František Novotný (filolog)

prof. PhDr. František Novotný, DrSc.[1]
František Novotný
František Novotný
Narození29. srpna 1881
Hlína
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí20. září 1964 (ve věku 83 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
Povoláníspisovatel, klasický filolog, lexikograf a překladatel
Alma materUniverzita Karlova
Tématalatina
PříbuzníJosef Jan Frič
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Novotný (29. srpna 1881 Hlína[2] – 20. září 1964 Brno) byl český klasický filolog, který mj. přeložil Platónovo dílo do češtiny.

Životopis a dílo

Mládí a studia

Narodil se jako syn domkáře Jana Novotného a jeho manželky Nepomučeny, rozené Turkové.[2] V letech 1892–1899 vystudoval gymnázium v Chrudimi. Klasickou filologii vystudoval v letech 1899–1904 na FF UK v Praze u prof. Josefa Krále. Poté byl středoškolským profesorem ve Vysokém Mýtě a na Královských Vinohradech.

První světovou válku, do které byl povolán jako záložní důstojník, strávil v armádě. Již v roce 1914 byl raněn.[3]

Odborné funkce

V roce 1918 se habilitoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, o dva roky později (1920) se stal profesorem klasické filologie na Masarykově univerzitě v Brně.[4] Řádným členem České akademie věd a umění byl jmenován v roce 1933.

V letech 1929–1930 byl děkanem Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.

Lexikografické dílo

Badatelský záběr Františka Novotného byl v rámci klasické filologie prakticky bezbřehý. Věnoval se latinské lexikografii. Spolupracoval s Josefem M. Pražákem a Josefem Sedláčkem na dosud největším Latinsko-českém slovníku (první vydání roku 1910), který pro pozdější vydání upravoval již sám. Vydal několik latinských gramatických a syntaktických příruček. Z latiny rovněž překládal.

Grecistické dílo

Do širšího povědomí je zapsán svým grecistickým dílem. Habilitoval se prací Eurhythmie řecké a latinské prósy (1917–1921), ke které na sklonku své univerzitní činnosti připojil ještě přehledná skripta Řecká a římská metrika (1955). Ve 20. letech 20. století v brožurkách i časopiseckých statích popularizoval vyspělou antickou kulturu a řeckou filosofii.

Platón

Od mládí byl přitahován Platónovými dialogy, k jejichž jazyku a rozboru jednotlivých míst se vracel v četných článcích. Řecky s latinskými komentáři vydal Listy a Epinomis. A od roku 1915 do roku 1961 postupně přeložil a úvody doprovodil celé Platónovo dílo. Tento počin završil tetralogií O Platonovi I–IV (Život, Dílo, Filosofie, Druhý život, 1948–1970), která je dosud jediným komplexním dílem o Platónovi v češtině.

Rodina

S manželkou Karlou, rozenou Federovou (1875–1922) měli dceru Janu (1908–1981).[5] Jako vdovec se ve Starém Brně 6. června 1931 znovu oženil s Věrou Bakalinskou (1898–1979).[2][3]

Jeho švagrem byl zakladatel ondřejovské hvězdárny Josef Jan Frič (manželky byly sestry).[6]

Dílo

Publikace

  • Eurhythmie řecké a latinské prósy I–II, Praha 1917–1921
  • Gymnasion. Úvahy o řecké kultuře, Praha 1922
  • Socialistické snahy ve starém Řecku, Praha 1922
  • Antické státy a náboženství., Praha 1925
  • Platonovy Listy a Platon, Brno 1926
  • Sokrates, Praha 1926
  • Platon, Praha 1926
  • Platonis epistulae commentariis illustratae, Brno 1930
  • Latinská mluvnice pro střední školy II, Praha 1938
  • Latinská mluvnice pro střední školy. Hláskosloví a nauka o slově III/1, Praha 1946
  • O Platonovi I. Život, Praha 1948
  • O Platonovi II. Dílo, Praha 1948
  • O Platonovi III. Filosofie, Praha 1949
  • O Platonovi IV. Druhý život, Praha 1970
  • Latinská skladba (skripta), Brno 1953
  • Řecká a římská metrika (skripta), Brno 1955
  • Historická mluvnice latinského jazyka II, Praha 1955
  • Platonis Epinomis commentariis illustrata, Praha 1960
  • The Posthumous Life of Plato, Praha 1977

Překlady

Reference

  1. ↑ prof. PhDr. František Novotný, DrSc. In: Encyklopedie dějin města Brna
  2. ↑ a b c Matrika narozených, Hlína, 1867-1908, snímek 3, Záznam o narození a křtu a o 2. svatbě. 195.113.185.42:8083 [online]. [cit. 2017-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-26. 
  3. ↑ a b Encyklopedie města Brna: František Novotný
  4. ↑ František Novotný. www.phil.muni.cz [online]. [cit. 2017-12-01]. Dostupné online. 
  5. ↑ Policejní přihlášky, Praha, rodina Františka Novotného
  6. ↑ Rodokmen Federovi

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
František Novotný (1881-1964).JPG
František Novotný (1881 - 1964), Český filolog.