František Pařil

František Pařil
Církev	římskokatolická
Provincie	moravská
Diecéze	brněnská
Svěcení
Kněžské svěcení	1937
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	Kaplan v Boskovicích (1937–1940) Kaplan v Deblíně (1940–1941) Kaplan v Třebíči (1941–1942) Administrátor v Ostrově nad Oslavou (1942–1943) Kaplan v Olešnici na Moravě (1943) Kaplan v Podivíně (1943–1944) Administrátor ve Volfířově (1944–1948) Administrátor v Horním Újezdu (1948–1951)
Osobní údaje
Datum narození	27. ledna 1911
Místo narození	Vidonín (farnost Heřmanov u Velké Bíteše),
Datum úmrtí	3. srpna 1951 (ve věku 40 let)
Místo úmrtí	věznice Jihlava,
Příčina úmrtí	poprava oběšením
Místo pohřbení	Ďáblický hřbitov
Povolání	katolický kněz
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

P. František Pařil (27. ledna 1911, Vidonín – 3. srpna, 1951 Jihlava) byl římskokatolický duchovní, administrátor farnosti Horní Újezd, který se stal obětí justiční vraždy v souvislosti s "Případem Babice".

Narodil se ve Vidoníně u Velké Bíteše v roce 1911. Vystudoval gymnázium v Tišnově, a po studiích bohosloví byl v roce 1937 vysvěcen na kněze. Jako kaplan a později administrátor vystřídal během let několik farností. K 8. červenci 1948 byl ustanoven administrátorem v Horním Újezdu u Třebíče. Zde se v roce 1951 dostal do kontaktu s Ladislavem Malým, který se prezentoval jako protikomunistický odbojář (byl však pravděpodobně v kontaktu s StB, což se dosud nepodařilo dokázat).^[1] Malý, který v okolí prováděl různé pochybné "odbojové" akce, nevzbuzoval jeho důvěru. Doprovázel jej však Antonín Mityska, kterého Pařil znal již delší dobu. Malý se na hornoújezdské faře zdržoval od 24. do 26. června. P. Pařilovi jeho přítomnost vadila, ale rovněž jej nechtěl udat.

Malý následně 2. července 1951 zorganizoval přepadení schůze MNV v Babicích, při kterém byli zastřeleni tři funkcionáři (všichni členové KSČ).^[2] Bezpečnost následně provedla zátah na Malého spolupracovníky, a 5. července zatkla i P. Františka Pařila. Ten byl odvezen do Jihlavy a v průběhu vyšetřování na něm bylo vynuceno doznání, že Malého skrýval dobrovolně, že se aktivně účastnil plánování vraždy patnácti komunistů v Šebkovicích (ke které nedošlo) a že se chystal k další spolupráci s Malého skupinou. Žádné z těchto obvinění se nezakládalo na pravdě.^[3]

P. Pařil byl v monstrprocesu ve dnech 12.–14. července 1951 v Jihlavě odsouzen k trestu smrti. Dne 3. srpna 1951 byl na dvoře jihlavské věznice oběšen. Po smrti byl zpopelněn, a pohřben do hromadného hrobu v Brně. Urna s popelem byla v roce 1968 vydána příbuzným, a pohřbena tajně na hřbitově v Heřmanově u Velké Bíteše. V roce 2011 byla urna vyzvednuta a pohřbena na čestném místě u hlavního hřbitovního kříže.^[4]

Brněnský biskup Karel Skoupý byl donucen F. Pařila (spolu s dalšími dvěma kněžími brněnské diecéze, kteří byli v souvislosti s Babicemi popraveni – P. Janem Bulou a P. Václavem Drbolou) degradovat. (O zbavení všech kněžských funkci a navrácení do stavu laiků F. Pařila a V. Drboly informoval např. deník Lidová obroda 27.7.1951.) Tuto degradaci v roce 1999 biskup Vojtěch Cikrle zrušil.

V roce 2019 Ústav pro studium totalitních režimů nechal na faru v Horním Újezdě umístit pamětní desku se jménem Františka Pařila. Tabulka je součástí projektu Poslední adresa.^[5][6]

• Pamětní deska Františku Pařilovi v Heřmanově^[7]
• Pamětní deska Františku Pařilovi v Horním Újezdě^[8]

• Případ Babice
• Jan Bula
• Václav Drbola
• Josef Hlouch
• Jan Dokulil
• Josef Valerián
• Jan Podveský
• Ladislav Malý (1920)
• Římskokatolická farnost Horní Újezd
• Seznam obětí komunistického teroru v Československu z řad katolických duchovních a řeholníků

• Obrázky, zvuky či videa k tématu František Pařil na Wikimedia Commons
• Ústav pro studium totalitních režimů
• Encyklopedie dějin města Brna
• Totalita.cz