František Palata

František Palata
Narození26. prosince 1870
Velkolánské
Úmrtí2. dubna 1946 (ve věku 75 let)
Třebíč
Povoláníbásník, překladatel a středoškolský učitel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Palata (26. prosince 1870, Velkolánské,[1] Dašice – 2. dubna 1946, Třebíč[2]) byl český pedagog a latiník.

Biografie

František Palata se narodil v roce 1870 v Dašicích u Pardubic, vystudoval gymnázium a následně v Praze vystudoval klasickou filologii a věnoval se starým jazykům, po ukončení studia se věnoval práci pomocného a později i řádného pedagoga na gymnáziích. Zpočátku od roku 1895 působil jako suplující profesor na gymnáziích v Přerově, Litomyšli, v Žitné ulici v Praze, Zábřehu, Jičíně a v Křemencově ulici v Praze.[3] V roce 1901 nastoupil na místo řádného profesora na gymnáziu v Prostějově,[2] tam působil do roku 1916, kdy nastoupil na místo profesora na gymnáziu v Třebíči. Tam působil až do roku 1931, kdy na vlastní žádost odešel do výslužby,[3] kde se posléze věnoval již pouze latině a psaní latinských veršů.

Věnoval se primárně latině, napsal několik příspěvků do Českého musea filologického, překládal metrické latinské básně, kritiky novolatinské poezie publikoval v časopisech Vox urbis nebo Scriptor Latinus. Pomáhal také Františkovi Novotnému s prací na Latinskočeském slovníku.[3] Vydal také několik vlastních sbírek v latině, jako např. Nugae metricae (1911, Prostějov), Horae subsecivae (1926, Třebíč) a Lyra Romana (1928, Praha). Věnoval se také překladům české poezie do latiny, překládal např. Erbena, Jablonského, Čelakovského, Nerudu, Sládka, Vrchlického, Machara, Heineho nebo Schillera.[4] Patřil do nové vlny překladatelů do latiny, která působila na konci 19. století.[5] Ve svém díle navazoval na práci Václava Aloise Svobody.[6]

V roce 1917 uvedl v latinském časopise Sciptor Latinus, že se trápí v povolání pedagoga a že se těší na důchod, kde se bude věnovat pouze psaní latinských veršů.[2] Jeho dílo bylo opakovaně přijato dalšími latiníky.[3]

V městské části Týn v Třebíči je po něm pojmenována ulice Palatova.[7]

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. ↑ Dašické kalendárium – 19. století [online]. Dašice: Muzejní spolek Dašice [cit. 2021-11-27]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c PLATZDASCH, Bernd. Wer war František Palata? [online]. Pantoia, 2016-06-23 [cit. 2021-11-27]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d Školní zprávy. Program c.k. státního gymnasia v Třebíči. 1931, roč. 1931, čís. 54, s. 52. 
  4. ↑ HRDINA, Karel. Bohemia latina – litterarum latinarum ad gentem terramque bohemoslovenicam pertinentium nonnulla exempla selecta. Pragae: Societas philologorum bohemorum, 1931. 134 s. S. 133–134. 
  5. ↑ TLÁSKALOVÁ, Jitka. Vzkříšení klasického jazyka: V latině si můžeme přečíst Hobita i Harryho Pottera. 100+1 zahraničních zajímavostí [online]. Extra Publishing, 2020-11-04 [cit. 2021-11-27]. Dostupné online. 
  6. ↑ R., B. František Palata. Listy filologické. 1. 1946, roč. 70, s. 220. 
  7. ↑ JOURA, Jiří. Třebíčské ulice. Třebíčský zpravodaj. 2013-01-24, roč. 2013, čís. 01, s. 16–17. Dostupné online.