František Nušl

Profesor PhDr. František Nušl
František Nušl (Ateliér Langhans 1930)
Narození	3. prosince 1867 Jindřichův Hradec Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	17. září 1951 (ve věku 83 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Břevnovský hřbitov (50°5′7″ s. š., 14°21′3″ v. d.)
Alma mater	Univerzita Karlova Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolání	astronom, pedagog a matematik
Choť	Aloisie (1872-1957)
Děti	František (1899-1975), Jan (1900-1986)
Příbuzní	Jan Sokol vnuk Václav Sokol vnuk Jan Sokol zeť
Funkce	předseda (ČAS; 1922–1948)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Nušl (3. prosince 1867, Jindřichův Hradec^[1] – 17. září 1951, Praha^[2]) byl český astronom, spoluzakladatel Ondřejovské hvězdárny a dlouholetý předseda České astronomické společnosti. Mezi jeho žáky patřily dvě generace českých astronomů.

Po gymnáziu v Jindřichově Hradci studoval matematiku, fyziku a astronomii na české části Karlovy univerzity v Praze (tehdy nazývané Česká universita Karlo-Ferdinandova) u profesorů Strouhala a Seydlera. Jeho prostřednictvím se setkal s T. G. Masarykem, Janem Gebauerem a Jaroslavem Gollem, s nimiž pak také spolupracoval na Ottově slovníku naučném. Od roku 1893 učil matematiku na reálce v Hradci Králové a v Praze-Karlíně.

Seznámil se s továrníkem Josefem Janem Fričem a spolu s ním budoval od roku 1898 hvězdárnu v Ondřejově a roku 1906 se stal jejím prvním ředitelem. Roku 1900 se mu narodil syn Jan Nušl, později slavný šperkař a sochař kovů.

Roku 1904 se habilitoval v astronomii na Karlově univerzitě, od roku 1908 byl profesorem matematiky na ČVUT a od roku 1922 ředitelem Státní hvězdárny v Praze a předsedou České astronomické společnosti. V této funkci se podílel na vybudování Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně. Od roku 1928 byl také profesorem astronomie na Univerzitě Karlově a pravidelně přednášel v rozhlase.

Prof. František Nušl zemřel 17. září 1951 a je pohřben na Břevnovském hřbitově v oddělení C-17 a hrobě č. 30.

Zabýval se hlavně měřením Země a času a geometrickou optikou. Vynalezl řadu zajímavých mechanismů a přístrojů. V roce 1903 sestrojil cirkumzenitál – přístroj pro určování zeměpisných souřadnic, který využíval vlastností rtuťového zrcadla. Přístroj byl postupně zdokonalován (v letech 1906, 1922 a 1932). Za tento přístroj dostal spolu s Fričem zlatou medaili na světové výstavě v Paříži v roce 1937. Cirkumzenitál byl až do objevu radarového a družicového zaměřování nejpřesnějším mobilním přístrojem na určování zeměpisné délky. Bylo s ním (v noci) možné určit souřadnice s přesností až 30 m (pro porovnání: současný systém GPS má obvyklou civilní přesnost 3–10 metrů, technickou i pod 1 cm).^[3] V roce 1926 vynalezl přístroj, který v kónicky se pohybujícím zrcadle měřil rychlost meteoritů přímo při vizuálním pozorování.^[4]

Je po něm pojmenován kráter Nušl na odvrácené straně Měsíce, planetka (3424) Nušl a hvězdárna v Jindřichově Hradci. Česká astronomická společnost uděluje od roku 1999 obnovenou Nušlovu cenu (původně udělována v letech 1938–1949). Ve Stodůlkách v městské části Praha 13^[5] i v Jindřichově Hradci^[6] a v Ondřejově^[7] jsou po něm pojmenovány ulice.^[8]

• Hadrava, P., Karlický, M., Palouš, J., Šolc, M. (vyd.): Ondřejovská hvězdárna 1898–1998. Praha 1998. ISBN 80-902487-1-3

• Obrázky, zvuky či videa k tématu František Nušl na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Nušl
• Česká astronomická společnost – Nušlova cena
• Hvězdárna prof. Františka Nušla
• Stručný životopis na stránkách Masarykovy univerzity
• K. Petr, František Nušl šedesátiletý In: Časopis pro pěstování matematiky a fysiky (1928),57,č.2,73-80
• Astronomický ústav AV ČR