František Novák (lidovecký poslanec)

František Novák
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1948 – 1954
Stranická příslušnost
ČlenstvíČSL

Narození20. listopadu 1906
Dolní Čermná
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí8. července 1983
Odry
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníMěstský hřbitov v Prostějově
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Novák (20. listopadu 1906 Dolní Čermná - 8. července 1983 Odry[1]) byl český a československý politik Československé strany lidové a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR. Později v 50. letech politicky pronásledován a vězněn.

Biografie

Pocházel z chudé rodiny dělníka z Podorlicka. Vyučil se sedlářem a čalouníkem - pracoval v továrně Tatra Kopřivnice. Již za první republiky činný v Orlu a ve Všeodborovém hnutí křesťanského dělnictva. V roce 1943 byl v Kopřivnici vězněn gestapem za podporu odboje. Ve vězení se seznámil s pozdějším předsedou ČSL Aloisem Petrem. V dubnu 1945 byl osvobozen Američany, do jejichž armády se zapojil a účastnil se osvobozovacích operací v západních Čechách. Po osvobození nadále aktivní v odborech. Po únoru 1948 se zapojil do „obrozené“ ČSL, vstoupil do akčního výboru NF v Odrách a stal se i členem Okresního Akčního výboru v Opavě. Byl také členem KNV v Ostravě jako zemědělský referent.[1]

Po únorovém převratu v roce 1948 patřil k frakci tehdejší lidové strany loajální vůči Komunistické straně Československa, která v ČSL převzala moc a proměnila ji na spojence komunistického režimu. Ve volbách roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za ČSL ve volebním kraji Opava. V parlamentu setrval do března 1954, kdy byl zbaven mandátu.[2]

Jako poslanec i krajský referent zemědělství se snažil pomoci lidoveckým rolníkům. Za to byl často kritizován funkcionáři Národní fronty, ale jeho popularita mezi řadovými lidovci rostla. Silně na něj žárlil především generální tajemník strany Josef Gemrot. V listopadu 1953 začala kampaň proti Františku Novákovi. Za záminku sloužila snaha kompromisně řešit odhodlání všech lidoveckých rolníků kolektivně vystoupit z JZD Mankovice na Novojičínsku na podzim 1953. Byl obviněn z napomáhání spiknutí proti JZD. V únoru 1954 byl vyzván vlastní stranou k rezignaci, což odmítl a žádal možnost obhajoby před ústředním výborem. Nakonec byl politicky zlikvidován zásahem Státní bezpečnosti a v březnu 1954 z klubu vyloučen. V září 1954 ho Krajský soud v Ostravě shledal vinným za spáchání zločinu velezrady a vyzvědačství. Byl odsouzen na sedmnáct let nepodmíněně. Hlavním bodem obžaloby byla údajná spolupráce s Bedřichem Hostičkou. V roce 1960 byl propuštěn na amnestii. V Odrech poté pracoval jako sedlář do konce 60. let, kdy odešel do důchodu.[1]

Odkazy

Reference

  1. a b c PEHR, Michal: Cestami křesťanské politiky -- Biografický slovník k dějinám křesťanských stran v českých zemích ; Vydavatelství AKROPOLIS, 2007, ISBN 978-80-86903-53-8, str. 179-180
  2. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“