Nosál na valka.cz
• František Nosál^{[nedostupný zdroj]} na cyklo-jizni-morava.cz